Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 A 36/2026 - 100

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Straky, soudce Karla Ulíka a soudkyně Johany Jandusové ve věci

navrhovatelek: a) JUDr. Z. Č.

bytem X

b) Ing. B. F.

bytem X

zastoupená navrhovatelkou a) jako advokátkou

sídlem X

proti

odpůrkyni: obec Narysov

sídlem Narysov 76, 261 01 Narysov

zastoupená advokátem JUDr. Markem Dvořákem

sídlem Československé armády 29, 261 01 Příbram

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 2/2026 – změna č. 5B územního plánu obce Narysov, vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026, č. 20,

takto:

I. Opatření obecné povahy č. 2/2026 – změna č. 5B územního plánu obce Narysov, vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026, č. 20, se ruší v textové a grafické části v rozsahu pozemků parc. č. XA a XB v katastrálním území X, a to dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se návrh zamítá.

III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce a) na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce b) na náhradě nákladů řízení částku 31 375,86 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně JUDr. Z. Č., advokátky.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Navrhovatelky spoluvlastní pozemky parc. č. XA a XB v katastrálním území X.. Návrhem podle a násl. , (dále „“), se domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „změna č. 5B“), které stanoví podmínky pro využití těchto pozemků.

2. Před vydáním změny č. 5B, tj. dle územního plánu ve znění změny č. 4, byly pozemky navrhovatelek řazeny do lokality A7 mezi zastavitelné plochy území obytné. Změnou č. 5B došlo k převedení celého pozemku parc. č. XB a části parc. č. XA o výměře 3,6 ha mezi plochy AU – zemědělské všeobecné v nezastavěném území. Zbylá část pozemku parc. č. XA o výměře 1,6 ha byla ponechána v lokalitě A7 s indexem Z.5 a zařazena mezi zastavitelné plochy SV – smíšené obytné venkovské. Pro využití plochy lokality A7 byla nově stanovena následující podmínka:

„Podmínkou výstavby je vybudování nové obslužné komunikace s šířkou uličního prostoru min. 8 m napojující zastavitelnou plochu na páteřní komunikaci III/1911. Výstavby [sic!] v plochách bude probíhat postupně od zastavěného území směrem ven (nová zástavba musí přímo navazovat na již realizovanou zástavbu).“

Po provedení změny č. 5B byly pozemky navrhovatelek znázorněny v grafické části (hlavním výkresu) územního plánu následovně:

(obrázek vypuštěn z důvodu anonymizace)

3. Navrhovatelky v návrhu namítají, že

(i.) veřejná vyhláška ze dne 22. 4. 2026, kterou bylo oznámeno vydání změny č. 5B, je vadná a nesplňuje požadavky na oznámení a zveřejnění podle (dále „“);

(ii.) zastupitelstvo odpůrkyně nerozhodlo o pořízení změny č. 5B zkráceným postupem a o jejím obsahu podle , a , o územním plánování a stavebním řádu (dále „“), a chybí tak řádný právní základ pro pořízení změny č. 5B;

(iii.) veřejné projednání změny č. 5B konané dne 4. 9. 2025 bylo nezákonné a vadné;

(iv.) dokumentace pro pořízení změny č. 5B je nesprávná a neúplná;

(v.) existují dva samostatně zveřejněné návrhy vypořádání námitek, avšak nelze určit, který představuje konečné rozhodnutí o námitkách ani zda bylo jeho finální znění zahrnuto do odůvodnění vydané změny;

(vi.) odpůrkyně nedostatečně vypořádala jejich námitky ze dne 18. 12. 2023, 23. 4. 2024 a 10. 9. 2025;

(vii.) odpůrkyně neodůvodnila redukci zastavitelné lokality A7 (Z.5) a převedení jejich pozemků mezi zemědělské plochy AU, přičemž neobstojí tvrzení o provedené kompenzaci;

(viii.) regulativy pro využití lokality A7 (podmínka napojení na silnici a postupné zástavby a etapizace) jsou neurčité a byly stanoveny nepřiměřeně a selektivně;

(ix.) změna č. 5B nepřiměřeně, neurčitě, diskriminačně a svévolně zasahuje do jejich vlastnického práva k pozemkům.

Konkrétní skutkové a právní důvody, pro které se navrhovatelky domáhají zrušení změny č. 5B v celém rozsahu ke dni právní moci rozsudku, soud uvádí až v souvislosti s vypořádáním jednotlivých návrhových bodů.

4. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasí a navrhuje jeho zamítnutí. Uznává, že při pořizování změny č. 5B došlo k určitým procesním pochybením, která však byla následně zhojena. Navrhovatelky proces pořizování změny č. 5B intenzivně znesnadňovaly. Dokonce na jednotlivé zastupitele nedůvodně podávaly trestní oznámení, aby docílily svých záměrů. Z podnětu syna navrhovatelky a) provedl Krajský úřad Středočeského kraje kontrolu procesu pořizování změny č. 5B, aniž by shledal nějaké zásadní pochybení. Věcné námitky navrhovatelek nejsou důvodné. Jejich pozemky jsou na naprosto nevhodném místě, kam nevede dostatečně kapacitní komunikace pro jejich developerský projekt. Nárůst dopravy v dané lokalitě by narušil pohodu bydlení místním obyvatelům. Odpůrkyně dále uvedla, že změna č. 5B řeší i jiné záležitosti, které se navrhovatelek bezprostředně nedotýkají. V podání ze dne 11. 6. 2026 pak odpůrkyně upozornila, že navrhovatelka a) vystupuje v řízení současně jako účastnice i jako zástupkyně navrhovatelky b), což podle ní není přípustné.

5. Na vyjádření odpůrkyně reagovaly navrhovatelky replikou, ve které zopakovaly svou návrhovou argumentaci, na které setrvaly. Upozornily, že nedostatečná kapacita příjezdové komunikace k lokalitě A7 nebyla nijak doložena. Odpůrkyně nijak nevyhodnotila intenzitu dopravy ve srovnání s ostatními lokalitami v obci a blíže nevysvětlila, proč by právě v případě lokality A7 mělo dojít ke ztížení pohody bydlení místních obyvatel. Navrhovatelky nesouhlasí s tvrzením odpůrkyně, že by znesnadňovaly proces pořizování změny č. 5B, pouze využívaly přípustné prostředky k ochraně svého vlastnického práva.

6. K projednání věci soud nařídil jednání, při kterém účastníce řízení setrvaly na svých procesních stanoviscích. Navrhovatelky uvedly, že změna č. 5B nepřípustně zasahuje do jejich vlastnického práva, a to redukcí zastavitelných ploch a stanovením nevykonatelných a nerovných podmínek pro novou zástavbu. Podle navrhovatelek přijatá regulace hájí zájmy pouze některých občanů obce, nikoliv veřejné zájmy. Navrhovatelky mají za to, že odpůrkyně nedůvodně a obstrukčně brání realizaci jejich developerského projektu. Odpůrkyně uvedla, že lokalita A7 je komplikovaná, neboť k ní chybí kapacitní komunikační spojení, a regulace přijatá změnou č. 5B je tak zcela namístě. Podle odpůrkyně byla veškerá procesní pochybení při pořizování změny č. 5B napravena, a námitky navrhovatelek proto nejsou důvodné. Soud při posouzení věci vycházel z obsahu předložené dokumentace ke změně č. 5B. Dokazování nad její rámec neprováděl.

Posouzení věci soudem

Procesní podmínky

7. Změna č. 5B nabyla účinnosti dne 7. 5. 2026 (viz podrobněji odst. 24 tohoto rozsudku). Návrh na její zrušení byl podán dne 13. 5. 2026, tedy v rámci lhůty 1 roku ode dne, kdy opatření obecné povahy nabylo účinnosti ( ), a je tudíž včasný. Návrh zároveň obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti ( a 3 ve spojení s ).

8. Při přezkumu opatření obecné povahy je soud vázán rozsahem a důvody návrhu [ ; srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 12. 12. 2023, č. j. -57, č. 4562/2024 Sb. NSS.]. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy ( ).

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle stavebního zákona 2021. O pořízení změny č. 5B rozhodlo zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 2. 6. 2025, č. 12c-2 (viz podrobněji odst. 33 tohoto rozsudku). nabyl obecně účinnosti již 1. 1. 2024, ale podle a 2 se ve věcech územního plánování do 30. 6. 2024 ještě postupovalo podle dosavadních předpisů, tj. stavebního zákona 2006. Pro určení účinné (použitelné) právní úpravy se proto za rozhodný den považuje 1. 7. 2024. S ohledem na argumentaci navrhovatelek soud uvádí, že přechodné ustanovení stavebního zákona 2021 se nevztahuje na nově zahájený proces pořizování změny územního plánu, ale chrání pouze určité úkony nebo fáze, které byly zahájeny nebo dokončeny před tímto rozhodným dnem (srov. rozsudky NSS ze dne 26. 2. 2026, č. j. -78, odst. 46–52, ze dne 17. 4. 2026, č. j. -102, odst. 37–39, a ze dne 11. 6. 2026, č. j. -57, odst. 32–35). V daném případě přitom proces pořizování změny č. 5B započal až dne 2. 6. 2025. Na zpracování, projednání a vydání změny č. 5B proto dopadá v plném rozsahu nová právní úprava stavebního zákona 2021.

10. Soud neshledal důvodnou procesní námitku odpůrkyně, podle které není přípustné, aby navrhovatelka a) vystupovala v řízení jako účastnice i jako zástupkyně navrhovatelky b). V soudním řízení správním není taková kombinace procesních rolí zakázána. Ustanovení , o advokacii, na které odpůrkyně odkazuje, upravuje pouze povinnost advokáta odmítnout poskytnutí právních služeb, pokud se projednání věci zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká. „Účastí na projednání věci“ se zde rozumí zejména předchozí působení v jiné, s advokacií neslučitelné rozhodovací či úřední roli, typicky když advokát před vstupem do advokacie v téže věci rozhodoval jako soudce (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2020, č. j. -51, odst. 41–42). Taková situace v daném případě nenastala. JUDr. Z. Č. vystupuje v tomto řízení jako navrhovatelka a) z titulu spoluvlastnického práva k dotčeným pozemkům a současně jako advokátka zastupuje druhou spoluvlastnici těchto pozemků, navrhovatelku b). Z návrhové argumentace navrhovatelek ani z tvrzení odpůrkyně přitom nevyplývá, že by mezi vlastními zájmy navrhovatelky a) a zájmy zastoupené navrhovatelky b) existoval skutečný nebo procesně relevantní střet zájmů [srov. zákona o advokacii a , (dále „“), ve spojení s ]. Za takové procesní situace je přípustné, aby navrhovatelka a) v tomto řízení zastupovala jako advokátka ( ) též navrhovatelku b) (srov. též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2026, č. j. -58, odst. 6).

11. S ohledem na povahu a rozsah návrhové argumentace soud předesílá, že předmětem přezkumu je v této věci pouze změna č. 5B. Zrušení změny č. 5A územního plánu obce Narysov, vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026, č. 9 (dále „změna č. 5A“), se navrhovatelky domáhaly samostatným návrhem, který Krajský soud v Praze odmítl usnesením ze dne 24. 6. 2026, č. j. -58. Řízení o kasační stížnosti navrhovatelek proti tomuto usnesení je u NSS vedeno pod sp. zn. . V posuzované věci se proto soud nemohl věcně zabývat argumentací navrhovatelek, která se týkala změny č. 5A. Nutno dále upozornit, že proces pořizování změny č. 5B započal až dne 2. 6. 2025, a proto soud nepřezkoumával postup odpůrkyně při pořizování dřívější (změny) územně plánovací dokumentace předcházející tomuto datu. K namítaným procesním pochybením pak soud pokládá za vhodné již na tomto místě zdůraznit, že nestačí pouze tvrdit, že nebyl dodržen zákonem předvídaný postup, ale je třeba také popsat, jak se toto pochybení konkrétně promítlo do právní sféry – typicky do věcných práv – osoby domáhající se zrušení opatření obecné povahy (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. -120, č. 1910/2009 Sb. NSS, odst. 40, rozsudky NSS ze dne 8. 2. 2011, č. j. -92, a ze dne 23. 4. 2015, č. j. -62). To však navrhovatelky navzdory rozsáhlosti vznesených procesních námitek činí zcela nedostatečně.

Změna č. 5B byla oznámena v souladu se zákonem

12. Soud se nejprve zabýval okruhem námitek, který se týkal oznámení změny č. 5B. Pokud by totiž nebyla změna č. 5B řádně oznámena a nenabyla by účinnosti, nemohla by být způsobilým předmětem soudního přezkumu (srov. usnesení NSS ze dne 21. 1. 2011, č. j. -50, a rozsudek NSS ze dne 20. 1. 2021, č. j. -66).

13. Z předloženého spisu vyplývá, že změna č. 5B byla vydána usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026, č. 20 (bod 6.11 zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva odpůrkyně č. 03/2026). Vydání změny č. 5B bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 22. 4. 2026, zveřejněnou na úřední desce téhož dne a sejmutou dne 8. 5. 2026, společně se změnou č. 5A územního plánu, „a to na základě usnesení č. 5.5./03/2026 a 6.11/03/2026 zastupitelstva obce Narsov (sic!) ze dne 21. dubna 2026 formou opatření obecné povahy č. 1/2026 a č. 2/2026,“ s tím, že do textové i grafické části opatření obecné povahy lze nahlédnout na Obecním úřadě Narysov a výrok a odůvodnění tohoto opatření obecné povahy je zveřejněn na adrese obce www.narysov.cz. V záhlaví vyhláška odkazuje na stavebního zákona 2006 ve spojení s stavebního zákona 2021 a , .

14. Navrhovatelky v návrhu namítají, že (i.) veřejná vyhláška ze dne 22. 4. 2026 neoznamuje úplné znění územního plánu a neuvádí adresy uložení změny č. 5B ani úplného znění územního plánu v národním geoportálu územního plánování (dále „NGÚP“). Oznámení vydané změny č. 5B je třeba posuzovat podle nové právní úpravy § 108 odst. 2 a 3 stavebního zákona 2021. Z veřejné vyhlášky navíc není dostatečně zřejmé, ke které změně územního plánu se vlastně vztahuje, co bylo vlastně ve vztahu ke změně č. 5B vydáno a jaký je výsledný normativní obsah této změny. Zveřejněna byla pouze výroková část změny č. 5B, její odůvodnění a text územního plánu s vyznačením změn. Samotné „OOP č. 2/2026 Změny č. 5B ÚP Narysov“ ani „finální vyhotovení této změny“ nebylo zveřejněno. Zveřejněné úplné znění textové části územního plánu pak neodpovídá odůvodnění změny č. 5B z dubna 2026 a veřejně projednávanému návrhu této změny z června 2025.

15. Pouhá skutečnost, že odpůrkyně ve vyhlášce ze dne 22. 4. 2026 chybně odkázala na ustanovení stavebního zákona 2006, který se v daném případě neužije, nemá bez dalšího vliv na zákonnost oznámení změny č. 5B. Podstatné je, zda byly dodrženy veškeré zákonné náležitosti pro oznámení této změny.

16. Podle § 108 odst. 2 stavebního zákona 2021 pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování.

17. Podle § 108 odst. 3 stavebního zákona 2021 změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.

18. stanoví v ohledně použití informačních systémů stavební správy, mezi které patří i NGÚP [ stavebního zákona 2021], zvláštní přechodná období. Ve věcech územního plánování bylo toto přechodné období stanoveno do 30. 6. 2027, ve kterém se citovaný stavebního zákona 2021 nepoužije (srov. a 3 a novely č. a č. , které přechodné období postupně prodlužovaly).

19. Tato výluka přitom dopadá na celé ustanovení § 108 odst. 3 stavebního zákona 2021, nikoliv pouze na povinnost uvést ve veřejné vyhlášce adresu uložené změny územně plánovací dokumentace v NGÚP. To znamená, že v přechodném období pořizovatel nevydává zvláštní veřejnou vyhlášku v režimu § 108 odst. 3 stavebního zákona 2021 a že veřejná vyhláška vydávacího orgánu nemusí obsahovat údaj o adrese, na které je dokumentace uložená v NGÚP. S ohledem na neaplikovatelnost stavebního zákona 2021 je třeba při posouzení požadavku na řádné oznámení změny územně plánovací dokumentace a určení data její účinnosti vycházet z obecné úpravy [viz metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 28. 2. 2025, č. j. MMR-8699/2025-81, k vydání územně plánovací dokumentace v přechodném období podle stavebního zákona (dále „metodika MMR“)].

20. Pokud jde o povinnost samotného vložení dokumentace do NGÚP podle § 108 odst. 2 stavebního zákona 2021, ta je podle § 334b odst. 6 a 8 stavebního zákona 2021 v přechodném období nahrazena zveřejněním dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data uveřejnění. Nutno upozornit, že povinnost vložit změnu územně plánovací dokumentace a její úplné znění do NGÚP má ryze evidenční charakter a nemá vliv na účinek doručení změny této dokumentace, a tedy na její účinnost (srov. PANATTONI, K., ČERNÝ, P., ŠIMKOVÁ, J., BURSÍKOVÁ, L. § 108. In: BURSÍKOVÁ, L., KORBEL, F., ČERNÝ, P., LACHMANN, M., ROZTOČIL, A., BOHADLO, D. a kol. Stavební zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 901.). Ze stejného důvodu nemá ani zveřejnění dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup v přechodném období vliv na její účinnost (viz metodiku MMR).

21. Navrhovatelky se proto mýlí, pokud na oznámení změny č. 5B kladou požadavky vyplývající z § 108 odst. 2 a 3 stavebního zákona 2021, které se ke dni vydání této změny (21. 4. 2026) s ohledem na přechodné období do 30. 6. 2027 neužijí.

22. Územní plán či jeho změna se vydává formou opatření obecné povahy [ ve spojení s a stavebního zákona 2021]. Podle obecné úpravy se opatření obecné povahy oznamuje veřejnou vyhláškou a současně se zveřejňuje též na úřední desce obecního úřadu v obci, jejíhož správního obvodu se týká ( věta první ). Opatření obecné povahy je přitom řádně oznámeno i tehdy, pokud správní orgán z důvodu rozsahu opatření na úřední desce zveřejní pouze oznámení o jeho vydání se základními údaji o jeho obsahu (nikoli jeho úplného znění) a opatření obecné povahy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2022, č. j. -53, odst. 15–19). Účinnosti pak opatření obecné povahy nabývá patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce správního orgánu, který toto opatření obecné povahy vydal ( věta třetí , srov. usnesení rozšířeného senátu NSS soudu ze dne 6. 3. 2012, č. j. -489, č. 2606/2012 Sb. NSS, a rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. -51).

23. V daném případě byla změna č. 5B oznámena veřejnou vyhláškou ze dne 22. 4. 2026, která byla zveřejněna na úřední desce odpůrkyně od 22. 4. 2026 do 8. 5. 2026. V této veřejné vyhlášce byla změna č. 5B řádně a nezaměnitelně identifikována, včetně odkazu na příslušné usnesení zastupitelstva odpůrkyně a informace o tom, že výrok a odůvodnění je dostupný na webových stránkách odpůrkyně a lze do něj nahlédnout na Obecním úřadě Narysov. Tímto postupem odpůrkyně dostála veškerým požadavkům na řádné oznámení změny č. 5B. Patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. dne 7. 5. 2026, tak změna č. 5B nabyla účinnosti.

24. K námitkám navrhovatelek soud uvádí, že obecná úprava nestanoví požadavek na zveřejnění úplné znění územního plánu po vydání jeho změny (srov. stavebního zákona 2021). Pro řádné oznámení změny č. 5B postačovalo, pokud její úplné znění bylo zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup, což navrhovatelky nijak nerozporovaly. Pro posuzovanou věc není rozhodné, že současně se změnou č. 5B byla veřejnou vyhláškou ze dne 22. 4. 2026 oznámena i změna č. 5A. Právní úprava nebrání tomu, aby se jednou veřejnou vyhláškou oznamovalo vydání více opatření obecné povahy, pokud je současně splněn požadavek na jejich dostatečnou identifikaci. Tomuto požadavku přitom odpůrkyně dostála. Ohledně normativního obsahu změny č. 5B, jak byl vymezen v jejích výrokové části, nemá soud nejmenších pochybností. Je navíc patrné, že samy navrhovatelky se s regulativy obsaženými ve změně č. 5B seznámily a dobře jim porozuměly, neboť ve svém návrhu proti nim vznáší obsáhlou argumentaci.

25. Soudu není zcela zřejmé, kam směřovala argumentace navrhovatelek týkající se zveřejnění „samotného OOP“ a „finálního vyhotovení změny“. Jak vyplývá z usnesení zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026, č. 20, změna č. 5B byla vydána formou opatření obecné povahy dle a násl. , a takto byla i řádně oznámena veřejnou vyhláškou. Poukazovaly-li navrhovatelky na rozpory v odůvodnění změny č. 5B v jednotlivých verzích, pak soudu není zřejmé, v čem konkrétně mají tyto rozpory spočívat a jakým způsobem mají případně zasahovat do veřejných subjektivních práv navrhovatelek. Není přitom úlohou soudu, aby za navrhovatelky domýšlel argumenty, které by jim mohly být ku prospěchu.

Zastupitelstvo odpůrkyně řádně rozhodlo o pořízení změny č. 5B

26. Soud se dále zabýval procesními námitkami navrhovatelek proti postupu při vydávání změny č. 5B.

27. Z předloženého spisu vyplývá, že:

- zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 18. 5. 2020, č. 11/04, rozhodlo o pořízení Územního plánu Narysov (bod 7D zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva odpůrkyně č. 4/2020);

- zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. 08/02, schválilo návrh na vyřazení lokality A7 z územního plánu obce jako oblasti určené k zástavbě (bod 6 zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva odpůrkyně č. 2/2022);

- Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku ze dne 6. 12. 2022, č. j. 144150/2022/KUSK/2 (dále „stanovisko KÚSK ze dne 6. 12. 2022“), k návrhovému obsahu změny č. 5 územního plánu, která mj. zahrnuje redukci návrhové plochy A7, jako orgán ochrany přírody shledal, že lze vyloučit významný vliv této koncepce na ochranu přírody a celistvost evropsky významných oblastí nebo ptačích oblastí, a že jako orgán posuzování vlivů na životní prostředí nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí (tzv. SEA);

- zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 25. 5. 2023, č. 10/04, rozhodlo o pozastavení procesu pořizování nového Územního plánu Narysov, a usnesením z téhož dne, č. 11/04, mj. schválilo podané podněty občanů „na pořízení a zpracování změny č. 5b“ (body 8 a 9 zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva odpůrkyně č. 4/2020);

- návrh textové i grafické části změny územního plánu z října 2023 odpovídá ve vztahu k pozemkům navrhovatelek regulativům vydané změny č. 5B (viz odst. 2 tohoto rozsudku).

- Krajský úřad Středočeského kraje ve výzvě ke zjednání nápravy ze dne 24. 3. 2025, č. j. 047518/2025/KUSK, (dále „výzva KÚSK ze dne 24. 3. 2025“) v rámci kontroly ve věcech územního plánování shledal, že dosavadní proces pořizování změny územního plánu vykazuje podstatné vady, zejména chybí rozhodnutí zastupitelstva odpůrkyně o pořízení takové změny, a proto odpůrkyni vyzval k revokaci usnesení ze dne 25. 5. 2023, č. 11/04, a dále k rozhodnutí o pořízení „této změny zkráceným postupem“ na základě stanoviska KÚSK ze dne 6. 12. 2022 a k řádnému provedení dalšího procesního postupu;

- zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 2. 6. 2025:

o č. 12a, revokovalo své usnesení ze dne 25. 5. 2023, č. 11/04,

o č. 12c-2, rozhodlo o pořízení změny č. 5B na žádost, „a to zkráceným postupem dle § 44 [stavebního zákona 2006] na základě vydaného [stanovisko KÚSK ze dne 6. 12. 2022]“,

o č. 12d, schválilo podané podněty občanů na pořízení a zpracování změny č. 5b za podmínky úplné úhrady nákladů,

o č. 12h-2, schválilo doplněný úplný obsah změny 5B a uložilo pořizovateli předat zadání vybranému zpracovateli Atelieru ACRHUM s.r.o. v co nejkratší době (bod 12 zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva odpůrkyně č. 04/2025);

- návrh textové i grafické části změny č. 5B z června 2025 odpovídá ve vztahu k pozemkům navrhovatelek regulativům vydané změny č. 5B (viz odst. 2 tohoto rozsudku).

28. Navrhovatelky v návrhu namítají, že (ii.) změna č. 5B nebyla pořizována na základě řádného a zákonného rozhodnutí zastupitelstva odpůrkyně. Takovým podkladem nemohla být rozhodnutí zastupitelstva odpůrkyně ze dne 25. 5. 2023, č. 10/04 a 11/04, kterým nebylo rozhodnuto o pořízení konkrétní změny územního plánu, což potvrzuje i výzva KÚSK ze dne 24. 3. 2025. Uvedené usnesení ostatně odpůrkyně sama následně revokovala usnesením ze dne 2. 6. 2025, čímž fakticky potvrdila vady dosavadního procesu pořizování změny územního plánu. Před rozhodným datem 1. 7. 2024 přitom nebylo platně rozhodnuto ani o pořízení změny, ani o jejím pořízení zkráceným postupem. Pozdější usnesení zastupitelstva odpůrkyně ze dne 2. 6. 2025 nemohlo tyto vady zpětně odstranit a dodatečně legalizovat již provedené úkony. Usnesení ze dne 2. 6. 2025 bylo nově, určitě a bez vad rozhodnuto o pořízení samotné změny územního plánu v zákonném rozsahu s tím, že byla přerušena návaznost na dosavadní společný proces pořizování změn č. 5, 5A a 5B, což mělo vliv na použitelnost přechodných ustanovení § 330 odst. 1 a § 323 odst. 5 a 9 stavebního zákona 2021. Současně namítají, že usnesení ze dne 2. 6. 2025 představuje spíše pokus o překlenutí dřívějších nedostatků procesu pořizování změny územního plánu.

29. Soud pokládá uvedenou argumentaci navrhovatelek za vnitřně rozpornou. Na jednu stranu navrhovatelky tvrdí, že pro pořízení změny č. 5B chybí řádný právní základ. Na druhou stranu však připouštějí, že o pořízení změny č. 5B bylo „nově, určitě a bez vad“ rozhodnuto usnesením ze dne 2. 6. 2025. Současně však dodávají, že toto usnesení „nepředstavuje jednoznačně nový a bezvadný procesní základ“ pro změnu č. 5B, ale spíše se jedná o „pokus navázat na dřívější vadně vedený proces a dodatečně překlenout jeho nedostatky“ (str. 7 návrhu).

30. Obecně je revokace usnesení zastupitelstva přípustná jako výraz obecní samosprávy. , o obcích (obecní zřízení), ji nijak nezakazuje. S ohledem na specifika procesu přijímání územního plánu či jeho změny nelze uvedenou tezi přijmout bezvýhradně, pokud by takový postup odporoval příslušným ustanovením či stavebního zákona (srov. rozsudky NSS ze dne 2. 9. 2010, č. j. -161, č. 2186/2011 Sb. NSS, odst. 27, ze dne 14. 4. 2011, č. j. -47, ze dne 25. 9. 2013, č. j. -58, ze dne 18. 10. 2018, č. j. -93, odst. 21–22, a ze dne 7. 4. 2021, č. j. -50, odst. 46).

31. V daném případě soud neshledal, že by revokací usnesení ze dne 25. 5. 2023, č. 11/04, o „schválení podnětů občanů na pořízení a zpracování změny č. 5B“, provedené usnesením ze dne 2. 6. 2025, č. 12a, došlo k jakémukoliv porušení nebo obcházení procesních předpisů. Samy navrhovatelky ostatně ani nezpochybňovaly, že odpůrkyně mohla původní pořizování změny územního plánu ukončit a procesně řádným způsobem zahájit nové pořizování změny, byť stejného obsahu. I odpůrkyně v návaznosti na výzvu KÚSK ze dne 24. 3. 2025 připustila, že v původním procesu pořízení změny územního plánu došlo k určitým pochybením, která však byla následně zhojena. Zjednodušeně řečeno, nejedná se tak o pouhý „pokus“ o překlenutí dosavadních pochybení, jak namítaly navrhovatelky, ale o zcela nový začátek v procesu pořízení změny územního plánu. Pakliže navrhovatelky vytýkají odpůrkyni pochybení při původním pořizování změny územního plánu, pak právě ukončení dosavadního procesu a zahájení procesu nového představuje dle soudu cestu, jak zajistit řádné zpracování, projednání a vydání předmětné regulace, a to zákonem předvídaným způsobem s plnou účastí dotčených subjektů. Tímto postupem tudíž nemohlo dojít k dotčení veřejných subjektivních práv navrhovatelek. O pořízení změny územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce jako příslušný schvalující orgán, a to procesně bezvadným způsobem (srov. § 87 odst. 1 ve spojení s § 82 odst. 1 a § 109 odst. 1 stavebního zákona 2021).

32. Navrhovatelkám je třeba dát za pravdu v tom, že rozhodnutí o pořízení změny č. 5B ke dni 2. 6. 2025 mělo vliv na určení rozhodné právní úpravy. Zahájením pořizování změny č. 5B započal zcela nový proces, který nenavazoval na dosavadní fáze zahájené či dokončené před 1. 7. 2024 (srov. § 323 stavebního zákona 2021). Proto se na proces pořizování změny č. 5B plně uplatní nová právní úprava stavebního zákona 2021 (viz odst. 9 tohoto rozsudku). Odkázala-li odpůrkyně v usnesení ze dne 2. 6. 2025, č. 12c-2, mylně na § 44 stavebního zákona 2006 s tím, že změna bude pořizována zkráceným postupem (srov. § 55a a násl. stavebního zákona 2006), nejedná se bez dalšího o podstatné pochybení, které by způsobovalo nezákonnost změny č. 5B (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 9. 2010, č. j. -161, č. 2186/2011 Sb. NSS, odst. 24 a 25). Z hlediska ochrany práv navrhovatelek je podstatné, zda odpůrkyně v dalším řízení materiálně dostála požadavkům stavebního zákona 2021 na projednání návrhu změny a účast dotčených subjektů, včetně navrhovatelek.

Ostatní procesní námitky neodůvodňují zrušení změny č. 5B

33. Z předloženého spisu vyplývá, že:

- Odpůrkyně veřejnou vyhláškou ze dne 16. 6. 2025, zveřejněnou na úřední desce téhož dne a sejmutou dne 1. 7. 2025:

o oznámila zveřejnění návrhu změny č. 5B, s nímž je možno se seznámit na Obecním úřadu Narysov nebo na adrese obce www.narysov.cz;

o oznámila konání veřejného projednání tohoto návrhu, a to dne 17. 7. 2025 od 15:30 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu Narysov, s poučením, že stanoviska dotčených orgánů, námitky vlastníků a připomínky veřejnosti lze uplatňovat nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 24. 7. 2025. Okruh dotčených orgánů, kterým byla veřejná vyhláška adresně zaslána, je patrný z rozdělovníku.

- Odpůrkyně zjistila, že návrh změny č. 5B byl omylem předčasně sejmut z úřední desky obce a jejího webu, a mohlo by tak dojít ke zkrácení práv dotčených subjektů. Konání tohoto veřejného projednání proto ukončila s tím, že bude stanoven nový termín. Tohoto veřejného zasedání se osobně zúčastnila navrhovatelka a) (protokol z veřejného projednání konaného dne 17. 7. 2025).

- Odpůrkyně následně veřejnou vyhláškou ze dne 4. 8. 2025, zveřejněnou na úřední desce téhož dne a sejmutou dne 15. 9. 2025, znovu oznámila zveřejnění návrhu změny č. 5B (s možností seznámení se s tímto návrhem) a dále oznámila konání veřejného projednání tohoto návrhu, a to dne 4. 9. 2025 od 16:00 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu Narysov, s poučením, že stanoviska dotčených orgánů, námitky vlastníků a připomínky veřejnosti lze uplatňovat nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 11. 9. 2025, s tím že již zaslané námitky zůstávají v platnosti a není potřeba je znovu zasílat. Tato veřejná vyhláška byla zaslána stejnému okruhu dotčených subjektů jako veřejná vyhláška ze dne 16. 6. 2025.

- Přehled stanovisek dotčených orgánů k návrhu změny č. 5B je uvedený na str. 10–11 odůvodnění změny č. 5B.

- Dne 1. 9. 2025 navrhovatelky vyzvaly odpůrkyni, aby zastavila „nezákonný proces pořizování Změny č. 5a a 5b ÚP Narysov“, respektovala § 334a stavebního zákona 2021 a v případě zájmu o pořízení takové změny zahájila celý proces znovu a řádně.

- Dne 10. 9. 2025 uplatnily navrhovatelky k návrhu změny č. 5B námitky.

- Dne 22. 9. 2025 odpůrkyně vyzvala podle § 53 odst. 1 stavebního zákona 2006 dotčené orgány k uplatnění stanovisek k návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vyhodnocení připomínek, a to ve lhůtě 30 dnů „ode dne odeslání datovými schránkami“, tj. nejpozději do 22. 10. 2025. Okruh dotčených orgánů, kterým byla výzva zaslána, je patrný z rozdělovníku.

- Registrační list změny č. 5B, č. 56448, je ve spisovém materiálu založen jako poslední (č. l. 1044–1045 spisu).

34. Navrhovatelky v návrhu namítají, že (iii.) veřejné projednání změny č. 5B konané dne 4. 9. 2025 bylo nezákonné a vadné, neboť nesplňovalo podmínky § 323 odst. 5 a 8 ve spojení s § 330 odst. 1 stavebního zákona 2021 a § 52 odst. 1 a § 53 odst. 4 písm. d) stavebního zákona 2006. Pokud odpůrkyně postupovala podle stavebního zákona 2006, musí být patrné, že byly dodrženy procesní lhůty stanovené tímto předpisem. Veřejné projednání konané dne 4. 9. 2025 nemohlo zpětně zhojit vady, k nimž došlo při veřejných projednáních konaných ve dnech 13. 12. 2023 a 18. 4. 2024. Veřejné projednání konané dne 4. 9. 2025 nebylo pokračováním dosavadního procesu pořizování změny územního plánu či opakovaným veřejným projednáním, a proto jej nebylo možné provést podle stavebního zákona 2006. Navrhovatelky dále namítají, že při veřejném projednání nebyl veřejnosti předložen spisový materiál ke změně č. 5B ani k původní změně č. 5, č. 5a a č. 5b. Odpůrkyně odmítla předložit i stanovisko KÚSK ze dne 6. 12. 2022 (které bylo navíc vydáno k původní změně územního plánu, nikoliv ke změně č. 5B) a další stanoviska dotčených orgánů, která měla být k veřejnému projednání zajištěna, jakož i registrační list této změny. Veřejnost tak byla nucena uplatňovat námitky bez znalosti odborných podkladů, z nichž měl pořizovatel vycházet. Změna č. 5B tak byla opřena o netransparentní a věcně nepoužitelná stanoviska dotčených orgánů. Nebylo postaveno najisto, zda dotčené orgány s navrhovanou regulací souhlasily, ani zda vůbec existovala aktuální stanoviska dotčených orgánů ke skutečně projednávanému návrhu změny č. 5B a zda je měl pořizovatel při veřejném projednání návrhu k dispozici, resp. zda byla taková stanoviska uplatněna ve lhůtě dle § 55b odst. 2 stavebního zákona 2006. Rovněž není patrné, zda byl dodržen podstup podle § 53 odst. 1 stavebního zákona 2006 spočívající v zaslání návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek dotčeným orgánům s poskytnutím 30denní lhůty pro uplatnění jejich stanovisek. Takový postup dle navrhovatelek činí změnu č. 5B nezákonnou a nepřezkoumatelnou.

35. Soud předně připomíná, že procesní vada je relevantní jen tehdy, pokud mohla zasáhnout právní sféru navrhovatelek. Samotný zájem na zrušení územního plánu takové dotčení nenahrazuje. Navrhovatelky přitom nijak nespecifikovaly, jakým způsobem měla tvrzená pochybení při konání veřejného projednání zasáhnout do jejich hmotných práv, resp. jak jim měla znemožnit v procesu pořizování změny územního plánu hájení takových práv.

36. Navrhovatelky vytýkají odpůrkyni řadu dílčích procesních pochybení spočívajících v porušení stavebního zákona 2006. Samy přitom důvodně namítají, že odpůrkyně měla při pořizování změny č. 5B postupovat podle stavebního zákona 2021, což odpůrkyně skutečně neučinila. Již z tohoto důvodu je patrné, že jejich návrhová argumentace ohledně porušení stavebního zákona 2006 nemůže být úspěšná, neboť na pořizování změny č. 5B plně uplatní nová právní úprava stavebního zákona 2021 (viz odst. 33 tohoto rozsudku). Navrhovatelky přitom netvrdí, že by formální užití nesprávného procesního režimu zásadním způsobem zkracovalo jejich možnost hájit v procesu pořizování změny územního plánu jejich hmotná práva. Z obsahu předloženého spisu je naopak patrné, že navrhovatelky vystupovaly v průběhu pořizování změny č. 5B velmi aktivně, svá práva řádně a včas hájily a proti navrhovaným regulativům uplatnily obsáhlé námitky (resp. připomínky, viz odst. 55 tohoto rozsudku).

37. sice nepředvídá procesní alternativu ke zkrácenému postupu pořizování změny územního plánu podle a násl. stavebního zákona 2006. Navrhovatelky nicméně netvrdí, že by některá z fází pořizování změny územně plánovací dokumentace podle a násl. stavebního zákona 2021 byla vynechána či že by porušení konkrétních požadavků dle tohoto zákona způsobovalo natolik zásadní vadu, která by měla za následek nezákonnost změny č. 5B jako celku. Není přitom úkolem soudu, aby za navrhovatelky takovou vadu v celém procesu pořizování změny č. 5B dohledával, natož aby domýšlel, jakým způsobem by mohla taková vada potenciálně zasáhnout do jejich práv.

38. Pakliže proces pořizování změny č. 5B započal až ke dni 2. 6. 2025, je zřejmé, že se soud nemohl zabývat vadami, k nimž mělo dojít v předchozím řízení v rámci veřejných projednáních konaných ve dnech 13. 12. 2023 a 18. 4. 2024. Veřejné projednání konané dne 4. 9. 2025 skutečně nebylo pokračováním či opakováním těchto předchozích úkonů odpůrkyně, ale jednalo se o samostatný úkon učiněný při pořizování změny č. 5B. Ze stejného důvodu je nutně neopodstatněná i námitka, že při veřejném projednání konaném dne 4. 9. 2025 nebyl veřejnosti předložen spisový materiál k původní změně č. 5, č. 5a a č. 5b.

39. Z § 96 stavebního zákona 2021 nevyplývá požadavek na předložení spisového materiálu k projednávanému návrhu při veřejném projednání. Podstatné je, zda se veřejnost a dotčené orgány (bylo-li veřejné projednání podle § 111 odst. 4 stavebního zákona 2021 sloučeno se společným jednáním) měly reálnou možnost se s návrhem seznámit a vyjádřit se k němu. Toto právo přitom byla navrhovatelkám zajištěno, a to možností seznámit se s návrhem změny č. 5B na Obecním úřadu Narysov nebo na internetové stránce obce www.narysov.cz. O tom byly navrhovatelky řádně poučeny v (předčasně sejmuté) veřejné vyhlášce ze dne 16. 6. 2025 a opakovaně pak i ve veřejné vyhlášce ze dne 4. 8. 2025. Z předloženého spisu nevyplývá, že by bylo navrhovatelkám upřeno jejich právo nahlížet do spisového materiálu. Ze záznamu ze dne 8. 9. 2025 naopak vyplývá, že Ing. T. Č., kterého navrhovatelka a) v procesu pořizování změny č. 5B zastupovala, do spisu nahlédl a pořídil si z něj fotodokumentaci.

40. Pokud jde o stanoviska dotčených orgánů k návrhu změny č. 5B, ta si odpůrkyně opatřila rovněž na základě veřejných vyhlášek ze dne 16. 6. 2025 a ze dne 4. 8. 2025. Je pravdou, že odpůrkyně mylně stanovila lhůtu k jejich uplatnění § 55b odst. 2 stavebního zákona 2006 pouze do 7 dnů ode dne veřejného projednání, namísto 15denní lhůty dle § 94 odst. 3 stavebního zákona 2021. Uvedené pochybení nicméně nemohlo mít vliv na zákonnost změny č. 5B, protože z předloženého spisu nevyplývá, že k odpůrkyni bylo některé stanovisko doručeno po uplynutí stanovené lhůty, resp. že by odpůrkyně k takovému stanovisku pro opožděnost vůbec nepřihlížela. Navzdory chybně stanovené lhůtě tak nemohlo dojít k újmě na ochraně veřejných zájmů chráněných dotčenými orgány, a to tím spíše, že dotčené orgány byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek v důsledku procesního pochybení při zveřejnění veřejné vyhlášky ze dne 16. 6. 2025 hned dvakrát. Stanoviska dotčených orgánů, jejichž přehled je uveden na str. 10–11 odůvodnění změny č. 5B, jsou součástí předloženého spisu. Z hlediska zákonnosti změny č. 5B je zcela irelevantní, že v tomto přehledu není uvedeno datum doručení jednotlivých stanovisek, jak namítaly navrhovatelky. Bylo pouze na navrhovatelkách, zda se s těmito podklady seznámí. Pokud tak neučinily, nemohou odpůrkyni vytýkat, že je změna č. 5B opřena o netransparentní a věcně nepoužitelná stanoviska.

41. Ohledně stanoviska KÚSK ze dne 6. 12. 2022 samy navrhovatelky uvádějí, že se netýkalo změny č. 5B, ale původně projednávané změny č. 5 územního plánu. Obsah tohoto stanoviska, který byl navíc navrhovatelkám zjevně znám z předchozího řízení, tak nebyl pro pořízení změny č. 5B jakkoliv relevantní. Pro úplnost soud podotýká, že součástí spisového materiálu jsou aktuální koordinovaná stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 17. 7. 2025, č. j. 085823/2025/KUSK, a ze dne 27. 8. 2025, č. j 109573/2025/KUSK (dále „koordinované stanovisko ze dne 17. 7. 2025“ a „koordinované stanovisko ze dne 27. 8. 2025“), v nichž krajský úřad jako dotčený orgán ochrany přírody a dotčený orgán posuzování vlivů na životní prostředí neměl k návrhu změny č. 5B žádné připomínky.

42. Soudu není zřejmé, z jakého důvodu je pro ochranu práv navrhovatelek relevantní registrační list, který slouží jako podklad pro zápis do evidence územně plánovací činnosti (srov. , o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) a jehož funkci s nabytím účinnosti stavebního zákona 2021 převzal, resp. převezme NGÚP. Tento ryze evidenční formulář závazně neurčuje regulaci využití území ani není nijak potřebný pro uplatnění procesních práv dotčených subjektů. Registrační list je navíc součástí spisového materiálu, a navrhovatelky se tak s ním mohly seznámit.

43. K namítanému porušení § 53 odst. 1 stavebního zákona 2006 soud odkazuje na výzvu odpůrkyně ze dne 22. 9. 2025 adresovanou dotčeným orgánům k uplatnění stanovisek k návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vyhodnocení připomínek. K uplatnění stanovisek přitom odpůrkyně stanovila 30denní lhůtu, která odpovídá požadavku § 98 odst. 5 stavebního zákona 2021. Pro úplnost soud ke stanovení lhůty „ode dne odeslání datovými schránkami“ uvádí, že je třeba rozlišovat mezi odesláním a dodáním datové zprávy do datové schránky dotčeného orgánu, které se považuje za okamžik obdržení takového podkladu (srov. dikci § 98 odst. 5 stavebního zákona 2021 a usnesení NSS ze dne 15. 7. 2010, č. j. -79, č. 2131/2010 Sb. NSS), byť se bude za běžného provozu zpravidla jednat o krátký časový rozdíl. V daném případě ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené dílčí formulační pochybení mělo vliv na posouzení včasnosti uplatněných stanovisek dotčených orgánů.

Dokumentace pro pořízení změny č. 5B byla úplná a řádně autorizovaná

44. S procesními námitkami navrhovatelek souvisí jejich tvrzení, že (iv.) dokumentace pro pořízení změny č. 5B je nesprávná a neúplná. Podle navrhovatelek nebyla změna č. 5B projednána ani vydána na podkladě konečné, určité, řádně autorizované a jednoznačně identifikovatelné dokumentace. Tuto vadu považují za podstatnou, protože podle nich omezila možnost dotčených vlastníků porozumět skutečnému obsahu změny č. 5B, účinně uplatnit námitky a umožnit její soudní přezkum. Rozhodnutí o námitkách je v tomto ohledu nepřezkoumatelné. Odpůrkyně navíc sama připustila, že po vydání změny č. 5B bude dokumentace dále upravována, což pouze potvrzuje, že veřejnosti nebyl předložen návrh v podobě, v níž byl nakonec vydán.

45. Soud z předloženého spisu ověřil, že návrh textové i grafické části změny č. 5B z června 2025 odpovídá ve vztahu k pozemkům navrhovatelek regulativům vydané změny č. 5B. Návrh změny č. 5B z června 2025 i vydaná změna č. 5B jsou opatřeny vlastnoručním podpisem autorizovaného urbanisty Ing. arch. Michala Petra a jeho autorizačním razítkem [srov. , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon)].

46. Z uvedeného vyplývá, že návrhy změny č. 5B ve verzi pro veřejné projednání konané dne 4. 9. 2025 se nijak nelišil od vydané změny č. 5B. S regulativy obsaženými v návrhu změny č. 5B se měly navrhovatelky možnost seznámit před konáním veřejného projednání a uplatnit proti nim námitky, což ostatně učinily. Neobstojí proto tvrzení navrhovatelek, že dokumentace pro pořízení změny č. 5B nebyla úplná a znemožňovala jim možnost řádné procesní obrany. Navrhovatelky nadto ani nespecifikovaly, jakým způsobem měla být vlastní regulace jejich pozemků měněna či následně upravována. Návrh změny č. 5B dostál i formálním požadavkům na řádnou autorizaci ve smyslu § 13 odst. 3 autorizačního zákona. Tato otázka se navíc veřejných subjektivních práv navrhovatelek bezprostředně nedotýká (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2025, č. j. -39, odst. 44–46).

Nepřezkoumatelnost změny č. 5B

47. Soud se dále zabýval věcnými námitkami navrhovatelek, které směřovaly proti regulativům změny č. 5B týkajícím se jejich pozemků (viz odst. 2 tohoto rozsudku).

48. Z odůvodnění změny č. 5B [kapitola I] vyplývá, že:

- došlo k redukci části zastavitelné plochy Z.5 (index lokality A7), „která nevhodně zasahovala do nezastavěného území a nejvíce narušovala organizaci zemědělského půdního fondu (dále „ZPF“) a krajinný ráz v okolí sídla“ [bod 3)];

- byly stanoveny podmínky „pro postupné zastavování jednotlivých zastavitelných ploch s cílem zamezit nežádoucí živelné výstavbě a situacím, kdy je např. realizován jeden rodinný dům ve značné vzdálenosti od zastavěného území“ [bod 5)];

- byly stanoveny podmínky pro zajištění odpovídajícího dopravního napojení této plochy, která není přímo dopravně napojitelná ze stávajících komunikací s tím, že tato podmínka „obecného charakteru cílí na zajištění podmínky zajištění kvalitní dopravní obsluhy jednotlivých lokalit“ [bod 6)].

Z odůvodnění změny č. 5B dále vyplývá, že stávající vymezení zastavitelné plochy Z.5 pokládala odpůrkyně za komplikované, rozvoj této zastavitelné plochy (i po její redukci) „je zásadně limitován neexistující dopravní infrastrukturou pro“ její obsluhu (kapitola J). Redukci zastavitelné plochy Z.5 odpůrkyně učinila jako přiměřenou kompenzaci za novou výstavbu (kapitola J) s tím, že úpravou byl zajištěn „kompaktní tvar sídla“ [kapitola L, bod 4)]. Tato plocha byla vymezena v platném územním plánu „změnou č. 3 přibližně již od roku 2010 a za celou dobu nedošlo k jejímu využití.“ Plocha má „komplikované dopravní napojení – stávající pozemek v zastavěném území, na který je v tuto chvíli plocha napojena, není komunikací, dle KN se jedná o trvalý travní porost. Dále komunikace, na kterou tento pozemek navazuje, má nedostatečné parametry (nedostatečnou šířku). V těchto místech není možné komunikaci rozšířit vzhledem k přiléhajícím zahradám. Tato skutečnost byla důvodem k vydání nesouhlasných stanovisek Policie ČR a silničního správního úřadu k žádosti o dopravní napojení. Uvedené bylo vlastníky pozemků napadáno soudně, přičemž poslední soud dal za pravdu obci a dotčeným orgánům a potvrdil, že pro navržený rozvoj je stávající dopravní napojení nedostatečné. V obci Narysov jsou evidovány další požadavky na výstavbu a vzhledem k ochraně ZPF je v případě vymezování nových ploch potřeba odůvodnit požadovaný nový zábor ZPF.“ [kapitola L, bod 4)].

49. Z předloženého spisu vyplývá, že navrhovatelky uplatnily k návrhu změny č. 5B námitky dne 10. 9. 2025 (č. l. 870–888 spisu). V nich na str. 24–34 zejména tvrdily, že kumulativní zásah do jejich vlastnického práva je nepřiměřený, selektivní a diskriminační, s tím, že:

- redukce zastavitelné plochy A7 nebyla konkrétně odůvodněna a nebylo vysvětleno, proč byla k redukci vybrána právě tato lokalita, a nikoli jiné srovnatelné nebo problematičtější lokality, např. A6 (Z.4), A8 (Z.6), A9 (Z.7), A13 (Z.14) a Z.12, kdy stanovisko KÚSK ze dne 6. 12. 2022 navrhovalo redukci zastavitelných ploch právě v lokalitách A6 a A8;

- závěr o nevyužívání lokality a absenci přípravy výstavby je nepravdivý, neboť navrhovatelky dokládaly, že již od roku 2019 činily konkrétní kroky směřující k realizaci výstavby (obstaraly geometrický plán na rozdělení pozemků pro 25 rodinných domů; předložily záměr stavebnímu úřadu a získaly závazná stanoviska k jeho přípustnosti; nechaly zpracovat projektovou dokumentaci Komunikace pro RD Narysov; získaly souhlas Policie ČR s připojením plánované komunikace; požádaly o odnětí půdy ze ZPF; nechaly zpracovat hydrogeologické posouzení a varianty kanalizačního napojení; vedly řízení týkající se existence a veřejné přístupnosti komunikace na pozemku parc. č. XC), a dlouhodobé zařazení jejich pozemků mezi zastavitelné plochy jim založilo legitimní očekávání ohledně možnosti jejich budoucího využití;

- lokalita měla dostatečné existující a připravované dopravní napojení přes pozemek parc. č. XC navazující na místní komunikaci na pozemku parc. č. XD a následně na silnici III/1911 s tím, že podmínka přímého napojení na silnici III/1911 je neurčitá a nepřiměřená a stanovená bez jakékoliv dopravní analýzy a stanoviska silničního správního úřadu či Policie ČR;

- důvody ochrany krajinného rázu, celistvosti území a ZPF byly uplatněny selektivně s tím, že podmínky postupné zástavby a etapizace jsou neurčité, nepřiměřené a selektivní.

50. Odůvodnění změny č. 5B pak ohledně rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek odkazuje na samostatnou přílohu (kapitoly P a Q). Ty byly ke změně č. 5B přiloženy dvě, a to:

- návrh rozhodnutí o námitkách návrh vyhodnocení připomínek k návrhu změny č. 5 územního plánu Narysov ze dne 24. 12. 2023, doplněný dne 3. 5. 2024 a dne 10. 7. 2024, který na str. 6–32 reaguje na námitky navrhovatelek ze dne 18. 12. 2023 (dále „příloha 1“); a

- nedatovaný návrh rozhodnutí o námitkách, který reaguje na námitky navrhovatelek ze dne 8. 9. 2025 (pozn. soudu: z předloženého spisu nicméně nevyplývá, že by navrhovatelky uplatnily k návrhu změny č. 5B námitky i dne 8. 9. 2025. To ostatně netvrdily ani samy navrhovatelky. Z příslušné pasáže přílohy 2 je patrné, že odpůrkyně věcně reagovala na námitky navrhovatelek ze dne 10. 9. 2025) a ze dne 10. 9. 2025 (dále „příloha 2“).

51. V příloze 2 neshledal pořizovatel procesní námitky navrhovatelek důvodné s tím, že jde o „procesní zdržování“. K námitkám týkajícím se lokality A7 (plochy Z.5) odkázal na stanovisko orgánu ochrany ZPF ze dne 13. 12. 2023, č. j. 143879/2023/KUSK (dále „stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023“), který souhlasil s nezemědělským využitím lokalit Z.12, Z.13 a Z.14 „výlučně při současné redukci stávající zastavitelné plochy Z.5“ o cca 3,6 ha. Současný rozsah zastavitelných ploch pro bydlení byl naddimenzovaný. Vymezení nových zastavitelných ploch za současného zrušení části jiné zastavitelné plochy bude z hlediska bilance ZPF celkově příznivější než současný stav s tím, že kvalita „zemědělské půdy a její stupeň ochrany se v těchto dvou případech významně liší, což je vykompenzováno výrazným rozdílem v ploše, která se vrací k zemědělskému využití v ploše, která zůstane nezastavitelná a bude i nadále plnit řadu ekologicko-stabilizačních funkcí v krajině.“

52. Z předloženého spisu dále vyplývá, že Krajský úřad Středočeského kraje v koordinovaných stanoviscích ze dne 17. 7. 2025 a ze dne 27. 8. 2025 odkázal jako orgán ochrany ZPF na „shodné“ stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023 s tím, že souhlasí s návrhem změny č. 5B a celkovým záborem ZPF v rozsahu 0,848 ha při současném zrušení části stávající zastavitelné plochy Z.5 na zemědělské půdě v rozsahu cca 3,6 ha a jejím opětovném zařazení do plochy zemědělské.

53. Navrhovatelky v návrhu namítaly, že (v.) existují dva samostatně zveřejněné návrhy vypořádání námitek, avšak nelze určit, který představuje konečné rozhodnutí o námitkách ani zda bylo jeho finální znění zahrnuto do odůvodnění vydané změny. Dále namítaly, že (vi.) odpůrkyně nedostatečně vypořádala jejich námitky ze dne 18. 12. 2023, 23. 4. 2024 a 10. 9. 2025. Ohledně zásahu do jejich vlastnického práva argumentovaly navrhovatelky v návrhových bodech (vii. – ix.) obdobně jako v námitkách ze dne 10. 9. 2025 s tím, že vypořádání těchto námitek provedené odpůrkyní je nepřezkoumatelné, neboť odpůrkyně pouze odkázala na stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023. Podle navrhovatelek chybí v odůvodnění změny č. 5B individualizované důvody vztahující se k jejich pozemkům. Za skutečnou kompenzaci redukce zastavitelné plochy A7 navrhovatelky nepovažují zařazení pozemků parc. č. XE, XF a XG mezi zastavitelné plochy. Podle navrhovatelek není zřejmé, zda má jít o kompenzaci konkrétně jim, nebo pouze o obecné vymezení jiných zastavitelných ploch. Část těchto pozemků navíc ani nevlastní obě navrhovatelky. Nově vymezená plocha má mít rozlohu přibližně 1 688 m², tedy pouze asi 6 % rozsahu plochy odňaté ze zastavitelnosti, a podle navrhovatelek je svou polohou, rozsahem a využitelností s redukovanými pozemky nesrovnatelná. Samostatné důvody pro zastavitelnost těchto pozemků nelze podle navrhovatelek bez dalšího považovat za náhradu za odnětí zastavitelnosti jiné lokality.

54. V režimu stavebního zákona 2021, který na posuzovanou věc v plném rozsahu dopadá, nelze proti návrhu územně plánovací dokumentace podat námitky, nýbrž pouze odůvodněné připomínky (§ 97 stavebního zákona 2021). Je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně, zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem s ohledem na cíle a úkoly územního plánování návrh vyhodnocení připomínek (§ 98 odst. 2 stavebního zákona 2021). Na námitky navrhovatelek ze dne 10. 9. 2025 je proto třeba materiálně nahlížet jako na připomínky podle § 97 stavebního zákona 2021.

55. Vyhodnocení připomínek podle § 97 stavebního zákona 2021 nelze bez dalšího pokládat za rozhodnutí o námitkách v režimu stavebního zákona 2006. Materiální požadavek na řádné, konkrétní a přezkoumatelné vypořádání odpovídající míře podrobnosti vznesené argumentace však zůstává (srov. ). Čím je připomínka relevantnější, konkrétnější a podrobněji odůvodněná, tím podrobnější a věcnější odpověď musí vyhodnocení obsahovat (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 6. 2020, čj. -96, odst. 32). Zejména u připomínek podaných vlastníkem dotčené nemovitosti bude namístě prakticky shodné vypořádání, jako by se jednalo o námitky ve smyslu (srov. UHŘÍČKOVÁ, M., ČERNÝ, P., BURSÍKOVÁ, L., ŠIMKOVÁ, J. . In: BURSÍKOVÁ, L., KORBEL, F., ČERNÝ, P., LACHMANN, M., ROZTOČIL, A., BOHADLO, D. a kol. Stavební zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 828–829) Ohledně požadavku na odůvodnění a přezkoumatelnost územně plánovací dokumentace lze proto přiměřeně vycházet z požadavků, které vymezila judikatura ke stavebnímu zákonu 2006.

56. Změna územního plánu by měla obsahovat dvojí odůvodnění: Jednak vlastní odůvodnění ( stavebního zákona 2021 ve spojení a ), a jednak odůvodnění vyhodnocení připomínek ( stavebního zákona 2021). Náležité odůvodnění je nutnou podmínkou pro to, aby bylo možno hodnotit obsah přijaté změny územního plánu. Požadavek přezkoumatelného odůvodnění platí shodně jak pro vlastní odůvodnění změny územního plánu, tak pro odůvodnění vyhodnocení připomínek. Rozsah jejich soudního přezkumu se však poněkud liší. Vlastní odůvodnění změny územního plánu kromě odborných úvah předkládá i výsledek samosprávné (politické) vůle zastupitelstva obce, kterou správní soud nemůže revidovat, pokud je v odborných mezích možná. Povinností obce tedy není odůvodnit v obecné části odůvodnění každý jednotlivý dílčí parametr napadeného územního plánu či jeho změny, obzvláště jestliže vůči němu nesměřovala konkrétní připomínka (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, č. j. -90, odst. 52 a 53). Odůvodnění vyhodnocení připomínek pak předkládá právní a skutkové důvody, pro něž je třeba z pozice veřejné moci zasáhnout do práv, povinností či zájmů konkrétních subjektů individualizovaných konkrétními připomínkami. Jakkoliv může být nezbytnost takového zásahu předurčena výsledkem politických úvah samosprávy o regulaci vztahů v území, vypořádání konkrétních připomínek vůči němu je správním soudem v zásadě plně přezkoumatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. , odst. 29 a 31, který se týkal odůvodnění zásad územního rozvoje, nicméně závěry v něm uvedené lze vztáhnout též na odůvodnění změny územního plánu, a dále rozsudek NSS ze dne 6. 3. 2024, č. j. -57, odst. 21–24, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2023, č. j. -73, odst. 32, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2026, č. j. -121, odst. 40). Vyhodnocení připomínek je přitom třeba vnímat i v kontextu odůvodnění celé změny územního plánu, a nelze je proto považovat za nepřezkoumatelné tehdy, je-li řešení sporné otázky patrné z jiných částí odůvodnění změny územního plánu (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2026, č. j. -33, odst. 40, a v něm citovanou judikaturu).

57. Navrhovatelkám nelze přisvědčit v tom, že by odpůrkyně o jejich námitkách vůbec nerozhodla, resp. že by jejich připomínky vůbec nevyhodnotila. Samotné formální zařazení rozhodnutí o námitkách do samostatné přílohy odůvodnění je zcela standardní a obecně přípustné (srov. rozsudky NSS ze dne 30. 10. 2008, č. j. -62, č. 1766/2009 Sb. NSS, a ze dne 25. 7. 2018, č. j. -45).

58. V daném případě učinila odpůrkyně přílohou odůvodnění změny č. 5B dvě samostatná rozhodnutí o námitkách (přílohy 1 a 2). S navrhovatelkami lze souhlasit v tom, že tyto přílohy působí spíše jako pracovní verze návrhu rozhodnutí o námitkách, nikoliv jako konečná rozhodnutí. Nadto je poněkud matoucí, že odpůrkyně učinila přílohou odůvodnění změny č. 5B i přílohu 1, která byla podkladem při původním pořizování změny č. 5 územního plánu (viz č. l. 420–472 spisu), a se změnou č. 5B (a s proti ní uplatněnými námitkami) tedy bezprostředně nesouvisí. Přesto je zřejmé, že o námitkách navrhovatelek ze dne 10. 9. 2025 odpůrkyně rozhodla na str. 2–4 přílohy 2 tak, že jim nevyhověla. Takové rozhodnutí soud materiálně pokládá za vyhodnocení připomínek ve smyslu § 98 odst. 2 stavebního zákona 2021, které musí dostát požadavku na přezkoumatelné odůvodnění.

59. Soud připomíná, že proces pořizování změny č. 5B započal až ke dni 2. 6. 2025 (viz odst. 33 tohoto rozsudku). Pro posuzovanou věc je proto zcela irelevantní, zda a případně jakým způsobem odpůrkyně vypořádala námitky navrhovatelek ze dne 18. 12. 2023 a ze dne 23. 4. 2024 uplatněné v průběhu pořizování předchozí změny územního plánu. Při pořizování změny č. 5B územního plánu uplatnily navrhovatelky pouze námitky (připomínky) ze dne 10. 9. 2025, s nimiž se musela odpůrkyně přezkoumatelným způsobem vypořádat.

60. Soud souhlasí s navrhovatelkami, že tomuto úkolu odpůrkyně nedostála. Příloha 2 totiž ani ve spojení s odůvodněním vlastní změny č. 5B (viz odst. 49 tohoto rozsudku) neposkytuje prakticky žádnou individualizovanou odpověď na konkrétní připomínky navrhovatelek k regulaci jejich pozemků.

61. V příloze 2 odpůrkyně k připomínkám navrhovatelek toliko odkázala na stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023, které bylo vydáno jako podklad při původním pořizování změny. Obecně nelze vyloučit, aby byly při pořizování územně plánovací dokumentace jako zdroj odborných informací využity i podklady (např. průzkumy a rozbory území; údaje o limitech využití území; či dopravní, hlukové, hydrologické a jiné odborné studie) k původní změně. Je však třeba pečlivě ověřit aktuálnost takové podkladu, zda se nezměnil skutkový stav území, zda se nezměnily právní předpisy, a zda podklad skutečně pokrývá totožný obsah nové změny (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, č. j. -97, č. 3811/2018 Sb. NSS, odst. 32).

62. Odpůrkyní odkazované stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023 však není součástí předloženého spisu. Ve svazku č. 4 spisu, který má obsahovat veškeréy z roku 2023, je založeno pouze koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 21. 11. 2023, č. j. 143479/ 2023/KUSK, ke změně č. 5a územního plánu, které nemá z hlediska ochrany ZPF žádných připomínek. Ve svazku č. 5 spisu je pak dále založeno koordinované stanovisko k návrhu změny č. 5b totožného obsahu (ze dne 21. 3. 2024, č. j. 040250/2024/KUSK).

63. V koordinovaných stanoviscích ze dne 17. 7. 2025 a ze dne 27. 8. 2025 odkázal orgán ochrany ZPF na obsahově shodné stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023 s tím, že souhlasí s předloženým návrhem změny č. 5B (viz odst. 52 tohoto rozsudku), a to konkrétně s „nezemědělským využitím lokalit Z.12, Z.13, Z.14 […], tj. s celkovým rozsahem záboru ZPF ve výši 0,8480 ha, při současném zrušení části stávající zastavitelné plochy Z.5 na zemědělské půdě cca o 3,6 ha a jejím opětovném zařazení do plochy zemědělské (AU).“

64. Z uvedeného je patrné, že odpůrkyně na vyhodnocení připomínek zcela rezignovala, neboť neposkytla jejich individualizované a přezkoumatelné vypořádání, a regulativy změny č. 5B tak v reakci na argumentaci navrhovatelek nijak věcně neobhájila. Odkaz na souhlasné stanovisko orgánu ZPF je v tomto ohledu zcela nedostatečný, neboť se pouze v obecné rovině vyjadřuje k celkové bilanci záboru ZPF po přijetí změny č. 5B poměřením rozsahu nově nezemědělsky využitelných lokalit (Z.12, Z.13, Z.14) a navrácením plochy Z.5 mezi zemědělské pozemky. Ze stanovisek orgánu ZPF, která jsou součástí předloženého spisu, nelze dovodit, že by vynětí některých lokalit ze ZPF bylo podmíněno právě redukcí stávajících zastavitelných pozemků v lokalitě A7 (Z.5) v rozsahu dle změny č. 5B. Pakliže odpůrkyně s odkazem na stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023 v příloze 2 zvýraznila spojení „výlučně při současné redukci zastavitelné plochy Z.5“, soud upozorňuje, že aktuální koordinovaná stanoviska ze dne 17. 7. 2025 a ze dne 27. 8. 2025 takové spojení neobsahují. Ani případný požadavek orgánu ochrany ZPF na zachování příznivé celkové bilance záborů sám o sobě neprokazuje nezbytnost zatížit právě pozemky navrhovatelek a nijak nevysvětluje záměr odpůrkyně „kompenzovat“ redukcí zastavitelné lokality A7 novou výstavbu v obci. I kdyby stanovisko ZPF ze dne 13. 12. 2023 skutečně podmiňovalo nové zábory ZPF redukcí 3,6 ha zastavitelné plochy Z.5, vysvětlovalo by nanejvýš celkovou bilanci ZPF. Stále by neodpovídalo na otázky, proč měla být redukována právě lokalita A7, proč právě v uvedeném rozsahu, proč nebyly k redukci zvoleny jiné (navrhovatelkami označené) lokality, zda byla kritéria pro redukci zastavitelné plochy uplatněna předvídatelným a nediskriminačním způsobem, ani proč nepostačovalo jiné mírnější řešení. Odpověď na tyto otázky přitom neposkytují ani jiné části odůvodnění změny č. 5B. V této souvislosti soud připomíná, že ohledně redukce zastavitelné lokality A7 navrhovatelky označily konkrétní srovnávací plochy A6 (Z.4), A8 (Z.6), A9 (Z.7), A13 (Z.14) a Z.12 a popsaly kroky činěné od roku 2019 k přípravě výstavby. Odpůrkyně uvedenou argumentaci naprosto oslyšela a ani v hrubých rysech takto označené lokality neporovnala z hlediska předem seznatelných kritérií. Odpůrkyně se rovněž vůbec nezabývala případným rozložením regulační zátěže mezi více vlastníků a možností mírnějšího řešení (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 2. 2025, č. j. -29, odst. 17). V odůvodnění změny č. 5B pak zcela absentuje úvaha odpůrkyně o proporcionalitě přijeté regulace z hlediska zásahu do vlastnických práv navrhovatelek.

65. Obsah stanoviska ZPF ze dne 13. 12. 2023 se pak zcela míjí s připomínkami navrhovatelek, které se týkaly omezujících podmínek pro výstavbu v lokalitě A7 (tj. podmínky vybudování kapacitní komunikace a podmínky postupné výstavby). Navrhovatelky v připomínkách ze dne 10. 9. 2025 předložily alternativní pohled na dopravní napojení (přes pozemek parc. č. XC navazující na místní komunikaci na pozemku parc. č. XD a následně na silnici III/1911). Ohledně podmínky vybudování nové kapacitní komunikace na silnici III/1911 však odpůrkyně nevysvětlila důvody, pro které není dosavadní nebo navrhovatelkami připravované napojení technicky využitelné. Odpůrkyně rovněž neobjasnila, z jakého odborného podkladu vychází požadovaná šířka uličního prostoru (resp. zda tato podmínka odpovídá konkrétnímu rozsahu možné zástavby) a zda bylo posuzováno i jiné – z hlediska zásahu do práv navrhovatelek mírnější – technické řešení. Za situace, kdy navrhovatelky ohledně komunikačního napojení odkazovaly na konkrétní projektové přípravy a souhlasné stanovisko Policie ČR, pak nemůže obstát obecná zmínka odpůrkyně o „komplikovaném dopravním napojení“ dané lokality. Ohledně podmínky postupné výstavby (etapizace) pak odpůrkyně k připomínkám navrhovatelek nijak neosvětlila, jaká míra realizace předchozí zástavby je nutná pro další výstavbu a podle jakých kritérií se bude splnění této podmínky posuzovat. Bez těchto odpovědí přitom nelze přezkoumat určitost ani proporcionalitu příslušného regulativu.

66. V tomto ohledu je tak odůvodnění změny č. 5B nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [ ve spojení s ]. Uvedené nedostatky vyhodnocení připomínek nejsou pouze formální. Brání totiž soudu v možnosti věcně přezkoumat, zda funkční změna pozemků a navazující regulativy sledují legitimní cíl, zda nepůsobí vůči navrhovatelkám nepřiměřeně a zda se nejedná ze strany odpůrkyně o projev svévole či diskriminace.

67. V odůvodnění vlastní změny č. 5B jsou popsány toliko obecné důvody, pro které odpůrkyně přistoupila k redukci části zastavitelné plochy Z.5, ke stanovení podmínky vybudování kapacitní komunikace a podmínky postupné výstavby směrem od zastavěného území, tedy faktické etapizace výstavby. Z uvedeného odůvodnění nicméně nelze zjistit, proč odpůrkyně pokládala konkrétní připomínky navrhovatelek za liché, mylné, irelevantní nebo vyvrácené (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2010, č. j. -169, č. 2266/2011 Sb. NSS, odst. 154 a v něm citovanou judikaturu). Paušální a kategorické odkazy na ochranu ZPF, krajinného rázu, kompaktního tvaru sídla a na potřebu redukce zastavitelných ploch nevysvětlují, proč byla k redukci vybrána právě lokalita A7, proč v rozsahu přibližně 3,6 ha a proč byly jiné navrhovatelkami označené plochy ponechány zastavitelné nebo nově vymezeny k zástavbě. Stejně tak není z odůvodnění seznatelné, z jakých konkrétních odborných podkladů vycházejí podmínky přímého napojení na silnici III/1911, šířky uličního prostoru a postupného zastavování a proč nebylo možné zvolit méně omezující řešení. Nutno upozornit, že ani odpůrkyní zmiňované „nesouhlasné stanovisko Policie ČR a silničního správního úřadu k žádosti o dopravní napojení“ v kapitole kapitola L bodu 4) odůvodnění změny č. 5B není součástí předloženého spisu. Vycházela-li odpůrkyně z toho, že navrhovatelky své pozemky určené již od roku 2010 k zástavbě za tímto účelem nevyužily, zcela opomněla tvrzení navrhovatelek, že již od roku 2019 činily konkrétní kroky směřující k realizaci výstavby. Ani ve spojení s odůvodněním vlastní změny č. 5B tak příloha 2 neposkytuje dostatečné vyhodnocení připomínek navrhovatelek k přijaté regulaci. Soud přitom nemůže tyto absentující úvahy odpůrkyně, zejména pokud jde o posouzení legitimity a proporcionality zásahu do vlastnického práva navrhovatelek k jejich pozemkům, nahradit svou vlastní argumentací.

68. Argumentovala-li odpůrkyně v průběhu soudního řízení tím, že developerský projekt navrhovatelek by v důsledku nárůstu dopravy v dané lokalitě narušil pohodu bydlení místním obyvatelům, soud upozorňuje, že chybějící odůvodnění nelze zcela doplnit až v soudním řízení, resp. jej nahradit odůvodněním založeným na zcela odlišných důvodech, neboť by tím dotčeným vlastníkům byla upřena možnost proti těmto důvodům brojit v procesu pořizování opatření obecné povahy, což by bylo i v rozporu se zásadou subsidiarity soudního přezkumu. Vlastník pozemku má právo seznat důvody změny funkčního využití jeho pozemku již z odůvodnění územního plánu (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2025, č. j. -23, odst. 38, a ze dne 30. 6. 2026, č. j. -64, odst. 42). Ani ničím nepodložené tvrzení o potenciálním narušení pohody bydlení v dané lokalitě by navíc nebylo způsobilé přesvědčivě opodstatnit přijetí předmětné regulace.

69. Pokud jde o rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 12. 2023 obsažené v příloze 1, soud připomíná, že se jedná o podklad vyhotovený pro účely pořízení původní změny č. 5 územního plánu, nikoliv při pořizování změny č. 5B (viz odst. 59 tohoto rozsudku). Z tohoto důvodu nelze – navzdory odkazu v kapitole P a Q vlastního odůvodnění změny č. 5B – pokládat přílohu 1 za součást odůvodnění, v níž by bylo možné dohledávat odpovědi na námitky (připomínky) navrhovatelek ze dne 10. 9. 2025, které navíc ani nejsou obsahově totožné s jejich námitkami ze dne 18. 12. 2023. Za této situace soudu nepřísluší, aby namísto odpůrkyně v příloze 1 dohledával možné odpovědi na připomínky navrhovatelek k ochraně jejich vlastnického práva k dotčeným pozemkům.

70. Soud rozhodně nezpochybňuje, že územní plán ani jím stanovená zastavitelnost pozemků nejsou neměnné a že vlastníkovi nesvědčí právo na zachování dosavadní územně plánovací regulace (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2024, sp. zn. , odst. 16, a rozsudky NSS ze dne 20. 8. 2015, č. j. -101, odst. 33, a ze dne 11. 8. 2016, č. j. -29). Převedení dosud zastavitelných pozemků nebo jejich částí do nezastavitelných ploch ve spojení s dalšími omezujícími regulativy pro výstavbu v lokalitě A7 představuje citelný zásah do vlastnického práva, který musí být založen na seznatelných, racionálních a nediskriminačně použitých kritériích. Navrhovatelky ve svých připomínkách označily konkrétní srovnatelné lokality, popsaly dosavadní kroky směřující k přípravě výstavby a zpochybnily skutkové závěry odpůrkyně o nevyužívání lokality a neexistenci vyhovujícího dopravního napojení. Odpůrkyně přitom na tuto individualizovanou argumentaci neposkytla odpovídající reakci.

71. Soud se je vědom toho, že agenda územního plánování a výklad související právní úpravy představují náročný proces. Tyto skutečnosti však nezbavují odpůrkyni povinnosti jednat v souladu s právní úpravou a respektovat stejnou měrou oprávněné zájmy všech osob dotčených pořizovaným územním plánem, včetně povinnosti srozumitelně odůvodnit zásadní funkční změny využití pozemků a stanovení další regulativů podmiňujících výstavbu v jednotlivých lokalitách. Na přesvědčivém a konkrétním vypořádání uplatněných připomínek je třeba trvat, neboť v opačném případě nelze posoudit, zda není obsah územního plánu týkající se funkčního využití pozemků navrhovatelů nahodilý, nepředvídatelný či svévolný. Ochrana individuálních práv vlastníků dotčených územním plánem by se jinak stala iluzorní a bezzubou (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2026, č. j. -33, odst. 42–43).

72. Soud rovněž nepřehlíží, že podání navrhovatelek učiněná v průběhu pořizování změny č. 5B (zejména námitky ze dne 10. 9. 2025) jsou značně obsáhlá a poněkud nepřehledná. Z argumentace navrhovatelek jsou nicméně patrné stěžejní důvody, pro které s přijatou regulací (tj. redukcí zastavitelných ploch, stanovením podmínky vybudování kapacitní komunikace a podmínky postupné výstavby) nesouhlasí a pokládají ji za nepřiměřenou, diskriminační a svévolnou. Rozhodně není úkolem odpůrkyně, aby detailně vypořádala každé dílčí tvrzení navrhovatelek. Z hlediska přezkoumatelnosti změny územního plánu zcela postačí, pokud předloží vlastní ucelený, logický a právně přesvědčivý argumentační systém, v jehož konkurenci námitky (připomínky) jako celek neobstojí (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 7. 2018, č. j. -36, odst. 9, a v něm citovanou judikaturu). Paušální odkaz na stanovisko orgánu ochrany ZPF ze dne 13. 12. 2023 však takový argumentační systém rozhodně nepředstavuje.

73. Lze tedy uzavřít, že odpůrkyně v odůvodnění změny č. 5B neuvedla přezkoumatelné úvahy umožňující posoudit legitimitu a proporcionalitu zásahu do vlastnických práv navrhovatelek a ani rámcově neodpověděla na jejich argumentaci vznesenou v připomínkách ze dne 10. 9. 2025. Z odůvodnění změny č. 5B rovněž není seznatelné, zda odpůrkyně provedla kriteriální posouzení, tedy zda byly pozemky (resp. jejich části) k vyřazení ze zastavitelných ploch vybrány na základě seznatelných, racionálních a nediskriminačně uplatněných kritérií a zda byla tato kritéria aplikována důsledně a shodně vůči všem srovnatelným plochám.

Závěr a náklady řízení

74. Jelikož zjištěná vada dopadá na textovou i grafickou regulaci pozemků navrhovatelek, soud změnu č. 5B v této části zrušil, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. Takový postup odpovídá zákonné podmínce věty první , podle které soud zruší napadené opatření obecné povahy pouze v nezbytně nutném rozsahu (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2026, č. j. ). Po zrušení změny č. 5B platí ve vztahu k pozemkům navrhovatelek územně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou ( stavebního zákona 2021). Je na zastupitelstvu odpůrkyně jako schvalujícímu orgánu, aby po zrušení bezodkladně rozhodlo ve smyslu stavebního zákona 2021.

75. Ve zbývajícím rozsahu, který se netýkal pozemků navrhovatelek, soud návrh bez dalšího zamítl, neboť navrhovatelky nijak neprokázaly, že by ostatní části změny č. 5B zasahovaly do jejich právní sféry, ani u nich nebyl shledán jiný důvod ke zrušení ( věta druhá ).

76. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle Navrhovatelky byly úspěšné v podstatném jádru věci, neboť dosáhly ochrany vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Lze jim proto přiznat plnou náhradu nákladů, přestože byl návrh ve zbytku formálně zamítnut.

77. Navrhovatelce a), která je advokátkou a současně zástupkyní navrhovatelky b), nenáleží odměna za zastupování jí samotné. Náklady řízení navrhovatelky a) jakožto nezastoupeného účastníka tvoří pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Navrhovatelka a) účelné vynaložení jiných nákladů neprokázala. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

78. Náklady řízení navrhovatelky b) činí celkem 31 375,86 Kč a sestávají z:

- soudního poplatku za návrh ve výši 5 000 Kč;

- náhrady za zastupování advokátem v řízení o návrhu ve výši 20 280 Kč, kterou tvoří odměna za čtyři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu návrhu, sepisu repliky a účasti na jednání [, d) a g) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. V souladu s bodem 5 a advokátního tarifu činí odměna za úkon právní služby 4 620 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů ve výši 450 Kč. Odměna podle advokátního tarifu byla přiznána toliko za zastupování navrhovatelky b), nikoliv jako odměna za společné zastupování dvou osob podle advokátního tarifu;

- účelně vynaložených cestovních výdajů ve výši 917,86 Kč podle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu [cesta osobním automobilem ze sídla navrhovatelky a) na jednání k soudu a zpět o celkové vzdálenosti 116 km při spotřebě 5,8 l/ 100 km s cenou BA 95 34,70 Kč/l a náhradě za 1 ujetý kilometr ve výši 5,90 Kč dle a ];

- náhrady za čas strávený cestou na jednání k soudu a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. v celkové výši 600 Kč (4 x 150 Kč);

- protože je zástupkyně navrhovatelky b) plátkyní DPH, tvoří součást nákladů rovněž náhrada za tuto daň ve výši 4 578 Kč, tj. 21 % z celkové částky odměny a náhrad zástupkyně ( , po zaokrouhlení na celé koruny nahoru podle , daňový řád).

Náhradu nákladů řízení soud uložil odpůrkyni zaplatit navrhovatelce b) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) k rukám její zástupkyně ( , , ve spojení s ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. července 2026

Josef Straka v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.