Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1090/2009

U S N E S E N Í

I.  Návrh žalované na přerušení řízení se zamítá.

II.  Dovolání se odmítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2439,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalovaná se domáhala obnovy řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , v němž byla pravomocně uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 4.510.800,- Kč s příslušenstvím jako dlužné nájemné z pozemků p.č. 1335/17, 1335/30, 1335/38 a 1335/37 v k.ú. J. v P. (dále jen „pozemky v J.“) za léta 2001, 2002 a první polovinu roku 2003 a smluvní pokutu ve výši 476.686,- Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy ze dne 23.3.1998 (dále jen „původní řízení“). Jako důvod obnovy řízení označila rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2004, č.j. -77, z něhož podle žalované plyne, že žalobkyně ani její právní předchůdkyně Ing. K. H. nikdy nebyly vlastnicemi předmětných pozemků (dále jen „předmětný rozsudek NS“), a proto nájemní smlouva ze dne 23.3.1998, na jejímž základě byla v původním řízení uznána povinnou zaplatit žalovanou částku, je neplatná.

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 5.1.2006, č.j. -19, žalobu zamítl. Zjistil, že předmětný rozsudek NS byl vydán v řízení vedeném

u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , v němž se žalovaná domáhala proti právní předchůdkyni žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení, které jí mělo vzniknout přijetím plateb nájemného za období před rokem 2001 na základě téže neplatné smlouvy o nájmu pozemků v J. ze dne 23.3.1998. Předmětným rozsudkem NS byly zrušeny zamítavé rozsudky soudů nižších stupňů, které nesprávně posoudily otázku vlastnictví pozemků v J. Podle předmětného rozsudku NS byla smlouva o vydání pozemků v J. podle absolutně neplatná, neboť ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se S. s. hl. m. P., s.p., který v době uzavření smlouvy nebyl držitelem pozemků v J. Soud prvního stupně uzavřel, že předmětný rozsudek NS není rozhodnutím, které by ve smyslu mohlo přivodit příznivější rozhodnutí věci pro žalovanou, protože nejde o rozhodnutí konečné a soudy nižších stupňů budou v dalším řízení posuzovat předběžnou otázku vlastnictví pozemků v J. znovu.

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 5.2.2008, č.j. -56, usnesení soudu prvního stupně potvrdil s tím, že předmětný rozsudek NS není rozhodnutím ve smyslu již proto, že nejde

o rozhodnutí, jímž by příslušný orgán posoudil jinak předběžnou otázku, kterou soud posuzoval v obnovovaném řízení, jelikož  jde o zrušující rozhodnutí dovolacího soudu.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení ve spojení s Zásadně právně významnou je podle žalované otázka, zda je existence soudního rozhodnutí zpochybňujícího vlastnické právo žalobce k nemovitostem, ohledně nichž byla žalovaná uznána povinnou platit žalobci nájemné, důvodem pro obnovu řízení

o zaplacení nájemného. Žalovaná má za to, že

vzhledem k tomu, že soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu a že skutkový stav již byl nepochybně zjištěn, nelze předpokládat, že by soudy nižších stupňů dospěly k závěru odlišnému od závěrů uvedených v předmětném rozsudku NS, závazný právní názor Nejvyššího soudu je nutno zohlednit i v ostatních řízeních, v nichž má otázka vlastnictví předmětných pozemků význam, a to i v řízeních pravomocně skončených. Podle žalované nelze totiž připustit, aby otázka vlastnictví předmětných pozemků byla v různých řízeních řešena jinak,

v dané situaci nemůže dosáhnout jiného rozhodnutí o vlastnictví předmětných pozemků, neboť na určení, že žalobkyně není vlastnicí předmětných pozemků, nemá naléhavý právní zájem. Pokud by vyčkávala na rozhodnutí soudů o žalobě třetího subjektu na určení vlastnictví předmětných pozemků, hrozilo by jí marné uplynutí lhůty pro podání návrhu na obnovu řízení podle

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

C. Návrh na přerušení řízení

Podáním ze dne 19.3.2009 navrhla žalovaná, aby dovolací soud přerušil řízení. Návrh odůvodnila tím, že u Obvodního soudu pro Prahu 5 podala žalobu vedenou pod sp. zn. , jíž se domáhá určení, že pozemky v J. jsou vlastnictvím České republiky. Protože otázka vlastnického práva žalobkyně k pozemkům v J. má zásadní význam pro rozhodnutí v původním řízení, v němž byla zavázána k úhradě několikamilionového nájemného, navrhla žalovaná, aby dovolací soud řízení přerušil do pravomocného rozhodnutí o uvedené žalobě.

Žalobkyně s návrhem na přerušení řízení nesouhlasila. Uvedla, že předeslaná žaloba neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by žalovaná v předchozích řízeních neúspěšně nenamítala. Dále tvrdila, že závěry předmětného rozsudku NS byly následně překonány novým rozhodnutím dovolacího soudu v téže věci, v němž dovolací soudu dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastnicí předmětných nemovitostí.

Podle soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Dovolací soud má za to, že výsledek řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , nemůže mít význam pro rozhodnutí dovolacího soudu v projednávané věci, neboť vydané rozhodnutí by bylo novou skutečností, k níž dovolací soud podle přihlížet nemůže. Nejvyšší soud proto návrh žalovaného na přerušení řízení zamítl.

D. Přípustnost dovolání

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí obdobně. Protože odvolací soud potvrdil první rozhodnutí soudu prvního stupně, může být pří¬pustnost dovolání založena jen za podmínky upravené

v , tj. pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí je dán zejména tehdy, jde-li o řešení právní otázky, která dovolacím soudem ještě nebyla řešena, která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo která řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Nejvyšší soud již pod sp. zn. rozhodoval ve věci, v níž se žalovaná (rovněž v postavení žalované) domáhala obnovy řízení, ve kterém byla uznána povinnou zaplatit nájemné za pozemky sousedící s pozemky v J. Pozemky byly žalobcům v citované věci (odlišným od žalobkyně) vydány v restituci S. s. hl. m. P., s.p., který však (shodně jako ve věci projednávané) nebyl v době vydání jejich držitelem, neboť na nich stála pekárna právního předchůdce žalované. Jako důvod obnovy řízení v citované věci uváděla žalovaná kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.4.2004, sp. zn. , v němž dovolací soud shledal právní titul nabytí uvedených pozemků neplatným.

V usnesení ze dne 25.4.2007, sp. zn. , dovolací soud uvedl, že „existence rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2004, č. j. -164, který byl vydán v řízení o určení vlastnictví ke sporným pozemkům vedeném na základě žaloby žalované, a v jehož odůvodnění je konstatována neplatnost dohody o vydání věci (sporných pozemků), z kteréhožto právního titulu žalobci dovozují své vlastnické právo k těmto sporným pozemkům, důvod obnovy řízení nezakládá.“ Odkázal přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.1.1999, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2000.

Dovolací soud neshledal žádný důvod, proč by se měl od shora uvedeného právního názoru v obsahově shodné věci odchýlit, a proto dovolání podle věta první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k návrhu na přerušení řízení prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 1750,- Kč (, , , věta první , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (, , 3 , v platném znění) a 19 % DPH ve výši 389,50 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 9. června 2009

JUDr. Iva Brožová, v. r.

předsedkyně senátu