Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 63/2022-26
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.500 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 27. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.500 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 27. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobou ze dne 20. 1. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 6.500 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 14. 10. 2019 smlouvu o poskytování služeb televizního vysílání prostřednictvím satelitu číslo na jejímž základě žalobce zajišťoval žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne datum, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 smluvních podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, a to název zařízení anonymizována dvě slova sériové číslo číslo s přístupovou kartu š. číslo. Toto zařízení žalovaný převzal, což stvrdil podpisem na formuláři o provedení ze dne 14. 10. 2019. Po ukončení smlouvy však zařízení nevrátil, žalobci proto vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty. Smlouva mezi účastníky byla ukončena deaktivací služeb ze strany poskytovatele pro odstoupení z důvodu neplacení služeb žalovaným, a to ke dni 30. 6. 2021. Žalovaný byl vyzván k předání věcí žalobci, to však neučinil. Žalovaný po ukončení smlouvy zařízení nevrátil, žalobci proto vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6.500 Kč.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
Ze smlouvy číslo soud zjistil, že žalobce pod dřívějším názvem právnická osoba a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování služeb televizního vysílání prostřednictvím satelitu, žalobce se zavázal žalovanému poskytnout technické zařízení pro příjem signálu a přístupovou kartu. To se také stalo, což žalovaný stvrdil podpisem na formuláři o provedení ze dne 14. 10. 2019. Účastníci se ve smlouvě dohodli na smluvní pokutě ve výši 5.000 Kč za nevrácení pronajatého koncového zařízení a smluvní pokutě 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty.
Dopisem ze dne 7. 6. 2021 pak žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu na poplatcích za poskytování služeb elektronických komunikací s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dluhu, bude smlouva ukončena a žalovaný je povinen žalobci vrátit technické zařízení a přístupovou kartu. Žalovanému byla dále zaslána předžalobní upomínka dne 11. 10. 2021.
Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Z vylíčených skutkových tvrzení doložených listinnými důkazy vyplývá, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, smluvně byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč za nevrácení pronajatého koncového zařízení a 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaný byl vyzván k vrácení zařízení a úhradě smluvní pokuty. Zařízení však nevrátil a smluvní pokuty neuhradil. Včasným nezaplacením se žalovaný dostal s úhradou do prodlení a žalobci vznikl ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , nárok na úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 200 Kč (§ 14b ), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1.489 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.