Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 467/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2007, sp. zn. , byl obviněný P. M. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. e) tr. zák. [v bodech ad 4) a ad 5) výroku] a trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. [v bodě ad 5) výroku], a to na podkladě skutkového zjištění, jak je v rozhodnutí uvedeno. Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 187 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o obžalobě obviněných Ing. J. B., G. I. F., P. Ch., J. K., Z. R., M. V. a M. Z.

Proti konstatovanému rozsudku podali odvolání obvinění Ing. J. B., G. I. F., M. Z. a P. M. a v neprospěch obviněných Ing. J. B., G. I. F., M. Z., P. M. a J. K. státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2008, sp. zn. , bylo podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto odvolání okresního státního zástupce v Ostravě podané v neprospěch obviněného J. K.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2008, sp. zn. , bylo rozhodnuto:

I.

Z podnětu odvolání obviněného P. M. byl napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve vztahu k jeho osobě v celém rozsahu zrušen a za použití § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově uznán vinným, že

v blíže nezjištěné době, v průběhu roku 2003 do měsíce listopadu 2003, v objektu V. O. – H., jako odsouzený vykonávající zde trest odnětí svobody v rozporu s o výkonu trestu odnětí svobody, vyhl. č. , kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, o používání telefonu ve výkonu trestu odnětí svobody, užíval mobilní telefony zn. Nokia 5110, IMEI a Nokia 5110, IMEI, a to prostřednictvím SIM karet operátorů E. a T. M. účastnických stanic č.

Takto zjištěným jednáním podle odvolacího soudu obviněný spáchal trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Naproti tomu bylo podle § 226 písm. a) tr. ř. rozhodnuto, že se obviněný P. M. zprošťuje obžaloby okresního státního zástupce v Ostravě ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 5 Zt 792/2003, pro skutek uvedený pod bodem 5), ve kterém byly (obžalobou) spatřovány trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Dále bylo pod body II. až IV. rozsudku rozhodnuto o ostatních podaných odvoláních.

Citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě, a to výrok o trestu, napadl obviněný P. M. (dále jen „obviněný“) prostřednictvím obhájkyně dovoláním, které opřel o dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V podání obviněný shrnul dosavadní průběh řízení. Připomněl, že spoluobvinění Ing. J. B. a M. Z. byli odsouzeni pro trestný čin podle tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti roků. Konstatoval, že z pohledu společenské nebezpečnosti předmětných trestných činů je nepochybné, že porušení , o výkonu trestu odnětí svobody a vyhl. č. , kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody o používání telefonu, jsou zcela v nepoměru se společenskou nebezpečností skutkových podstat uvedených v tr. zák., tj. trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. V této souvislosti namítl, že výše uvedeným spoluobviněným byl trest podmíněně odložen, když krajský soud uvedl, že vedli do rozhodnutí soudu řádný život, pracovali a spolupracovali s probační službou.

V návaznosti na to obviněný podotkl, že není důvod, aby mu byl uložen trest nepodmíněný, když s odvoláním na jeho současný život (dva roky na svobodě) je zcela evidentní, že se po výkonu trestu zařadil do normálního života, řádně pracuje a na svobodě nespáchal žádný trestný čin ani přestupek. Proto dovodil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku co do výše trestu. Uložený trest shledal nepřiměřeně přísným a vyslovil názor, že pro jeho nápravu zcela postačuje uložení trestu výchovného, tj. trestu odnětí svobody v dolní hranici trestní sazby s podmíněným odkladem.

Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě a tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, respektive aby Nejvyšší soud rozhodl nově rozsudkem o trestu, jak je výše navrhováno.

Nejvyšší státní zastupitelství se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. do dne rozhodnutí dovolacího soudu k dovolání písemně nevyjádřilo.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

Jelikož dovolání je možné podat pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který lze aplikovat v případě, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V rámci výše citovaného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva (např. občanského, obchodního, trestního apod.). Z dikce ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Při rozhodování vychází z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před prvostupňovým soudem a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.).

V rámci uplatněného dovolacího důvodu obviněný vznesl výtku spočívající v tvrzení, že uložený trest je nepřiměřeně přísný. Poukázal na typový stupeň společenské nebezpečnosti jednak jím spáchaného trestného činu a jednak trestného činu spáchaného dvěma spoluobviněnými s tím, že jejich osobám byly uloženy tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem. Současně vyslovil názor, že pro jeho nápravu, kdy v posledních dvou letech vedl řádný život, zcela postačuje uložení trestu výchovného, a to konkrétně trestu odnětí svobody v dolní hranici trestní sazby s podmíněným odkladem. Tyto námitky však uplatněný a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený dovolací důvod obsahově nenaplňují, a tudíž v tomto směru nelze napadený rozsudek přezkoumávat.

Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit pouze v rámci zákonného důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. jen tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku, záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. rozh. tr.).

Je očividné, že napadeným rozsudkem nebyl obviněnému uložen trest, který zákon nepřipouští ani trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 tr. zák.

Lze připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uvedených námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.

Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. května 2009

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k