Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
F972E1AF2D5D773DC1257A4E006527F2.html
HTML · 14.34 KB
No categories available
30 Cdo 1073/2009
U S N E S E N Í
Dovolání žalované se odmítá.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.077,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) :
Okresní soud v Děčíně rozsudkem pro uznání ze dne 21. 6. 2007, č. j.
21 C 57/2006 -30, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 89.902,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % z částky 20.295,40 Kč od 19. 8. 2004 do zaplacení,
3 % z částky 16.077,70 Kč od 29. 9. 2004 do zaplacení, 3 % z částky 21.847,50 Kč
od 26. 10. 2004 do zaplacení, 3 % z částky 31.682,- Kč od 27. 11. 2004 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne
5. 8. 2008, č. j. 29 Co 672/2007 -64, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly v posuzovaném případě splněny, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. Domnívá se, že odvolací soud ne zcela přesně vyložil ustanovení § 47 o. s. ř. o. s. ř. , které upravuje doručování právnickým osobám. Poukazuje na to, že sama skutečnost, že strážný převezme poštovní zásilku, nemůže odůvodnit závěr, že byl zmocněn k jejímu převzetí. Je přesvědčena, že v daném případě není na místě použití zásady volného hodnocení důkazů, když svědek výslovně uvedl, že žalovanou nebyl k přebírání pošty zmocněn, a žalované nebyla dána možnost vyjádřit se, zda svědka zmocnila či nikoliv. Odvolacímu soudu dále vytýká, že nevzal v úvahu tvrzení jednatele žalované, že se dlouhodobě léčil po utrpěném vážném úrazu, v důsledku kterého byl neschopen docházet do zaměstnání. Je tedy přesvědčena, že odvolací soud nesprávně hodnotil provedený důkaz - svědeckou výpověď svědka H., a na základě tohoto nesprávného hodnocení učinil nesprávný závěr. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí.
Žalobce se ve svém vyjádření k dovolání žalované ztotožnil s rozsudkem odvolacího soudu, uvedl, že obrana žalované je účelová, a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalované jako bezdůvodné zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, dospěl po přezkoumání věci podle § 242 o. s. ř. o. s. ř. k závěru, že dovolání není přípustné. Podle § 243c odst. 2
o. s. ř. o. s. ř. , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty
za středníkem zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká především nesprávná (nedostatečná) skutková zjištění a nesprávné hodnocení provedených důkazů. Takto koncipovaným dovoláním proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu však nelze založit jeho přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. Nesměřují-li uplatněné námitky proti právnímu posouzení věci, tím méně mohou být podkladem pro závěr, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní právní význam, jak vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávná skutková zjištění představují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. , jenž lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 132/2004).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat namítanou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť z hlediska dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a)
o. s. ř. o. s. ř. lze rozsudek odvolacího soudu přezkoumat jen v případě přípustného dovolání (viz § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004. sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 132, ročník 2004), přičemž o situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.647,50,- Kč [odměna z částky určené podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , vyčíslená podle § 10 odst. 3 , § 3 odst. 1 bodu 4., § 16 odst. 2 , snížená na polovinu podle § 14 odst. 1 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1 ], a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v částce 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobci vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad hotových výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.130,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 7.077,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. června 2009
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu