Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1543/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala na pojišťovně plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, neboť dne 21. 10. 2002 při dopravní nehodě zaviněné pojištěncem žalované bylo poškozeno její vozidlo. Kromě již uhrazených nákladů na opravu požadovala náhradu za obchodní znehodnocení vozu ve výši 26.600,- Kč a za náklady vynaložené na jeho zjištění ve výši 2.323,- Kč.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 6. 3. 2006, č. j. -42, žalobu na zaplacení částky 28.923,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu. Vycházel ze zjištění, že žalobkyni byly v plné výši uhrazeny náklady opravy vozidla a ze závěrů znaleckého posudku Ing. K. D. dovodil, že opravou provedenou po nehodě v autorizovaném servisu bylo vozidlo uvedeno do původního stavu a k jeho znehodnocení nedošlo; proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Návrhu na vyžádání dalšího znaleckého posudku, jenž by zohlednil nový standard č. 1/2005, soud nevyhověl vzhledem k tomu, že škoda vznikla v roce 2002.

K odvolání žalobkyně Městský soudu v Praze rozsudkem ze dne 12. 10. 2006, č. j. -55, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud doplnil dokazování, avšak ani na základě žalobcem předloženého znaleckého posudku Ú. s. i. V. v B. neshledal, že by došlo ke  znehodnocení automobilu oproti stavu před poškozením. Zdůraznil, že obecný závěr o možném ekonomickém znehodnocení (snížení prodejnosti) obsažený ve stanovisku uvedenéhou, nelze vztahovat na každý konkrétní případ a není důvod přepočítávat výši škody vzniklé v minulosti podle nových odborných pravidel. Škoda způsobená znehodnocením vozidla nebyla v daném případě ani na základě znaleckého dokazování zjištěna. Odvolací soud se tedy ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti uplatněných nároků na výplatu pojistného plnění.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodu podle ust. a b) Nesprávnost rozsudku odvolacího soudu spatřuje v nesprávném hodnocení důkazů a soudům obou stupňů vytýká, že vycházely pouze z jediného důkazu znaleckým posudkem, ve kterém soudem ustanovený znalec použil zastaralou metodiku  nezohledňující snížení prodejní ceny havarovaného vozidla. Pochybení odvolacího soudu spatřuje v tom, že „přes zásadní rozpory posudku ustanoveného znalce s dalšímu důkazy“, nezadal vypracování dalšího – revizního znaleckého posudku. Nesouhlasí ani s rozhodnutím o nákladech řízení. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , dospěl k názoru,   že dovolání není přípustné.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku se řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Právním posouzením ve smyslu ust. je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy dovozuje ze skutkového zjištění, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti.

Žalobkyně v dovolání zpochybňuje zejména znalecký posudek a odvolacímu soudu vytýká, že nezadal vypracování revizního znaleckého posudku. Určení rozsahu škody na havarovaném vozidle záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ( ). Důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí podle zásad vyjádřených v (tzv. zásada volného hodnocení důkazů), tomuto hodnocení však nepodléhají odborné závěry ve smyslu jejich správnosti. Hodnotí se přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Pokud dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávné hodnocení znaleckého důkazu a na něm založené nesprávné skutkové zjištění ohledně výše škody a „znehodnocení“ automobilu, jež jí  mělo po opravě vozu vzniknout, nečiní tyto námitky rozhodnutí odvolacího soudu zásadně významným po právní stránce, neboť se týkají skutkových zjištění a je tak uplatňován dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který lze však uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b)   Stejně tak námitka neprovedení dalšího znaleckého posudku nezakládá přípustnost dovolání pro řešení zásadně právně významné otázky ve smyslu a k vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, lze v dovolacím řízení přihlížet, jen pokud je dovolání přípustné.

Dovolání je výslovně podáno i proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nákladový výrok, ač je součástí rozsudku, má povahu usnesení, jímž se nerozhoduje ve věci samé, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání žalobkyně tak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud je proto odmítl podle , věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. června 2009

JUDr. Marta  Škárová, v. r.

předsedkyně senátu