Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1288/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. června 2006, č. j. -80, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. března 2005, č. j. -46, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 97.000,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 21. 5. 2003 do zaplacení, není přípustné podle (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která

je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn.

, a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná

v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Dovolací výhrady žalovaného, že neexistuje (nedošlo k uzavření) ústní kupní smlouva, jejímž nepřímým předmětem bylo vybavení autodílny a že se nikdy nezavázal zaplatit žalobkyni částku 107.000,- Kč, jsou z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť jde o námitky mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, tedy o dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno. Proti právnímu posouzení věci, tedy proti tomu, jaký právní předpis byl na zjištěný skutkový stav aplikován, jak byl tento právní předpis vyložen nebo jaké právní závěry byly ze zjištěného skutkového stavu vyvozeny, žalovaný výhrady nevznáší. Pokud argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle dovolatele správného) skutkového závěru, že nebyla prokázána existence kupní smlouvy, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že není povinen zaplatit žalobkyni částku 97.000,- Kč.

Jelikož odvolací soud s ohledem na nepřihlédl k (novému) tvrzení žalovaného, že žalobkyně nebyla vlastnicí nepřímého předmětu kupní smlouvy - vybavení autodílny - je potřeba obsahově ( ) výhradu žalovaného vůči tomuto postupu odvolacího soudu vnímat jako námitku, že řízení bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Touto namítanou vadou řízení podle se ovšem dovolací soud nemohl zabývat, neboť z hlediska citovaného dovolacího důvodu, jak vyplývá z , lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat, jen je-li dovolání přípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn.

, a ze dne 28. února 2008, sp. zn. ). Tvrzená vada řízení,

i kdyby byla opodstatněná, není bezprostředním důsledkem řešení otázky procesní povahy, na níž by napadené rozhodnutí spočívalo; posouzení, zda je konkrétní řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, postrádá hlavní atribut zásadního významu po právní stránce ve smyslu ,

a to jeho judikatorní přesah.

Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud jeho dovolání – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [ věta první, , ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. května 2009

JUDr. Václav   D u d a , v. r.

předseda senátu