Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2775/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 28. 4. 2006, č.j. -44, kterým Okresní soud v Rokycanech zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že „nedatovaná“ smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi oprávněným (postupitelem) a Ing. F. K. (postupníkem), jejímž předmětem byla (i) vymáhaná pohledávka, obsahovala odkládací podmínku, podle níž smlouva nabývá účinnosti dnem úplného zaplacení sjednané úplaty za postoupenou pohledávku. Protože úplata zaplacena nebyla, smlouva o postoupení pohledávky se nestala účinnou a oprávněný se i nadále může domáhat splnění dluhu po povinném. Důvod, pro který by měla být exekuce zastavena, tedy odvolací soud neshledal.

V dovolání – podle jeho obsahu – brojí povinný proti závěru odvolacího soudu, podle něhož oprávněný nepozbyl aktivní věcnou legitimaci, neboť smlouva o postoupení pohledávky nenabyla účinnosti. Podle dovolatele platná smlouva o postoupení pohledávky má za následek, že postupník s pohledávkou nabývá aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění; úplata za postoupení pohledávky je věcí pouze smluvních stran a nemá žádný vliv na třetí osoby. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení, jímž byl zamítnut návrh na zastavení exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, jehož povinný užil, je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ).

Dovolatel sice pokládá napadené rozhodnutí za zásadně právně významné, hodnocením v dovolání obsažené argumentace však k takovému závěru dospět nelze, neboť odvolací soud své rozhodnutí založil na konstantní judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. ).

Věcná legitimace účastníků exekučního řízení patří k předpokladům nařízení exekuce, jinak řečeno, zda oprávněnému svědčí právo z rozhodnutí nebo jiného titulu a povinného zatěžuje povinnost rozhodnutím nebo jiným titulem uložená, musí soud vyřešit v řízení, které nařízení exekuce předchází. V případech, kdy (procesně) oprávněný je totožný s osobou, jíž bylo rozhodnutím nebo jiným titulem přiznáno právo, může povinný nedostatek věcné legitimace oprávněného, jenž nastal tím, že po nařízení exekuce postoupil pohledávku třetí osobě, relevantně uplatnit jen v řízení o zastavení exekuce. Jestliže povinný v tomto řízení prokáže, že vymáhaná pohledávka byla smlouvou podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), postoupena, soud exekuci podle ustanovení ve spojení s zastaví, nejde-li o případ uvedený v obč. zák. Není pochyb o tom (a nezpochybňuje to ani dovolatel), že následek vyplývající z právního vztahu založeného postupní smlouvou, tedy změna v osobě věřitele, mohou účastníci smlouvy vázat na splnění odkládací podmínky (, 2 obč. zák.). Není-li podmínka splněna, předpokládané účinky (platné) smlouvy nenastanou.

Z výkladu shora se rovněž podává, že námitky dovolatele, podle nichž ujednání oprávněného s Ing. F. K. neumožňovalo odstoupit od smlouvy o postoupení pohledávky pro nezaplacení úplaty a že dovolatel dluh odpovídající vymáhané pohledávce zaplatil „postupníkovi,“ jsou jednak skutkového charakteru, tj. z hlediska přípustnosti vymezené , odst. 3 bezcenné, jednak vycházejí ze skutkové verze, která – i kdyby byla prokázána – nemá na výsledek řízení vliv.

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje v zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu