Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2866/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 3. prosince 2003, č. j. -94, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 100.000,- Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 3. 8. 2001 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. dubna 2004, č. j. -120, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 20. června 2006, č. j. -138, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 30. ledna 2007, č. j. -148, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před odvolacím i dovolacím soudem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není přípustné podle , , ve znění platném před 1. 4. 2005 (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle

, neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé

po právní stránce zásadní význam ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum je otevřen pouze pro posouzení otázek právních, ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel ( ), je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav zjištěný odvolacím soudem.

Námitkou, že senát odvolacího soudu, který věc projednal a rozhodl napadeným rozsudkem, byl nesprávně obsazen, neboť předchozím rozsudkem ze dne 23. dubna 2004, č. j. -120, zrušeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2006, č. j. -138, rozhodl ve věci senát v jiném složení, uplatnila žalovaná zmatečnost podle Pomíjí však přitom,

že ke zmatečnostním vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/

a (jakož i k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle nezakládají. K posouzení jejich důvodnosti slouží žaloby pro zmatečnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002,

sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek

pod R 32/2003).

Výhrady žalované, že rozsudek odvolacího soudu je nepřesvědčivý a nekonzistentní s jeho předchozím zrušeným rozhodnutím, že odvolací soud pochybil, jestliže při pochybnostech o správnosti soudem prvního stupně zjištěných skutečnostech nezopakoval dokazování podle , naplňují dovolací důvod podle

odst. 2 písm. a/ Těmito námitkami však žalovaná neotevírá žádnou otázku zásadního právního významu, která by byla způsobilá založit přípustnost dovolání podle ; posouzení, zda je určité řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, postrádá hlavní atribut zásadního právního významu podle , a to jeho judikatorní přesah (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , nebo ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

Polemika žalované s hodnocením jednotlivých důkazů soudem prvního stupně, k němuž neměl odvolací soud žádné připomínky z hlediska zásad logického myšlení a korektnosti provedeného dokazování, je podřaditelná jedině dovolacímu důvodu podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno (jak bylo výše předznamenáno).

Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není dovolání podle přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty první a odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobkyni nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by měla vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. června 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu