Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4365/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 8. února 2007, č. j. -73, zamítl návrh žalobce, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu částku 45.000,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. května 2007, č. j. -91, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tak tomu je zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem ( ). O rozhodnutí zásadního právního významu jde přitom tehdy, jestliže odvolací soud posuzoval právní otázku, která měla zásadní význam nejen pro rozhodnutí v projednávaném případě, ale i pro rozhodovací činnosti soudů vůbec (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck /dále jen „Soubor“/, pod označením C 23/1 a C 71/1).

Ze znění citovaných ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel ( ), je  vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav zjištěný odvolacím soudem.

Ve smyslu je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem; rozhodujícím přitom není jen to, který z dovolacích důvodů byl odvolatelem označen, ale především to, jak byl po obsahové stránce vylíčen. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Z hlediska přípustnosti dovolání podle jsou irelevantní námitky žalobce, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) považoval pro rozhodnutí za jediný a stěžejní důkaz výslech žalované R. K., ač výslech účastníka má pouze podpůrnou povahu. Protože výpověď žalované je v rozporu s výpovědí žalovaného, má žalobce zato, že hodnocení provedených důkazů soudem neodpovídá zásadám a že provedenými důkazy bylo naopak prokázáno, že písemné ujednání o smluvní pokutě podepsali všichni účastníci na jednom místě a v jeden den. Těmito výhradami žalobce neuplatnil dovolací důvod podle , jak avizuje, nýbrž dovolací důvod podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno.

Ani námitka žalobce, že odvolací soud na něho nesprávně přenesl důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzení, že účastníci podepsali dohodu o smluvní pokutě

na jednom místě a v jeden den (tj. že smlouva vznikla), není způsobilá založit přípustnost dovolání podle Podle obsahového vylíčení této námitky jde o uplatnění dovolacího důvodu podle , v jehož rámci žalobce zpochybnil posouzení otázky důkazního břemene odvolacím soudem. Takto nastolená právní otázka však z napadeného rozsudku nečiní rozhodnutí mající zásadní právní význam, neboť nejde o otázku dosud dovolacím soudem neřešenou

a odvolací soud ji posoudil v souladu s tím, jak je vykládána právní teorií i soudní praxí (srovnej např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., . Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, 453 s., a rozsudek ze dne

29. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 7/98,

str. 372, v němž Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí).

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §  243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle   věty první, , 151 odst. 1 a za stavu, kdy žalovaným v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 2. června 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu