Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1969/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 16.8.2004 (opakovaně doplňovaným, naposledy 19.2.2007) se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovaným uloženo „vydat jí nemovitost, ideální polovinu domu č.p. 28, st.pl. č. 88, zahradu p.č. 240/4, ideální polovinu pozemků p.č. 322/1 role a 322/2 pastvina, to vše v katastrálním území T.“ a, „pro případ, že žalovaní nemají možnost faktické dispozice s touto nemovitostí, zaplatit jí 6.000.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5% od podání žaloby do zaplacení a na nákladech řízení paušální částku 100.000,- Kč“. Uváděla především, že „šest let vedla protiprávně u soudu v Benešově pod sp.zn. , spor o dědictví po své zemřelé matce A. D.“; že „žalovaní ji o toto dědictví připravili“.

Obvodní soud v Benešově usnesením ze dne 9.7.2007, č.j. -106, žalobu odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Uvedl, že „žaloba trpí takovými nedostatky, že ji nelze projednat“.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. ledna 2008, č.j. -132, usnesení soudu  prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že „z  obsahu odvolání je zřejmé, že žalobkyně není spokojena s průběhem a závěrem dědického řízení po své matce A. D. a namítá, že toto řízení neskončilo a žádá jeho pokračování“; že v odvolání žalobkyně také navrhuje, aby bylo obnoveno i řízení vedené soudem prvního stupně pod sp. zn. “; že „žalobkyně však, přes výzvu soudu prvního stupně, neoznačuje ani jedno rozhodnutí, proti nimž by návrhy na obnovu řízení měly směřovat“, a „proti Š., K. a Č. neuvádí žádné tvrzení o tom, jak jmenovanými bylo porušeno její právo na ochranu osobnosti, života, zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti“; že „žaloba, ve znění všech jejích  doplnění, je neprojednatelná a soud se jí nemůže zabývat, neboť označení účastníků vzhledem k žalobám o obnovu řízení je nedostatečné a skutkové okolnosti, které z jejích tvrzení vyplývají, jsou natolik neurčité, že o nich řízení nelze vést“.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. Namítá, že „žádá vydání dědictví po matce“; že „dědické řízení dle jejího názoru  není skončeno“; že „z tohoto důvodu navrhuje, aby jí byla vydána nemovitost, popřípadě zaplaceno 6.000.000,- Kč s příslušenstvím za to, že dědictví nebylo  ukončeno a že závěť, kterou jí matka odkázala uvedené nemovitosti je platná a nikoli tak, jak bylo rozhodováno soudem prvního stupně, že je neplatná“; že „je přesvědčena, že je závětní dědičkou s tím, že závěť, kterou napsala a podepsala její  matka v roce 1990 a následně pak signovala podpisy svědků, jež byly legalizovány v roce 1995, je závěť platná“; že „má nárok proti žalovaným, kteří poškodili její osobu a nesprávně rozhodli o tom, že není dědička ze závěti a že nemá nárok na dědictví“. Navrhla, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě ( ) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem. Žaloba musí obsahovat obecné náležitosti podání uvedené v ustanovení a mimo jiné z ní musí být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. větu druhou ).

Údaj o tom, čeho se žalobce žalobou domáhá (tzv. žalobní petit), musí být přesný, určitý a srozumitelný. Soud totiž musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nesmí - s výjimkou případů uvedených v ustanovení - účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Kdyby žalobce vymezil v žalobě žalobní petit nepřesně, neurčitě nebo nesrozumitelně, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí soudu nebylo (z materiálního hlediska) vykonatelné. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní petit není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je zcela nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, které žalobce zahájením řízení sledoval. Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, současně nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Ustanovení věta druhá o.s.ř žalobci neukládá formulovat návrh výroku rozsudku soudu, ale jen to, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se domáhá. Žalobce uvede, čeho se domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně, určitě a srozumitelně označí (tak, aby to bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu (požaduje-li ve smyslu ustanovení , aby bylo rozhodnuto o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva), nebo způsob určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti (požaduje-li ve smyslu ustanovení nebo podle zvláštních právních předpisů určení, zda tu právní vztah, právo nebo právní skutečnost je či není). Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být z žaloby patrno také to, jakou částku mu žalovaný má zaplatit; nemůže-li žalobce svůj peněžitý nárok přesně vyčíslit, musí jej uvést (opět určitě) alespoň v přibližné výši. Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li - bez ohledu na to, zda po stránce \"kvalitativní\" nebo \"kvantitativní\" - neurčitá nebo nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže žalobce byl o tomto následku poučen ( ) [srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2003, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 152 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003].

Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. ).

Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. a ).

Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. a větu první ).

V posuzovaném případě okolnost, že žalobkyně, i přes opakovaná poučení, trvala na vymezení okruhu účastníků řízení zjevně odlišném (pokud jde o žalované) od řízení, jichž byla v minulosti účastnicí, vylučuje závěr, že se jedná o žalobu na obnovu řízení nebo o žalobu pro zmatečnost (srov. ).

Celková obsahová nesrozumitelnost všech podání žalobkyně současně neumožňuje soudu učinit jednoznačný závěr, o čem má jednat (srov. § 42 odst. 4, § 79 odst. 1 větu druhou o.s.ř).

V dané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně byla opakovaně (naposledy usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 31.1.2007, č.j. -99, v souvislosti s usnesením tohoto soudu ze dne 16.5.2007, č.j. -102) vyzvána, aby svou žalobu doplnila a opravila, k doplnění a opravě žaloby jí byla poskytnuta dostatečná lhůtu a byla správně poučena, jak je třeba doplnění a opravu žaloby provést a že její žaloba bude odmítnuta, jestliže výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví ( a 2 ). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vady žaloby neodstranila (a to dokonce i přesto, že jí byl soudem ustanoven zástupcem advokát) a v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat je závěr soudů obou stupňů o odmítnutí žaloby správný (srov. )

Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné; protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo vadou uvedenou v ustanovení , a b) a nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , .

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. května 2009

JUDr. Roman F i a l a, v. r.

předseda senátu