Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3740/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 7. září 2005, č.j. -34, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 70.000,- Kč s 2,5% úrokem z prodlení od 11. 7. 2003 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 70.000,- Kč ve výši 10% p.a. za období od 20. 3. 2000 do 10. 7. 2003, a dále ve výši 7,5% p.a. za období od 11. 7. 2003 do zaplacení, zamítl (výrok II.), a dále rozhodl o nákladech řízení účastníků (III.) a o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek (výrok IV.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 22. března 2007, č.j. -55, rozsudek okresního soudu v napadeném meritorním výroku I. a dále ve výroku III. o náhradě nákladů řízení potvrdil, a výrok IV. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v České Lípě soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku krajského soudu, a to do meritorního výroku I., podal žalovaný, zastoupen advokátem, včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a to v dovolání s výslovným odkazem na dovolací důvod ve smyslu , t.j., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel zásadní právní význam u dovoláním napadeného rozhodnutí krajského soudu spatřuje „v řešení otázky, zda může justice z důvodu ochrany fiskálních zájmů státu odepřít účastníku právo

na ochranu jeho zájmů prostřednictvím ustanoveného zástupce navíc ve věci, kde jsou hájeny promlčené fiskální zájmy téhož subjektu.“

Žalobkyně v písemném vyjádření k dovolání odmítla žalovaným v dovolání uplatněnou argumentaci a navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného zamítl.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle Nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť dovolatelem výše zformulovaná právní otázka procesního charakteru zjevně nevykazuje judikatorní přesah; jednak je v ní neorganicky konstruován dotaz, zda soudy mohou odepřít účastníku právo na ochranu jeho zájmů prostřednictvím ustanoveného zástupce, a dále nepřípustně vychází z uplatněného důvodu podle , t.j. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci, jenž v tomto případě uplatnit nelze, neboť dovolání ve smyslu může být podáno jen z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , část věty před středníkem , neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádní náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. června 2009

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu