Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1604/2009

U S N E S E N Í

a pod bodem II. o nákladech řízení, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne

10. dubna, č. j. -15, ve výroku pod body I. a II.  se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.

II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2006,

č. j. -46, pokud jím bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. dubna 2006, č. j. -15, ve výroku pod bodem III.

o uložení pořádkové pokuty žalobci, se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou dne 13. března 2006 u Obvodního soudu v Praze 5 (dále jen „soud prvního stupně“) domáhal na žalovaném vydání vozidla P. 505, eventuálně zaplacení částky 150 000,- Kč, a v případě, že by žalovaný vozidlo žalobci vydal, požadoval též doplacení částky 100 000,- Kč jako částky odpovídající rozdílu mezi původní a sníženou hodnotou vozidla. Žalobce žalovaného v žalobě označil pouze jménem a příjmením a neuvedl žádné další skutečnosti, které by osobu žalovaného blíže identifikovaly.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 21. března 2006, č. j. -10,  vyzval žalobce k odstranění vady žaloby spočívající v nedostatečné identifikaci žalovaného ve smyslu (dále jen „OSŘ“) tak, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení uvedl přesnou adresu bydliště žalovaného, případně jiné identifikační znaky – datum narození nebo rodné číslo. Žalobce poučil o tom, že nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě, žalobu odmítne.

Žalobce na tuto výzvu soudu prvního stupně reagoval podáním, které obsahovalo urážky předsedy senátu soudu prvního stupně a námitky, týkající se jeho nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce, uvedené vady podání však neodstranil.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 10. dubna 2006, č. j. -15, žalobu odmítl z důvodu, že žalobce na výzvu soudu k odstranění vad žaloby nereagoval, žaloba nadále postrádá náležitosti uvedené v , pro které nelze v řízení pokračovat ( ).

Městský soud v Praze jako soud odvolací poté, co usnesením ze dne 1. června 2006, č. j. -36, návrhu žalobce na vyloučení předsedy senátu soudu prvního stupně Mgr. M. Š. z projednávání a rozhodnutí v této věci nevyhověl, a soud prvního stupně usnesením ze dne 28. června 2006, č. j. -37, žalobci zástupce pro toto řízení neustanovil, k odvolání žalobce usnesením ze dne 12. října 2006, č. j. -46, usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. dubna 2006, č. j. -15, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud v postupu soudu prvního stupně neshledal žádných pochybení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu z 10. dubna 2006 podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, které spatřuje v tom, „že mu neposkytnutím potřebné součinnosti, nebyla soudem poskytnuta ochrana jeho procesních a hmotných práv a že byl pokutován“.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne

19. března 2007, č. j. -75, dovolání žalobce zamítl z důvodu, že „označení žalovaného žalobcem v žalobě pouze jménem a příjmením neumožňuje jeho přesnou identifikaci a není-li tato vada žaloby přes výzvu soudu k jejímu odstranění odstraněna, nelze v řízení pokračovat. Takovou žalobu je třeba podle odmítnout“. K námitce žalobce, že mu soud neposkytl ochranu jeho práv, odkázal na rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 28. června 2006, č. j. -37, jímž nevyhověl žádosti žalobce o ustanovení zástupce, proti kterému se žalobce neodvolal a které tak nabylo právní moci.

Ústavní soud k ústavní stížnosti žalobce nálezem ze dne 29. března 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. března 2007, č. j. -75, zrušil. Podle Ústavního soudu „obecné soudy při interpretaci „jednoduchého práva“ zásadně nesprávně zohlednily dopad základních ústavně zaručených práv a svobod, konkrétně pak práva na přístup k soudu zakotveného v d, když tento přístup podmiňovaly stěží splnitelnými předpoklady, aniž by pro to existovaly nějaké racionální důvody, příp. že neposkytly potřebnou součinnost či alespoň nepoučily stěžovatele o jeho právních možnostech. … Nejvyšší soud dále tím, že se nijak nevypořádal s nikoliv zjevnou irelevantní námitkou stěžovatele, že mu soud prvního stupně neposkytl potřebnou součinnost, způsobil porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces plynoucího z Listiny“. Ústavní soud mimo jiné uvedl, že s ohledem na to, že žalobce se jako vlastník vozidla se státní poznávací značkou … domáhá jeho vrácení na jeho současném držiteli R. S., na kterého mělo být vozidlo převedeno P. Š., kdy lze předpokládat, že současný držitel vozidla je zapsán jako vlastník v registru silničních vozidel a že je to právě on a nikdo jiný, kdo má v řízení vystupovat jako žalovaný, soudu prvního stupně nic nebránilo, resp. bylo jeho povinností opatřit si výpis potřebných údajů z uvedeného registru. Pokud nemínil potřebné údaje opatřit z moci úřední, pak měl žalobce poučit podle o tom, jakou cestou může potřebné údaje získat, a v případě, že by žalobci nebyly poskytnuty, měl je soud vyžádat sám. Stejně tak dosáhnout dostatečné identifikace bylo možno také z konkrétního policejního spisu, na který žalobce odkazoval (č. l. 2 a 8 spisu), s tím rozdílem, že obecným soudům muselo být známo, že žalobce z policejního spisu adresu bydliště žalovaného není schopen sám opatřit (č. l. 17 spisu).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal napadené usnesení podle a 3 a vázán (stejně jako nalézací soudy obou stupňů) právním názorem Ústavního soudu, vysloveným v nálezu ze dne 29. března 2009, sp. zn. , dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Z uvedeného nálezu Ústavního soudu jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí soudů obou stupňů nejsou správná, a je v něm také instruktivně uvedeno, jak měl soud prvního stupně postupovat, aby nebyla porušena práva žalobce. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než rozhodnutí soudů obou stupňů v rozsahu uvedeném ve výroku usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 3 ).

Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty, není dovolání přípustné. K tomu srov. rozsudek ze dne 2. září 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních  rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 1402. Dovolací soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem III. o uložení pořádkové pokuty žalobci, podle za použití jako nepřípustné odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. června 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu