Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1424/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně A. C. D., s. r. o., , zastoupené JUDr. J. J., advokátem proti žalované T. M. C., spol. s r. o., , zastoupené JUDr. Ing. D. V., advokátem o určení existence smluvního vztahu, eventuálně o splnění smluvních povinností, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 2008 č. j. -267, takto:

I.     Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 3. prosince 2008   č. j. -267, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2008 č. j. -225, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že vztah žalobkyně a žalované založený Standardní dohodou pro evropské autorizované prodejce L. včetně všech příloh a dodatků, podepsanou žalobkyní a žalovanou dne 16. srpna 2005 nadále trvá i po 1. říjnu 2006, eventuálně o uložení povinnosti žalované plnit ve prospěch žalované plnit ve prospěch žalobkyně povinnosti z uvedené dohody ze dne 16. srpna 2005 i po 1. říjnu 2006, není přípustné podle (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , věty první ), pak při zkoumání zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání označil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004 sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je však zřejmé, že dovolatelka žádnou právní otázku zásadního významu s judikaturním přesahem nevymezila. Za stavu kdy napadené rozhodnutí není ani založeno na řešení právní otázky zásadního významu, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a kdy Nejvyšší soud České republiky neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, mohl by být zásadní právní význam napadeného rozhodnutí naplněn pouze v případě, že by odvolací soud řešil nesprávně otázku existence naléhavého právního zájmu. Odvolací soud v souladu s dosavadní konstantní judikaturou např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , dovodil, že v daném případě určovací žaloba podle nemohla plnit funkci preventivního charakteru, neboť ta má místo tam, kde její pomoci lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, což na daný případ nedopadá, neboť v daném případě došlo k zániku právního vztahu na základě výpovědi předmětné smlouvy a tudíž je zcela nadbytečné zpětně řešit, zda existovala dříve smlouva či nikoliv, neboť případné existující nároky stran by musely být uplatněny žalobou na plnění, nikoliv žalobou na určení zda tu existuje právní vztah či nikoliv. Za této situace již není třeba se zabývat dalšími námitkami.

Odvolací soud rozhodl v posuzovaném případě v intencích dosavadní konstantní judikatury a není proto opodstatněná námitka dovolatelky, že odvolacím soudem řešená právní otázka naléhavého právního zájmu ve smyslu měla pro rozhodnutí o věci zásadní význam.

Směřuje-li tedy dovolání žalobkyně proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále  zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Bylo-li dovolání žalobkyně odmítnuto, žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které se sestávají z odměny advokáta ve výši 2.500,- Kč [ a , a , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. září 2006, a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč (srov. vyhl. č. 177/1966Sb. ve znění účinném od 1. září 2006) a po přičtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 532,- Kč (srov. ve zněním účinném od 1. května 2004, z č. 337/1992Sb), tedy celkem ve výši 3.032,- Kč].

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 27. května 2009

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu