Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 684/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 2. listopadu 2005, č. j. -201, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku 108.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 4. 6. 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. K odvolání žalobkyně i žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 10. října 2006, č. j. -264, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé a o nákladech řízení státu potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech řízení účastníků a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které není přípustné podle , , v platném znění, (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Výhradou, že závěr odvolacího soudu o existenci skryté vady na prodávané nemovitosti je v příkrém rozporu s provedenými důkazy, a námitkou k závěru, že vytčená vada spočívající v praskání kamenné suterénní zdi je vadou skrytou a nikoli zjevnou, uplatnili žalovaní dovolací důvod podle Jeho použití je však v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybněné posouzení právní otázky počátku běhu šestiměsíční lhůty k vytknutí vady prodané věci ( obč. zák.) nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které nebyly dosud řešeny. Dovolací soud již dříve ve svých rozhodnutích odůvodnil a formuloval právní názor, že počátek šestiměsíční prekluzivní lhůty k vytknutí vady kupujícím se upíná ke dni, kdy převzal věc v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou (srovnej např. rozsudek ze dne 1. 12. 2000, sp. zn. , usnesení ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 20/2001, a rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. ). Odvolací soud právní závěr, že žalobkyně vytkla žalovaným vadu nemovitosti před marným uplynutím prekluzivní lhůty podle obč. zák., učinil v intencích ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; nepochybil tudíž, jestliže počátek běhu této lhůty nespojoval se dnem, kdy žalovaní předali nemovitost žalobkyni na základě dohody, jež ji opravňovala užívat nemovitost ještě před uzavřením kupní smlouvy. K námitce žalovaných, že výklad odvolacího soudu o počátku běhu prekluzivní lhůty je v rozporu s dobrými mravy, lze jen poznamenat, že použití korektivu „dobrých mravů“ přichází v úvahu ve vztahu k výkonu práva ( obč. zák.), popř. při úvaze o platnosti právního úkonu ( obč. zák.).

Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle přípustný, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. května 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu