Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Ad 7/2026 - 74

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

žalobce: T. B., nar. X, bytem X

právně zastoupený Mgr. Petrem Žižkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK

16898, se sídlem Sedláčkova 209/16, 301 00 Plzeň

proti

žalovanému: Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a

Karlovarský kraj, IČ 00006963, se sídlem Lobezská 12, 303 81 Plzeň,

v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu ze dne 11. 12. 2025

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Žaloba

1. Žalobce se na soud obrátil žalobou ze dne 13. 4. 2026, již odůvodnil tím, že se domnívá, že byl přímo zkrácen na svých veřejných subjektivních právech nezákonným zásahem, který není rozhodnutím. Zásah správního orgánu spočívá v tom, že žalovaný vůči žalobci eviduje zaniklou pohledávku, jež je nadále navyšována a vedena jako dlužná, a v důsledku toho má žalobce zato, že mu mohou být ze strany žalovaného zadržovány a chybně přeúčtovány jím uhrazené zálohy, resp. možné přeplatky na důchodové pojištění, kdy konkrétní vyúčtování příchozích plateb není transparentní a srozumitelné. Zároveň je tato pohledávka propisována do vnitřních systémů žalovaného, v důsledku čehož může, ač je zaniklá, propisovat navenek žalobce jako osobu povinnou a rozporovat jeho bonitu vůči třetím osobám, zejm. bankovním společnostem. Žalobce je v současné době zaměstnancem, přičemž v období od 9. 2. 2009 do 31. 12. 2011 provozoval podnikatelskou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) a v důsledku nepříznivé životní situace byl nucen zahájit vůči své osobě insolvenční řízení s povolením řešení úpadku formou oddlužení v období od 8. 10. 2015 do 17. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že v rámci tohoto řízení splnil veškeré jemu uložené povinnosti dle splátkového kalendáře, byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 8. 2021 č.j. -110 osvobozen od povinnosti hradit dosud neuspokojené pohledávky, čímž došlo k zániku za ním evidovaných pohledávek, jež nebyly uspokojeny v rámci insolvenčního řízení. Jednou z těchto pohledávek byla rovněž pohledávka státu spočívající v nedoplatku na pojistném za rok 2009 ve výši 18 916 Kč, nedoplatku na pojistném za rok 2011 ve výši 28 562 Kč a penále v celkové výši 9 010 Kč v souvislosti s obdobím, kdy žalobce provozoval podnikatelskou činnost. Tato pohledávka je stále v evidenčním systému důchodového pojištění evidována, byť jako údajně jako „nevymahatelná“. Ve smyslu ustálené judikatury je v tomto ohledu však zcela konkrétně rozlišováno mezi pohledávkou pouze nevymahatelnou a pohledávkou zaniklou (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2024, č.j. -42). S ohledem na skutečnost, že v případě žalobce, jenž byl osvobozen od povinnosti hradit dosud v insolvenčním řízení neuspokojené pohledávky, je tato pohledávka považována za zaniklou, mělo dojít i k výmazu její evidence. Žalovaný tak měl přistoupit k odpisu pohledávky a dále ji neevidovat, avšak došlo pouze k tomu, že je pohledávka vedena jako nevymahatelná, nikoli zaniklá, a je tedy nadále evidována. Tato skutečnost však pro třetí osoby, jež by měly do systému přístup, není zjevná, neboť ve Stavu pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ je i nadále vedena jako k vymáhání a evokuje tak trvající povinnost žalobce ke její úhradě. Toto je pro žalobce velice problematické, neboť je v důsledku trvajícího zásahu/negativního protiprávního stavu správního orgánu stále veden jako osoba povinná. Dle NSS v případě evidence obdobné pohledávky může být tato považována za neoprávněný nezákonný zásah správního orgánu (viz rozhodnutí ze dne 28. 11. 2022, sp. zn. ze dne 29. 8. 2024, sp.zn. či rozhodnutí ze dne 13. 12. 2022, sp.zn. ) typicky tehdy, je-li v rozporu s pravomocným podkladem a současně již není jiný prostředek obrany. V případě žalobce se tak jedná právě o pravomocné usnesení o osvobození od povinnosti hradit dosud v insolvenčním řízení neuspokojené pohledávky, které představuje podklad, s nímž navenek vykazovaná splatná pohledávka nemá být v rozporu a nesmí být evidována jako vynutitelný dluh.

2. S ohledem na povahu tohoto zásahu má žalobce zato, že nelze považovat správní rozhodnutí za přezkoumatelné žalobou dle a násl. , neboť žalovaný eviduje danou zaniklou pohledávku na základě interních směrnicí, tedy o tomto postupu žalobci nebylo doručeno žádné rozhodnutí. Zásah, resp. jeho důsledky dosud trvají, neboť zaniklé pohledávky za žalobcem žalovaný dosud eviduje, v systému jsou stále propisovány, a žalobce tak stále může být veden jako nebonitní, což mu znemožní např. schválení hypotéky či úvěru bankovní institucí. Žalobce má proto naléhavý právní zájem na nápravě nezákonného negativního stavu a na výmazu zaniklé pohledávky ze systému ČSSZ a evidence Stavu pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ. Žalobce se nemůže účinně domoci ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by mohl brojit opravnými prostředky, a podmínka přípustnosti žaloby dle je tak splněna.

3. Žalobce navrhl, aby bylo soudem určeno, že zásah žalovaného spočívající v evidenci jeho zaniklých pohledávek za období od 2009 do 2011 je nezákonný, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování práv žalobce tímto zásahem či zásahem obdobného charakteru, a aby byla žalovanému uložena povinnost obnovit stav před zásahem tak, že dojde k výmazu zaniklých pohledávek za uvedené období, jakož i penále s příslušenstvím, vedených za žalobcem od právní moci Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 8. 2021 č.j. -110. Žalobce navrhl, aby bylo k důkazu provedeno usnesení o osvobození dlužníka od povinnosti hradit dosud neuspokojené pohledávky ze dne 17. 8. 2021 č.j. -110, sdělení žalovaného ze dne 25. 11. 2025 a ze dne 6. 11. 2025.

4. Žalobce svoji žalobu doplnil dne 26. 1. 2026 na základě výzvy soudu, jíž byl vyzván k doplnění označení dne, kdy se dozvěděl o nezákonném zásahu a předložil žádosti, jimiž se obrátil na žalovaného dne 31. 10. 2025 a 11. 11. 2025. Uvedl, že o zásahu se dozvěděl dne 25. 11. 2025, kdy mu byla žalovaným sdělena informace o evidování nedoplatků a penále, což posoudil jako trvající pokračující zásah žalovaného vůči němu. S ohledem na skutečnost, že byl osvobozen od povinnosti hradit dosud v insolvenčním řízení neuspokojené pohledávky, je tato pohledávka považována za zaniklou, mělo proto dojít i k výmazu její evidence a mělo být přistoupeno k jejímu odpisu.

II.

Vyjádření k žalobě

5. Ve vyjádření k žalobě dne 5. 2. 2026 žalovaný uvedl, že od 1. 1. 2024 není žalovaná Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Cheb samostatným správním orgánem a příslušným správním orgánem je Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj.

6. Dále žalovaný zrekapituloval skutkový stav a uvedl, že v insolvenčním řízení byla přihlášená pohledávka uspokojena do výše 21 041,51 Kč a po vydání usnesení zdejšího soudu č.j. -110 ze dne 22. 7. 2021 o osvobození dlužníka – žalobce- od placení pohledávek nebyla k úhradě uvedených platebních výměrů použita žádná úhrada poukázaná dlužníkem v době od 29. 11. 2023 do 7. 10. 2024. Pohledávka se ani nezvyšuje o penále z neuhrazeného doplatku za rok 2011. Ke dni úpadku nebylo penále z doplatku za rok 2011 vyčísleno, neboť se neplatí za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Po opětovném zahájení samostatné výdělečné činnosti dne 1. 10. 2023 již penále vyčísleno nebylo, neboť žalobce byl od placení doplatku za rok 2011 osvobozen.

7. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že pohledávky zanikly po vydání výše uvedeného usnesení ze dne 22. 7. 2021, neboť přiznáním osvobození pohledávky nezanikají, ale stávají se tzv. naturální obligací, tedy nadále trvají, ale nelze je vymáhat ani je přiznat v soudním či jiném řízení, přičemž tento závěr vyplývá z ustálené judikatury, zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010, dle něhož „Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle , v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat, ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jak promlčená pohledávka.“ Jelikož pohledávka, od jejíhož placení byl žalobce osvobozen, nezanikla, je stále (a pouze) evidována. Stejný právní názor ohledně evidence (promlčených) pohledávek zaujal i Městský soud v Praze v rozsudku -42, na nějž sám žalobce odkazuje.

8. K žalobcem tvrzeným možným dopadům evidence na zhodnocení jeho bonity žalovaný uvedl, že údaje týkající se pohledávek za žalobcem jsou vedeny na ePortálu ČSSZ, kde osobní údaje o pojištění, důchodech či nemocenských dávkách primárně vidí fyzická osoba (občan) po svém přihlášení a zaměstnavatelé (pouze za své zaměstnance a v omezeném rozsahu). Přístup je zabezpečen přes Identitu občana či datovou schránku a není tak možné, aby uvedené údaje byly k dispozici jiné osobě než žalobci, popř. jeho zmocněnci. Evidence naturální obligace je tedy interní, zákonná a nemůže mít vliv na posuzování bonity žalobce ze strany bankovních institucí. Dále se žalovaný vyjádřil ke konkrétním platbám žalobce učiněným v období od 1. 10. 2023 do 29. 2. 2024 do 1. 10. 2024 a k jejich přiřazení s tím, že všechny platby zaslané žalobcem byly použity na úhradu splatných závazků dle , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a platby hrazené v roce 2023 a 2024 nebyly použity na úhradu jakýchkoli závazků v již skončeném insolvenčním řízení. Z uvedených důvodů navrhl zamítnutí žaloby.

III.

Replika žalobce k vyjádření žalované

9. Žalobce ve svém podání ze dne 17. 3. 2026 uvedl důvody, pro něž má zato, že z evidence není patrno, zda částka, jež je evidována žalovaným je neměnná či zda dochází k jejímu navyšování. Dále rozporoval argumentaci žalovaného ohledně přístupu třetích osob k evidenci na ePortálu ČSSU.

IV.

Replika žalovaného

10. Žalovaný ve svém vyjádření z 13. 4. 2026 uvedl, že v jeho předchozím vyjádření je výslovně uvedeno, že pohledávka se již nenavyšuje a veškeré evidované (nevymahatelné) pohledávky jsou pohledávkami, jež byly předmětem přihlášky do insolvenčního řízení, přičemž v usnesení vydaném v rámci tohoto řízení bylo dne 22. 7. 2021 uvedeno, že je žalobce osvobozen od úhrady v rámci oddlužení neuhrazených pohledávek, tedy došlo k odejmutí povinnosti tyto pohledávky hradit a ze strany věřitele k odejmutí možnosti tyto pohledávky dále vymáhat, nikoli však k jejich absolutnímu zániku. Pohledávka, od jejíhož placení byl žalobce soudem osvobozen, tedy nezanikla, stále existuje a žalobce ji o své dobrovolné vůli může kdykoli uhradit, kupř. s ohledem na nároky na dávky důchodového pojištění. Pohledávku nelze z evidence zcela odstranit, ale jelikož se jedná o pohledávku, jíž nelze z rozhodnutí soudu nadále vymáhat, je tato v evidenci odlišena od případných ostatních vymahatelných pohledávek. Při zobrazení těchto údajů o stavu pohledávek prostřednictvím ePortálu je taková pohledávka označena příznakem „z toho nevymahatelné“. S ohledem na to, zda má plátce pojistného v úmyslu hradit pouze vymahatelné či veškeré pohledávky, se generují i 2 typy platebních údajů pro celkovou platbu bez nevymahatelných pohledávek a údaje pro celkovou platbu včetně nevymahatelných pohledávek.

11. K výtkám žalobce, že mu není zřejmé, kdo má přístup k evidovaným údajům a k tvrzením, dle něhož by mohly být neoprávněně poskytovány údaje o žalobci bankám či jiným soukromým subjektům, žalovaný uvedl, že toto tvrzení je v rozporu se skutečnou podobou fungování ePortálu ČSSZ i s právními pravidly pro zpracovaní osobních údajů. ePortál ČSSZ je online samoobslužným systémem, který umožňuje pouze oprávněným osobám, tedy přímo pojištěncům, zaměstnavatelům či jiným zákonem určeným subjektům nahlížet do údajů v databázích ČSSZ, a to výhradně po předchozím ověřením totožnosti a zpřístupňuje každému uživateli pouze ty údaje, jež se k jeho osobě vztahují, což vylučuje možnost že by banky či jiní soukromí poskytovatelé služeb získávaly přístup k údajům o pojištění pojištěnců bez existence zvláštního právního titulu. Přihlášení a přístup k online službám ePortálu je pak možné pouze prostřednictvím bezpečných autentizačních systémů – např. elektronický občanský průkaz, uživatelský účet NIA, bankovní identita či identifikační certifikát. Tento systém neumožňuje třetím osobám automatizovaný ani neautorizovaný přístup k údajům o pojištěních a zajišťuje, že se ke svým údajům dostává pouze konkrétní identifikovaná osoba. Všechny osobní údaje zpracovávané ČSSZ jsou pod ochranou právních předpisů, zejm. GDPR a o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů a žalované je ukládána povinnost chránit integritu a důvěrnost osobních údajů a brání jejich zpřístupnění bez evidence zákonného důvodu. Do uvedeného portálu se může přihlásit a jeho služby využívat i pověřená osoba, avšak pouze za předpokladu, že ČSSZ/OSSZ bude doručeno pověření této osoby ke Službám ČSSZ, v němž je vždy nutné specifikovat typ a rozsah pověření, tedy jde o úkon, jehož provedení je plně v dispozici a na odpovědnosti daného zmocnitele. Zpřístupňování osobních údajů třetím osobám, včetně bank, je možné pouze tehdy, stanoví-li tak výslovně právní předpisy a jinak mohou být sděleny jen se souhlasem občana či zaměstnavatele. Z tohoto vyplývá, že informace bankovním institucím by mohly být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem žalobce a veřejnost ani soukromé subjekty nepředstavují oprávněné příjemce těchto údajů a osobní údaje jim tak nemohou být poskytnuty.

V.

Replika žalobce

12. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného, že částka, jež je jím evidována, je neměnná a nedochází k jejímu navyšování uvedl, že z důkazů navržených žalovanou, jež má žalobce k dispozici, toto tvrzení nevyplývá.

13. Žalovaný ve svém předchozím vyjádření reagoval na skutečnost namítanou žalobcem, když ve smyslu ustálené judikatury je zcela konkrétně rozlišováno mezi pohledávkou pouze nevymahatelnou a pohledávkou zaniklou. Ze strany žalované došlo pouze k tomu, že byla do tabulky Stavu pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ ex post dopsána ke každé již zaniklé pohledávce vždy informace, že z dané pohledávky je nějaká část „z toho nevymahatelné…“ Pokud je toto dodatečné doplnění o určení nevymahatelnosti nějaké části pohledávky jediným způsobem odlišení od splatného a použitelného nedoplatku, žalobce je toho názoru, že není splněna podmínka plynoucí z argumentace NSS pro vedení evidence s právním podkladem nebo vedení způsobem, jenž odpovídá právní realitě, a má zato, že předmětná evidence je nezákonným zásahem. Dle žalovaného je zcela patrno, že došlo k úpravě, resp. aktualizaci vedení pohledávek žalobce, a to až po replice žalobce ze dne 17. 3. 2026, když byla realizována výzva k doložení způsobu odlišení evidence zaniklých a splatných pohledávek. V době podání žaloby tato evidence, resp. evidované pohledávky od sebe nebyly nikterak odlišeny, jak ostatně vyplývá ze stavu pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ předložené žalobcem a pro třetí osoby je tedy zřejmé, že minimálně do 28. 3. 2026 nebyly nikterak odlišené a všechny se jevily jako aktuálně splatné a tento postup žalované žalobce považuje za účelový a stále právně vadný.

VI.

Jednání před soudem

14. V souladu s soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

15. Ve věci bylo s ohledem na stanovisko žalobce rozhodnuto při ústním jednání

VII.

Rozhodnutí soudu

16. Žaloba není důvodná.

17. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující skutečnosti: Z platebních výměrů vydaných Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Karlovy Vary č. 120/2012 ze dne 18. 7. 2012, č. 858/2010 ze dne 21. 9. 2010, č. 1081/2011 ze dne 9. 9. 2011 vyplývají výše částek, jež byly žalobci jako OSVČ uloženy zaplatit jakožto doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a penále za rok 2009 a 2011. Z účetního konta žalobce vedeného žalovaným ve stavu ke dni 3. 2. 2026 vyplývá, že žalobce má žalovaným evidován nedoplatek ve výši 35 447 Kč, přičemž ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 25. 11. 2025 vyplývá, z jakých položek tato částka sestává. Dne 24. 3. 2022 přistoupila OSSZ Karlovy Vary k odpisu tohoto dluhu z důvodu osvobození od placení po skončení oddlužení v rozsahu těchto neuspokojených pohledávek. Ze zprávy dále vyplývá, že dne 8. 10. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalobce, do něhož byly OSSZ přihlášeny nezajištěné pohledávky v celkové výši 56 488 Kč představující neuhrazený doplatek na pojistném za rok 2009 ve výši 18 914 Kč, neuhrazený doplatek na pojistném za rok 2011 ve výši 28 562 Kč a penále v celkové výši 9 010 Kč z přihlášené činnosti OSVČ od 9. 2. 2009 do 31. 12. 2011.

18. Ze sdělení žalovaného žalobci ze dne 6. 11. 2025 vyplývá způsob použití plateb zaslaných žalobcem, přičemž tyto byly použity na úhradu dlužných záloh na důchodové pojištění za období od listopadu 2023.

19. Z usnesení zdejšího soudu č.j. -110 ze dne 22. 7. 2021, jež bylo přílohou žaloby, přičemž nebylo součástí správního spisu, a bylo provedeno k důkazu při ústním jednání, vyplývá, že žalobce byl osvobozen od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

20. Dle ust. „Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“

21. V posuzované věci se žalobce včasnou žalobou domáhá, aby bylo soudem určeno, že zásah žalovaného spočívající v evidenci zaniklých pohledávek vůči žalobci za období od roku 2009 do roku 2011 je nezákonný, dále aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování práv žalobce tímto zásahem či zásahem obdobného charakteru, a aby byla žalovanému uložena povinnost obnovit stav před zásahem tak, že dojde k výmazu zaniklých pohledávek za období od 2009 do 2011, jakož i penále s příslušenstvím vedených za ním od právní moci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 8. 2021 č.j. -110. Svoji žalobu odůvodňuje tím, že v době podání žaloby nebylo v evidenci žalovaného uvedeno, že se evidovaná pohledávka považuje za zaniklou v důsledku osvobození žalobce od povinnosti hradit v insolvenčním řízení dosud neuspokojené pohledávky, a ačkoli mělo dojít k výmazu samotné její evidence, tato byla vedena jako nevymahatelná, a byla i nadále evidována, což však pro třetí osoby, jež by měly do systému přístup, není zjevné, neboť je pohledávka i nadále vedena jako k vymáhání a evokuje tak trvající povinnost žalobce k její úhradě, což je pro žalobce velice problematické, neboť to může mít negativní vliv např. na posouzení jeho bonity bankovními institucemi. Tato evidence pohledávky tak představuje nezákonný zásah. Žalovaný eviduje tuto zaniklou pohledávku na základě interních směrnic, a proto o tomto postupu nebylo vydáno žádné rozhodnutí.

22. Soud považuje za potřebné shrnout na úvod následující zásady: Úkony, jež mohou být nezákonným zásahem, jsou zpravidla neformální, a nejsou činěny formou rozhodnutí, přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují. Smyslem a účelem soudní ochrany před nezákonným jednáním veřejné správy je poskytnout jednotlivci účinný prostředek obrany, a to bez ohledu na formu, kterou veřejná správa jedná. Tento právní prostředek slouží např. k odstranění nezákonného jednání, přičemž pro poskytnutí ochrany podle a násl. je nezbytné splnit tyto kumulativní podmínky: žalobce musí být přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím, a byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jejich důsledku bylo proti němu přímo zasaženo. Není-li, byť jen jediná z těchto podmínek splněna, nelze ochranu podle a násl. poskytnout. Z uvedeného mj. vyplývá, že jedním z předpokladů poskytnutí právní ochrany je, aby zásah zkracoval žalobce na jeho právech. Tuto skutečnost postačí tvrdit a dle potřeby i prokazovat, přičemž její existence bude obvykle posuzována v rámci zhodnocení důvodnosti žaloby. Zároveň aby mohla být poskytnuta soudní ochrana proti zásahu, je nezbytné, aby byl tento zásah nezákonný.

23. Až tehdy, jsou-li naplněny všechny uvedené podmínky, přichází v úvahu posuzování zákonnosti zásahu, přičemž zásah je nezákonný, je-li v rozporu s objektivním právem. Typickým důvodem nezákonnosti bude rozpor s normami, které regulují uplatnění a realizaci daného zásahu. Zásah je nezákonný rovněž tehdy, pokud k jeho uplatnění neměl správní orgán vůbec pravomoc. Je však zřejmé, že vedení evidence pohledávky na důchodovém pojištění žalobce je v souladu s právními předpisy, a naopak spadá do povinností správního úřadu, do jehož pravomoci náleží. Tato evidence plateb a nedoplatků na důchodové pojištění není v rozporu s objektivním právem ani za situace, kdy předmětná pohledávka za žalobcem je na základě usnesení zdejšího soudu vydaného v rámci insolvenčního řízení žalobce nevymahatelná. To, že si tohoto je žalovaný vědom, vyplývá i ze skutečnosti, že částka dlužného pojistného již není průběžně navyšována o penále i přes trvání prodlení s její úhradou.

24. Dalším z předpokladů poskytnutí právní ochrany před nezákonným zásahem je, aby zásah zkracoval žalobce na jeho právech. Žalobce tento zásah do svých práv spatřuje ve skutečnosti, že do uvedené evidence mohou nahlížet např. bankovní instituce, a evidence pohledávky tak může mít negativní vliv na posouzení jeho bonity např. při vyřizování žádosti o hypoteční či jiný úvěr. Tato obava je však v rozporu s tím, že není dáno obecné veřejné právo nahlížet do evidence nedoplatků na důchodovém pojištění. Toto vyplývá z ust. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení , dle něhož příkladmo :

(1) „Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele….

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci,

b) správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,

c) zdravotním pojišťovnám seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných,…

d) Úřadu práce České republiky – krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti…

e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,

g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,

h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

i) ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,

j) obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti,

k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona

l) veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona,

m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,

n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

o) dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje,

p) Českému rozhlasu a České televizi údaje stanovené zvláštním zákonem.

25. Z výňatku uvedeného ustanovení je tedy zřejmé, že údaje týkající se jednotlivých osob (nebo zaměstnavatelů) lze jiným subjektům sdělit jen tehdy, stanoví-li to zvláštní zákon nebo přímo výše uvedený zákon, popř. se souhlasem dotčené osoby či zaměstnavatele, a proto např. bankovní instituce či fyzické osoby odlišné od plátce pojistného nemohou nahlížet do evidence pohledávek na pojistném vedené OSSZ. Z tohoto důvodu je žalobcova argumentace možným negativním důsledkem v případě prověřování jeho bonity bankovními institucemi nedůvodná. Pro žalobu dle je přitom podstatné, zda správní orgán reálně a bezprostředně zasahuje do právní sféry žalobce. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že tomu tak v posuzované věci není, přičemž je třeba vycházet z toho, že samotné vedení pohledávky v evidenci správy sociálního zabezpečení má ryze evidenční charakter a samo o sobě nepředstavuje nezákonný zásah.

26. Zároveň je třeba uvést, že podle je dlužník osvobozen od placení neuspokojených pohledávek zahrnutých do oddlužení; zákon ale neříká, že tyto pohledávky zanikají. Naopak ustálená judikatura výslovně uvádí, že taková pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezaniká, jen ji už nelze věřiteli přiznat, a ve vykonávacím řízení má režim obdobný promlčené pohledávce, zároveň nic nebrání tomu, aby ji dlužník na základě svojí vůle jakožto naturální obligaci dobrovolně uhradil. I z tohoto vyplývá nedůvodnost požadavku žalobce na provedení výmazu zaniklých pohledávek. Jak již bylo uvedeno výše, z postupu žalovaného je zřejmé, že evidovaný nedoplatek na pojištění je pouze zahrnut do evidence, ale není předmětem vymáhání, neboť si je žalovaný vědom, že byť pohledávka nezanikla, je vůči žalobci v důsledku rozhodnutí vydaného v insolvenčním řízení právně nevymahatelná. Interní evidenci pohledávky proto nelze považovat za nezákonný zásah. Navíc, jak správně uvedl žalovaný, její evidence umožňuje žalobci zvážení jejího uhrazení, jež by následně mělo pozitivní vliv na stanovení délky doby jeho důchodového pojištění. Ani skutečnost, že ze strany žalovaného došlo k upřesnění označení evidovaných pohledávek žalobce, jež v době podání žaloby od sebe nebyly odlišeny, nemůže změnit nic na soudem uvedených závěrech.

27. Jak žalobce sám argumentuje: „Evidence veřejnoprávních pohledávek musí být odrazem skutečného právního stavu, přičemž evidence může být nezákonným zásahem, je-li v rozporu s právním podkladem nebo pokud je vedena způsobem, jenž neodpovídá právní realitě, a pokud přímo dopadá do právní sféry žalobce.“ Z výše uvedeného je však zřejmé, že evidence vedená žalovaným je odrazem skutečného právního stavu, je zcela v souladu s právním podkladem a je vedena způsobem odpovídajícím právní realitě, zároveň je přístupná pouze omezenému okruhu subjektů specifikovaných výše uvedených zákonným ustanovením.

28. Žalobce dále zásah do svých práv spatřuje v tom, že mohou být ze strany žalovaného zadržovány a chybně přeúčtovány jím uhrazené zálohy, resp. možné přeplatky, na důchodové pojištění, kdy konkrétní vyúčtování příchozích plateb jakožto záloh na důchodové pojištění na skutečně stanovenou výši důchodového pojištění není transparentní a srozumitelné. Tuto obavu žalobce soud nepovažuje za důvodnou s ohledem na obsah účetního konta žalobce vedeného žalovaným a obsah sdělení žalovaného žalobci ze dne 6. 11. 2025, z něhož vyplývá způsob použití plateb zaslaných žalobcem na úhradu dlužných záloh na důchodové pojištění za období od listopadu 2023. Právě s ohledem na tyto skutečnosti, s nimiž byl žalobce seznámen, není soudu ani zřejmé, oč opírá svoji obavu o možné budoucí zadržování a chybné přeúčtování jím uhrazených záloh či možných přeplatků.

29. Na základě všeho výše uvedeného shledal soud žalobu nedůvodnou, a proto ji dle zamítl (výrok I.).

30. Pro úplnost soud ještě uvádí, že žalobce v žalobě jako žalovanou označil již neexistující samostatnou OSSZ Cheb, ačkoli od 1. 1. 2024 tato již není samostatným správním orgánem, a příslušným správním orgánem je Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Soud s ohledem na tuto skutečnost vycházel z toho, že žalovaným je podle správní orgán, na který její působnost přešla, a proto s tímto orgánem v rámci řízení jednal, neboť podle a jsou orgány sociálního zabezpečení nově územní správy sociálního zabezpečení, nikoli dřívější samostatné OSSZ. Soud proto nesprávné označení žalovaného nepovažoval za nedostatek, pro který by nebylo možno pokračovat v řízení, když z žaloby bylo zřejmé, proti komu žaloba fakticky směřuje.

VIII.

Náklady řízení

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , kdy by na náhradu nákladů řízení měl právo žalovaný, jenž měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadoval jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň 29. 6. 2026

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.