Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 84/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Zrušuje se rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2008. č.j. -136, a rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 7. 2007, č.j. -102, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 23. 1. 2008, č.j. -127, a věc se vrací Okresnímu soudu v Chebu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chebu svým rozsudkem ze dne 23. 7. 2007, č.j. -102  (ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 23. 1. 2008), rozhodl, že sporné pozemky (v rozsudku specifikované) jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě žalobce.

Krajský soud v Plzni svým rozsudkem shora uvedeným potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a zároveň zavázal žalovaného k povinnosti nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení 392,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V předmětné věci bylo rozhodováno o určení vlastnictví k nemovitostem. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že se žalovaný dostal do postavení dlužníka vůči státu z důvodu neuhrazení kupní ceny podle kupní smlouvy s F. n. m. ze dne 1. 2. 1998. Kupní smlouvy, které žalovaný uzavřel se žalobcem v následném období (11. 9., 13. 9., 1. 10. a  29. 10. 2002) pak byly uzavřeny v rozporu s ustanovením ,

o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z majetku státu, a jsou tedy absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které opíral o otázku zásadního právního významu, která byla řešena odvolacími soudy rozdílně. Tvrdil, že obdobný spor byl již v odvolacím řízení opakovaně řešen a byl vždy rozhodnut zcela opačně, tedy že žaloba na určení vlastnického práva byla zamítnuta. Namítl, že nebyl v prodlení a nebyl v postavení dlužníka vůči žalobci. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání vyjádřil a ztotožnil s názorem odvolacího soudu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – žalovaným jako účastníkem řízení zastoupeným advokátem podle , ).

V rámci svých přezkumných oprávnění se dovolací soud vzhledem ke shodě rozsudků obou nižších instancí musel zabývat otázkou, zda je dovolání přípustné. V úvahu zde připadá pouze podmínka přípustnosti označená v dovolání a vyjádřená ustanovením , odst. 3 , podle něhož má dovolání podané proti meritornímu rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam, jestliže řeší právní otázku dosud nevyřešenou v rozhodování odvolacího soudu, právní otázku  rozhodovanou dovolacím soudem či odvolacími soudy rozdílně, nebo došlo-li k řešení pro věc určující právní otázky v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je přípustné a také důvodné.

V obdobných věcech účastníků řízení již Nejvyšší soud opakovaně rozhodoval, přičemž odkazuje zejména na podrobné odůvodnění svých rozhodnutí sp.zn. , , .

Opakovaně Nejvyšší soud poukazuje na skutečnost, že žalovaný nebyl v prodlení s plněním svého závazku vůči žalobci ze smlouvy o prodeji privatizovaného majetku ze dne 1. 2. 1998, neboť žalobce nebyl schopen zajistit řádné předání sporné nemovitosti (lékárny) žalovanému po dobu několika následujících let (viz čl. V. odst. 1 smlouvy). Tím spíše lze aplikovat ustanovení § 325 obchodního zákoníku o (ne)splnění vzájemných závazků. Při ekvivalenci práv a povinností smluvních stan žalobce neposkytl sjednané plnění. Žalovaný nebyl ke dni uzavření následných kupních smluv se žalobcem ze dnů 11. 9. 2002,  13. 9. 2002,  1. 10. 2002 a 29. 10. 2002, uzavřených podle , v prodlení a nelze považovat tyto smlouvy za absolutně neplatné podle obč. zák.

Nejvyšší soud proto shledává dovolání žalovaného přípustným pro nesprávné posouzení rozhodné hmotněprávní otázky odvolacím soudem ( odst. 3 in fine ), a pro nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem také důvodným ( ). Napadený rozsudek je následkem toho zrušen; protože se shodného pochybení v právním posouzení věci dopustila i první instance, je zrušeno i její rozhodnutí a věc jí vrácena k dalšímu řízení ( věta za středníkem, odst. 3 ).

V dalším průběhu řízení budou obě nižší instance vázány právním názorem Nejvyššího soudu; bude rozhodnuto též o nákladech řízení před dovolacím soudem.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 10. června 2009

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu