Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 15/2022-20
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 7 577 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 577 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 23. 2. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 577 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 23. 2. 2021 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 14. 12. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 7 577 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaná tuto částku dluží na základě pojistné smlouvy číslo o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, s počátkem pojištění dne 14. 10. 2020. Žalovaná však žalobkyni nezaplatila pojistné ve výši 7 577 Kč za období od 14. 10. 2020 do 22. 2. 2021, kdy pojištění zaniklo. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požadovala z celkové uplatněné částky za dobu od 23. 2. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila, žalovaná se nevyjádřila, proto soud předpokládal, že i ona s takovým postupem souhlasí /srov. ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) /.
4. Podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání.
5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud - po skutkové stránce – k závěru, že dne 14. 10. 2020 žalobkyně (anonymizováno) a žalovaná (pojistník) uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované za újmu způsobenou provozem motorového vozidla (osobního automobilu) příjmení jméno, VIN kód, avšak žalovaná žalobkyni neuhradila sjednané pojistné za dobu od 14. 10. 2020 do 22. 2. 2021 v celkové výši 7 577 Kč, jehož splatnost nastala co do částky 5 260 Kč dne 14. 10. 2020 a co do částky 2 317 Kč dne 14. 1. 2021. Žalovaná pojistnou smlouvu neuzavírala v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „OZ “), a zákona číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení pojistného dle § 2782 OZ . Uplatněný úrok z prodlení je v souladu s § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované se zaplacením dluhu, resp. jeho dílčích částí.
6. Soud tedy žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 577 Kč (pojistné) a zákonný úrok z prodlení (v sazbě 8,25 % ročně) z této částky za dobu od 23. 2. 2021, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením celého dluhu, do zaplacení.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož ke dni 7. 5. 2013 byla - nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb. , soud výši náhrady odměny advokáta určil na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť neexistuje jiný právní předpis, podle něhož by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 ). Celkem tudíž soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 126 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , počítáno ze základu 600 Kč
8. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. V daných souvislostech soud zohlednil i typovou jednoduchost vymáhání uplatněného nároku.
9. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. o. s. ř. ) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně je podnikatelkou (pojišťovnou) a nepochybně je personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř. o. s. ř. a dlužníka předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení, sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně a přitom bude zastoupena advokátem, což se odrazí i na výši nákladů spojených s vymáháním práva.
10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná (povinná) dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se jejich vymožení oprávněný domáhat cestou exekuce.