Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1323/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně D. c., spol. s r. o. „v likvidaci“, zast. Mgr. D. F., advokátem proti žalované A., společnost s ručením omezeným, zast. JUDr. L. K., advokátem o zaplacení částky 10.588.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. října 2008, č. j. -103, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 10. 2008, č. j. -103, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 26. 5. 2008, č. j. -91, jímž tento soud připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstoupila společnost B., s. r. o., zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C.

V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že soud prvního stupně správně zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2005 žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou společnosti B., s. r. o. a tím nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva. Námitku žalované, že v době podání návrhu na změnu účastníka řízení předmětnou pohledávku žalobkyně „nevlastnila“, neshledal odvolací soud důvodnou, neboť dle záleží na uvážení žalobkyně, zda bude postupovat podle tohoto ustanovení a navrhne změnu účastníka či nikoli. Rovněž okolnost, že žalobkyně, za níž na základě plné moci učinil návrh na změnu účastníka v řízení její zástupce, písemně neoznámila žalované postoupení pohledávky není dle odvolacího osudu právně významná. Odvolací soud dále uvedl, že předmětem řízení byl nárok vyplývající z práva na náhradu újmy vzniklé předběžným opatřením dle , jenž byl ve smlouvě o postoupení pohledávky správně označen.

Odvolací soud proto rozhodl tak, jak uvedeno shora.

Dovoláním ze dne 9. 3. 2009 napadla žalovaná usnesení odvolacího soudu, aniž by uvedla, z čeho dovozuje přípustnost svého dovolání a aniž by své dovolací námitky podřadila některému ze zákonem stanovených dovolacích důvodů.

V odůvodnění svého dovolání žalovaná brojí zejména proti tomu, že se odvolací soud nedostatečně vypořádal s její námitkou ohledně neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Dále uvedla, že smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena v době, kdy neplatil, ale smlouva o postoupení pohledávky na něj přesto odkazuje. Dovolatelka vyjádřila pochybnosti, že účetní závěrka společnosti B., s. r. o. za rok 2005 „velice pravděpodobně“ neobsahuje žádné dlouhodobé pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávky byla dle dovolatelky účelově uzavřena v souvislosti s likvidací žalobkyně.

Z výše uvedených důvodů žalovaná závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky usnesení dovolacího osudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k podanému dovolání, jak plyne z obsahu spisu, nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) nejprve shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou (žalovanou), včas, obsahuje stanovené náležitosti a dovolatelka je ve smyslu ust. zastoupena  advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno ( ).

Poté se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Dovolací soud následně shledal, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), je dle ust. přípustné.

Dovolatelka v dovolání svými námitkami – stručně řečeno - brojila proti platnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2005.

K tomu je nutné říci, že tyto námitky dovolatelky nejsou při posuzování procesního nástupnictví dle právně významné. Nejvyšší soud České republiky již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, od něhož nemá důvodu se odchýlit ani v projednávané věci, podle kterého předmětem řízení o návrhu podle ustanovení není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy  spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ( ), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení a násl. občan. zák.

Žalovanou v dovolání uplatněné argumenty tedy nesměřují ke zpochybnění závěru, že postupní smlouva je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení. Námitka, že postupitelka nebyla nositelkou postupovaných pohledávek nebo že postupní smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, popř. že byla účelově uzavřena v souvislosti s likvidací žalobkyně, pak - jak vysvětleno výše - není způsobilá zvrátit správnost závěru o naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí podle

Jelikož se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, že dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, a a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Ing. Jan  H u š e k

předseda senátu