Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2389/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně a) M., s. r. o., zastoupené JUDr. M. L., advokátem, b) W. T. C. P., a. s., zastoupené JUDr. M. B., advokátem proti žalovaným 1) Ing. J. T., zastoupenému JUDr. M. A., advokátem, 2) B., spol. s r. o., (dříve D., a. s., , zastoupené JUDr. K. T., CSc., advokátem o 29,600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , k dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2009 č. j. -714, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. března 2009 č. j. -714 potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. října 2008 č. j. -678, kterým bylo rozhodnuto, že na místo dosavadní druhé žalované obchodní společnosti D., a. s., bude pokračováno se společností B., spol. s r. o.,

Odvolací soud potvrdil právní závěr soudu prvního stupně, že druhá žalovaná D., a. s., ztratila způsobilost být účastníkem řízení z důvodu jejího zániku rozdělením a přechodem části jmění na B., spol. s r. o., proto bylo nutno postupovat podle (dále jen „ “), jestliže společnost B., spol. s r. o., vstoupila do práv a povinností zaniklé D., a. s., respektive převzala práva a povinnosti, o něž v řízení jde, a je procesním nástupcem obchodní společnosti D., a. s..

Odkázal stejně jako soud prvního stupně na ustanovení , které stanoví: „jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení ve věci může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Odvolací soud dále konstatoval, že soud prvního stupně rovněž správně použil ustanovení , podle něhož, ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha řízení pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Odvolací soud odmítl námitku odvolatele společnosti B., spol. s r. o., že mělo být postupováno podle ustanovení . V tomto ustanovení je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní univerzální nebo singulární sukcesi práva nebo povinností, jež nastala po zahájení řízení, aniž účastník řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud konstatoval, že o takový případ se v dané věci nejedná, protože původně žalovaná D., a. s., ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud dovodil shodně se soudem prvního stupně, že právním nástupcem je subjekt ve výroku napadeného usnesení uvedený, neboť vyplývá z dohody všech tří společností.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná B., spol. s r. o., dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a dovolává se dovolacího důvodu podle , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Nesouhlasí s tím, že v případě fůze rozdělením původní společnosti lze o právním nástupnictví rozhodovat podle bez návrhu kteréhokoli z účastníků. Za otázku zásadního významu považuje, zda v případě fůze rozdělením původní společnosti sloučením se dvěma (nebo více) právními nástupci lze o právním nástupnictví rozhodovat podle bez návrhu kteréhokoli z účastníků nebo podle výhradně na návrh žalobce.

Dovolatelka navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou tomu oprávněnou, je přípustné podle a dovolatelka uplatnila možný dovolací důvod podle , přezkoumá napadené usnesení odvolacího soudu podle a 3 .

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , 229 odst. 2 písm. a) a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ikdyž nebyly v dovolání uplatněny. Uvedené vady řízení se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka ani tyto vady nenamítá.

Dovolací soud se proto zabývá přezkoumáním rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení ve smyslu .

Nesprávným právním posouzení věci ve smyslu je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).

V daném případě odvolací soud potvrdil správnou aplikaci soudem prvního stupně.

Ustanovení stanoví: „jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením“.

Podle , ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění (viz. obchodní rejstřík), podle něhož na společnost B., spol. s r. o., zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce 61519, přešla na základě rozdělení společnosti D. a.s., , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle B, vložce 760, sloučením část jmění zanikající společnosti D. a.s. uvedená ve Smlouvě o rozdělení a převzetí obchodního jmění. Zbývající část jmění zanikající společnosti D. a.s. uvedená ve smlouvě o rozdělení a převzetí obchodního jmění přešla na společnost B. R. spol. s r.o., zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,oddíle C, vložce 61477. Ze smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění uzavřené dne 28.7.2008 soud dále zjistil, že práva a povinnosti z nájemní smlouvy, z níž je uplatňován žalobní návrh, přešly na nástupnickou společnost B., spol. s r.o.

Dovolací soud dospěl k závěru, že z výše uvedeného skutkového zjištění soud učinil správný závěr, že žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení z důvodu jejího zániku rozdělením a přechodem části jmění na D., a. s. Odvolacímu soudu není možno vytknout nesprávné právní posouzení otázky nástupnictví, potvrdil-li právní závěr soudu prvního stupně, vycházející z aplikace , jestliže společnost B., spol. s r. o. vstoupila do práv a povinností zaniklé D., a. s., resp. převzala-li práva a povinnosti o něž v řízení jde a je procesním nástupcem D., a. s.

Odvolací soud rovněž správně odmítl námitku odvolatelky, podle níž měl být aplikován V tomto ustanovení je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní universální nebo singulární sukcesí práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení řízená, aniž účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud správně konstatoval, že o takový případ se v dané věci nejedná, protože původně žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení.

V této souvislosti je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek seš. 4/2004, pod označením R 31/2004 civ., v němž Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, se týká již posouzení věci samé a nemůže být předmětem řízení při rozhodování o nástupnictví.

Odvolacímu soudu tedy nelze vytknout nesprávné právní posouzení otázky nástupnictví, proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařídil jednání ( ), dovolání žalované podle věty před středníkem zamítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2009

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu