Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2910/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 10. 2006, č. j. -14, kterým Okresní soud v Chomutově nařídil podle vykonatelného notářského zápisu notářky Mgr. G. R. ze dne 7. 6. 2006, N 219/2006, NZ 198/2006, k uspokojení pohledávky 2.088.094,76 Kč s 10 % úroky z prodlení od 12. 8. 2006 do zaplacení a pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. R. Chaloupku, soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že podkladový notářský zápis splňuje všechny zákonné náležitosti a že při nařízení exekuce není právně významnou námitka, jíž povinný zpochybňuje výši vymáhané pohledávky.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Dovolatel nesouhlasí s výší vymáhané pohledávky, neboť do notářského zápisu byla zahrnuta i částka, která není závazkem povinného. Dále argumentuje, že oprávněná se rozhodla oproti svému dřívějšímu tvrzení částku vymáhat bez jakékoli výzvy ke smírnému jednání či poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění. Notářský zápis navíc podle povinného nesplňuje náležitosti exekučního titulu a exekuce byla nařízena v rozporu s ust. a

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení, jímž byla nařízena exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam ( , věta první, ).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl a ani hodnocením v dovolání obsažené argumentace k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené v a násl. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a materiální (věcné) náležitosti uvedené v Sepsal-li notář zápis současně jak o právním úkonu, tak o svolení povinné osoby k vykonatelnosti závazku z něho plynoucího, jde o exekuční titul i tehdy, jestliže v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba, právní důvod, předmět a doba plnění (tj. materiální náležitosti uvedené v ) označeny jen odkazem na vlastní právní úkon (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2005 pod č. 40, a v časopise Soudní judikatura 4/2004 pod č. 82). K exekuci navržený notářský zápis se svolením k vykonatelnosti se zřetelem k výše uvedenému všechny formální i věcné náležitosti obsahuje a namítá-li dovolatel (zcela nekonkrétně) opak, není jeho námitka opodstatněnou.

Je výrazem ustálené soudní praxe, že při nařízení exekuce soud nepřezkoumává věcnou správnost exekučního titulu, takže se nezabývá ani otázkou, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti odráží skutečné hmotněprávní vztahy účastníků. Má-li povinný za to, že oprávněná nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, může tuto okolnost uplatnit návrhem na zastavení exekuce podle (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura 1/2001 pod č. 15).

Naznačuje-li dovolatel, že se oprávněná zavázala, že nebude své právo vymáhat exekucí bez výzvy ke smírnému jednání či poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění, pak ani k této okolnosti nelze ve fázi nařízení exekuce přihlížet, rozhodující je obsah notářského zápisu. Důvodem k zastavení exekuce ( ) však může být dohoda, jíž se oprávněný zaváže, že své právo nebude po stanovenou dobu výkonem rozhodnutí (exekucí) vymáhat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. ).

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle , Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu