Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 17/2022-24
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 840 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 840 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 17. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 12. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 16. 12. 2020. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, celkem v částce 840 Kč. Žalovaný však úvěr nesplatil, dluží na jistině 3 000 Kč a na úroku 840 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely smlouvu o úvěru dne 3. 12. 2020, na jejímž základě byla poskytnuta převodem na účet žalovanému částka 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 16. 12. 2020. Strany se dohodly na tom, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 2 % denně z jistiny úvěru, celkem tedy částku 840 Kč. Dne 23. 3. 2021 byla žalovanému zaslána výzva k plnění, ten však dlužnou částku neuhradil.
4. Žalobkyní označený poplatek v částce 840 Kč je třeba vnímat jako cenu za půjčení peněz, tedy smluvený úrok. Úrok tak činil 730 % ročně z poskytnutých peněz a u úvěrů s délkou splatnosti kolem jednoho roku by takto vysoký úrok zcela jistě neobstál při hodnocení mravnosti jeho výše a nezbylo by, než jej posoudit jako neplatný. Nicméně s ohledem k tomu, že v posuzovaném případě se jednalo o úvěr bagatelní a s velmi krátkou dobou splatnosti, tedy úvěr s vyšší mírou rizika (na rizikovost úvěru lze usuzovat i z chování žalovaného, který na úvěr nic nezaplatil) a nižším výnosem, nebyla sjednaná výše úroku shledána soudem jako neplatná. Byť smluvený úrok má sloužit ke generování zisku, z něhož mají být kryty i provozní náklady poskytovatele úvěru, tak není možné přistupovat k hodnocení mravnosti výše smluveného úroku mechanicky. Jestliže by například poskytovatel úvěru požadoval celkem obvyklý roční úrok ve výši 30 %, činil by kapitalizovaný úrok za smluvené období přibližně 35 Kč. Jelikož u každého úvěru je zapotřebí kalkulovat s minimálními náklady na vyhodnocení požadovaného úvěru i na realizaci obchodu v řádu minimálně nižších stokorun, je zřejmé, že požadavek na úrok ve výši 35 Kč u takto krátkodobého úvěru neobstojí. Byť výši smluveného úroku je třeba v tomto konkrétním případě vnímat jako hraniční, při hodnocení platnosti obstála.
5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nicméně žalovaný porušil podmínky smlouvy a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, pročež soud žalobě ohledně dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru vyhověl, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ver spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. , která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či podat exekuční návrh u exekutora.