Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3116/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29.1.2008, č. j. -132, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30.8.2007, č.j. -117, ve spojení s doplňujícím usnesením téhož soudu ze dne 30.8.2007,  č.j. -127, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit každému ze žalobců částku 1.574.902,50 Kč s 16 % úrokem z prodlení od 19.12.2002 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že na základě plných mocí zastupovali Z. M. v jeho restituční věci Ing. J. K., dále Ing. J. M. a JUDr. R. D., přičemž ani jedna z těchto osob nepodala výzvu na poskytnutí náhrad u povinné osoby, t.j. K. c. s.p. K. či jejich právního nástupce B. s.p. K. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že výzva k vydání restitučních náhrad podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen , ě“) nebyla podána oprávněnou osobou ani právními nástupci původně oprávněné osoby, t.j. žalobci. Podle odvolacího soudu nárok žalobců nemůže být založen rozhodnutím Okresního soudu Praha-západ v řízení vedeném pod sp.zn. , jímž byla schválena dohoda dědiců a do aktiv dědictví byl zahrnut i nárok, o který nyní opírají svou žalobu v dané věci. Dále zaujal názor, že pokud nebyla podána výzva k náhradě, žalobci nemohou odvíjet svůj nárok ani

z Dohody o poskytnutí náhrad za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby ze dne 17.2.1997, neboť tato dohoda je neplatným právním úkonem. Poznamenal, že v dané věci se nejedná ani o případ, kdy doklad, tedy výzvu k vydání restitučních náhrad, nelze dohledat.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podali žalobci včas dovolání, jehož přípustnost dovozovali podle obsahu dovolání zřejmě z ustanovení

Podle dovolatelů rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam v otázkách :

1. zda mají žalobci důkazní břemeno za právního předchůdce v případě, že povinná osoba právnímu předchůdci nárok uznala, podepsala dohodu o vyplacení náhrady a žalovaný smlouvu o převzetí dluhu, i po uplynutí delší doby a zda je tato doba nějak omezena

2. zda písemné uznání dluhu co do důvodu i výše, podepsané pracovníkem žalovaného závazné pro žalovaného a pokud ne, z jakého důvodu

3. zda je dědické rozhodnutí, vydané na základě písemného uznání dluhu, nabývacím titulem či nikoliv

4. zda je podpis dohody o poskytnutí náhrady a smlouvy o převzetí dluhu žalovaným potvrzením oprávněnosti uplatněného nároku a byly-li tyto y podepsány v běhu lhůty, je třeba prokazovat uplatnění nároku.

V dovolání dovolatelé rekapitulovali průběh řízení. Vytýkali soudům obou stupňů, že se nezabývaly skutečností, kdy a v jaké lhůtě měl být nárok uplatněn a ani otázkou, zda podpis dohody o poskytnutí náhrady, stejně jako smlouvy o převzetí dluhu za právního předchůdce je uznáním nároku a potvrzením jeho uplatnění. Navrhli proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně  k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení řádně zastoupenými advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé  po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

S povahou přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení souvisí předpoklady uvedené v Předmětem dovolacího přezkumu takto nemohou být otázky skutkového zjištění, nýbrž pouze otázky právního posouzení. Dovolací soud proto nemohl přihlížet k té části dovolání žalobců, pokud se nesla k  nesouhlasu se zjištěním soudů obou stupňů.

Jak je patrno z obsahu odůvodnění odvolacího soudu, posouzení důvodnosti žaloby bylo závislé na posouzení, zda oprávněná osoba učinila či nikoliv ve lhůtě k tomu zákonem stanovené ve vztahu k osobě povinné právní úkon, kterým by ji vyzvala k vydání restitučních náhrad podle § 13 odst. 3, § 14 zákona o půdě. Je nutno přisvědčit odvolacímu soudu, pokud vyslovil závěr, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vznik restitučního nároku podle  zákona o půdě, neboť výzva k vydání náhrad nebyla podána.

V daném případě dovolací soud dospěl k závěru, že řešení právních otázek, tak jak je dovolatelé formulovali, nemají pro konkrétní věc zásadní význam, neboť na těchto otázkách rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Otázky, které dovolatelé učinili obsahem dovolání proto nepovažuje dovolací soud za rozhodné pro závěr, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam z hlediska možné přípustnosti dovolání podle

Závěry odvolacího soudu plynou jednak z prostého gramatického výkladu zákonných ustanovení, jednak odpovídají ustálené výkladové soudní praxi. Dovolací soud neshledal, že by právní posouzení věci odvolacím soudem trpělo jakýmkoli jiným pochybením, jež by přivodilo věcnou nesprávnost rozsudku tohoto soudu. Nedošlo tedy k řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem. Stejně tak nelze dovodit, že by právní otázky určující pro napadené rozhodnutí protiřečily konstantní judikatuře dovolacího soudu nebo odvolacích soudů, nebo že by šlo o otázky dosud neřešené.

Dále je třeba poznamenat, že pokud jde o dovolání do výroku o náhradě nákladů řízení, dovolání přípustné není a to bez  zřetele k povaze  takového  výroku (bez  ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení) – srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod pořadovým číslem 88, a publikovaném pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolací soud proto podle věty první za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první za použití , a Dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. května 2009

JUDr. Josef  Rakovský, v. r.

předseda senátu