Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
21 Ad 34/2024 - 71.pdf
PDF · 0 B
No categories available
21 Ad 34/2024 - 71
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobkyně:
X., narozená dne X.
bytem X.
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2024, č. j.: X.
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 15. 5. 2024, č. j.: X., kterým byla žalobkyni ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
II. Obsah žaloby
2. Žalobkyně v žalobě namítla, že zařazení jejího zdravotního postižení pod položku 1c, kapitoly XIII, oddílu E, vyhlášky č. 359/2009 Sb. je v rozporu s lékařskými zprávami, posudkový lékař podrobněji nezkoumal její zdravotní stav, žalobkyně nebyla přizvána k jednání. Při posouzení zdravotního stavu žalobkyně nebylo přihlédnuto k ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., správně měl být zdravotní stav hodnocen podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d, vyhlášky č. 359/2009 Sb. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, čímž byla porušena ustanovení § 39 z.d.p. a správního řádu. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalované
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když nejprve rekapitulovala dosavadní průběh řízení. Poněvadž po přezkoumání celkového zdravotního stavu žalobkyně činí pokles její pracovní schopnosti 40 %, nebyly splněny podmínky obsažené v ust. § 39 odst. 2 písm. b), písm. c) z.d.p. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Jelikož žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
IV. Obsah správního spisu
4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že posudkem Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 10. 2023, byla míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovena na 30 %, tzn. neodpovídající žádnému stupni invalidity. Následně bylo vydáno rozhodnutí žalované ze dne 13. 12. 2023, č. j.: X., kterým byl žalobkyni invalidní důchod odňat. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
5. Prvostupňovým (autoremedurním) rozhodnutím žalované ze dne 15. 5. 2024, č. j.: X., byla žalobkyni podle ust. § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 41 odst. 3 z.d.p. snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Bylo tím změněno rozhodnutí žalované ze dne 13. 12. 2023, č. j.: X.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 26. 3. 2024, č. j.: LPS/2024/77-NR-JHM_CSSZ) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 40 %, tzn. odpovídající invaliditě prvního stupně.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 21. 8. 2024, č. j.: LPS/2024/634-NR-JHM_CSSZ) byla žalobkyně invalidní v prvním stupni, neboť míra poklesu její pracovní schopnosti dosahovala 40 %.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 3. 9. 2024.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11. Soud ve věci vedl jednání dne 27. 7. 2026. Žalobkyně popsala vlastními slovy své zdravotní potíže a X. a potřebuje vyšší stupeň invalidity; napadené rozhodnutí navrhla zrušit. Zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě a k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) neměla žádné připomínky; žalobu navrhla zamítnout. Žalobkyně na jednání doložila nad rámec svých dosavadních podání další nové lékařské zprávy, které potřebovala vrátit, jednalo se o X. zprávu ze dne 21. 7. 2026, X. zprávu ze dne 4. 3. 2026 a X.
12. Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
13. Podle ust. § 39 odst. 2 z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
14. Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 12. 8. 2025, e. č.: SZ/2025/664-PH-12. Dne 12. 8. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru neurologie. Žalobkyně byla pozvána na jednání komise, avšak ze zdravotních důvodů se omluvila a vyslovila souhlas s projednáním v nepřítomnosti. Jako posudkově významné komise vyhodnotila lékařské zprávy praktického lékaře MUDr. X. ze dne 24. 5. 2024, praktického lékaře MUDr. X. ze dne 4. 1. 2024, nález pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení MUDr. X. ze dne 15. 9. 2023, nález neurochirurgický MUDr. X., ze dne 24. 4. 2024, nález neurologický MUDr. X. ze dne 7. 9. 2023, nález rehabilitační MUDr. X. ze dne 15. 9. 2023, MR LS páteře MUDr. X. ze dne 14. 12. 2023, nález ortopedický MUDr. X. ze dne 2. 5. 2024, nález X. MUDr. X. ze dne 30. 1. 2024 a zprávy X. MUDr. X. ze dnů 2. 9. 2023 a 7. 8. 2023. Zjištěny byly X. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický bolestivý syndrom páteře. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c (tj. bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo úrazech páteře, degenerativní změny páteře, středně těžké funkční postižení), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 35 %. PK MPSV shodně s posudkovým lékařem námitkového řízení a první instancí považuje postižení páteře za středně těžké funkční postižení. Nebylo hodnoceno dolní ani horní hranicí procentního rozmezí, takže míra poklesu pracovní schopnosti nebyla měněna ve smyslu ust. § 3 a § 4 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Nelze hodnotit podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d, vyhlášky č. 359/2009 Sb., poněvadž X.
15. Žalobkyně ve vyjádření doručeném soudu dne 24. 10. 2025 s posudkem nesouhlasila, neboť trpí nesnesitelnými bolestmi X. páteře, X. V dalším podání ze dne 17. 2. 2026 žalobkyně zopakovala, že X. Přiložila lékařské zprávy MUDr. X. ze X. ze dne 9. 2. 2026, MUDr. X. ze X. ze dne 5. 2. 2026 a propouštěcí zprávu X. ze dne 3. 2. 2026.
16. Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 12. 8. 2025 vyplývá, že ke dni 3. 9. 2024 (a to již ode dne 19. 10. 2023) byla žalobkyně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky se specializací na neurologii, ke dni 3. 9. 2024 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů. Žalobkyni shledala PK MPSV invalidní v prvním stupni, když rozhodující příčinou jejího zdravotního stavu byl chronický bolestivý syndrom páteře. Komise v posudku vysvětlila, proč v případě žalobkyně nelze aplikovat ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. a proč u ní nepřichází v úvahu hodnocení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d, této vyhlášky. Stejně tak dospěla k závěru, že hodnocení položkou 1c je hraniční, ve prospěch žalobkyně, samotné hlavní postižení by odůvodňovalo stanovení jen dolní hranice rozmezí, avšak s ohledem na další postižení, vzdělání a profesi žalobkyně byl zvolen střed rozmezí. Platnost posudku byla určena jako trvalá. Dřívější posudky nalézající u žalobkyně invaliditu druhého stupně shledala PK MPSV nadhodnocenými.
17. Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 12. 8. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy chronického bolestivého syndromu páteře, a to ke dni 3. 9. 2024, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Napadené rozhodnutí bylo PK MPSV v Praze vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na zdravotní stav žalobkyně k rozhodnému dni.
18. Žalobkyně v podání z února 2026 a na jednání dne 27. 7. 2026 doložila další lékařské zprávy. Soud je ale k novému posouzení nezaslal, protože se dílem týkaly okolností, které již byly řádně posouzeny PK MPSV, dílem byly výrazně novější než datum 3. 9. 2024, k němuž byl zdravotní stav zjišťován, takže zjevně nemohly být relevantní v posuzované věci. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl zdravotní stav žalobkyně důkladně posouzen ze všech možných hledisek a byla podrobně prozkoumána zdravotní dokumentace. Ohledně zprávy X. z 9. 2. 2026 jde o obecnou zprávu X., především se ale jedná o zprávu, která již datem vydání značně přesahuje datum, k němuž byl zdravotní stav žalobkyně zjišťován (o více než rok a pět měsíců). Zpráva X. ze dne 5. 2. 2026 je o více než rok a pět měsíců novější než den, k němuž je třeba zdravotní stav posuzovat, ve zprávě je konstatováno, že žalobkyně X., ve vztahu k přezkumu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tj. 3. 9. 2024, tedy nemůže mít relevanci. Obdobné lze uvést k propouštěcí zprávě X., PK MPSV měla při svém posouzení řadu zpráv X. včetně žalobkyní telefonicky udaných subjektivních potíží; X. také proběhla rok a pět měsíců po dni, k němuž je třeba zjišťovat zdravotní stav. Na jednání žalobkyně doložila X. zprávu z července 2026 a X. zprávu z března 2026, které potřebovala vrátit, opět se jedná o zprávy, které jsou výrazněji mladší než datum 3. 9. 2024, proto nemohou mít dostatečnou relevanci k zjištění zdravotního stavu k danému dni, PK MPSV přitom z X. zpráv vycházela, avšak těch, jež mohly být k datu 3. 9. 2024 podstatné. Konečně, X. byl též aktuální k červenci 2026, nelze jej proto vnímat coby rozhodný k datu 3. 9. 2024, navíc PK MPSV X. Z uvedených důvodů proto soud dodatečně doložené zprávy o zdravotním stavu žalobkyně nezaslal k posouzení a nevyžádal si doplňující posudek PK MPSV.
19. Posudek PK MPSV byl vyhotoven ke dni vydání napadeného rozhodnutí, k němuž soud věc přezkoumává. V případě zhoršení zdravotního stavu po vydání napadeného rozhodnutí počátkem září 2024 je třeba podat novou žádost o invalidní důchod.
20. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 27. července 2026
JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.