Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1663/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobců a) R. K., a b) Ing. Z. K., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost podané žalobci proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, č.j. -257, a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. října 2001, č. j. -231, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2007, č. j. -121, takto:

I. Řízení o dovolání žalobců se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 30. 4. 2002, č. j. -257, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. 10. 2001, č. j. -231, ve znění usnesení ze dne 22. 7. 2002, č. j. -264, jímž byl zamítnut „návrh, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobcům částku 500.000,- Kč“ (z titulu náhrady škody, která měla být žalobcům způsobena nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Písku ve věci vedené pod sp. zn. ) a rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice „na účet Okresního soudu v Příbrami vyplacené svědečné ve výši 1.779,50 Kč“ a žalované na náhradě nákladů řízení 1.008,20 Kč; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

K dovolání žalobců Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 23. 10. 2003, č. j. -281, rozsudek krajského soudu ve výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 3.000,- Kč potvrzen, a ve výroku o náhradě nákladů řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, jinak dovolání žalobců zamítl.

Proti  rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, č. j. -257 (v rozsahu, ve kterém nabyl právní moci) a proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. 10. 2001, č. j. -231, podali žalobci u Okresního soudu v Příbrami žalobu pro zmatečnost z důvodů uvedených v ustanovení , ,  a

Krajský soud v Praze – poté, co Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 7. 12. 2004, č. j. -19, řízení o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, č. j. -257, vyloučil k samostatnému projednání a co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 5. 2005, č. j. -26, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Praze -  usnesením ze dne 19. 12. 2005, č. j. -91, žalobu pro zmatečnost  „s tím, aby byl zrušen rozsudek Krajského soudu č. j. -257“, zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žádný z  uplatněných důvodů  žaloby pro zmatečnost nebyl naplněn.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 2. 2007, č. j. -121, usnesení soudu prvního stupně „ve znění výroku I., že se zamítá žaloba s návrhem, aby byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, č. j. -257“, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že „soudu prvního stupně se nařizuje, aby opravil záhlaví a odůvodnění usnesení soudu prvního stupně v údajích, které se týkají identifikace žalobou napadeného rozhodnutí“. Rovněž – i když částečně z jiných důvodů – dospěl k závěru, že žalobci neprokázali, že jimi uplatněné zmatečnostní důvody jsou dány.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že meritornímu rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy, tj. ve věcech uvedených v ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (srov. ).

Dovolatel nemusí být zastoupen advokátem nebo notářem, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [srov. ], nebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená  v   , v anebo v , která má právnické vzdělání [srov.  ], nebo je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle , jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v , která má právnické vzdělání (srov. ).

Dovolání musí být sepsáno – s výjimkou případu uvedeného v ustanovení -  advokátem,  notářem  nebo osobou uvedenou v , v , v anebo v , která má právnické vzdělání (srov. ).

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona  povolána  poskytovat  právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v , v nebo v anebo osoba uvedená  v ustanovení ,  je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle , která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení , o notářích a  jejich  činnosti  (notářský řád), ve znění   pozdějších   předpisů, notářem. Z ustanovení současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem  [jde-li  v řízení o věc uvedenou v ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v , v v anebo v , která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.

Ustanovení , které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení ), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.

V posuzované věci žalobci, kteří jsou fyzickými osobami, podali včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byli zastoupeni advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno),že by žalobci měli právnické vzdělání.

Na výzvu soudu prvního stupně (doručenou žalobcům dne 15. 6. 2007 obsahující upozornění, že „v případě dovolání musí být dovolatel zastoupen dle advokátem nebo notářem“), žalobci předložili soudu (podáním ze dne 22. 6. 2007, které bylo doručeno soudu prvního stupně dne 25. 6. 2007) plnou moc ze dne 22. 6. 2007, kterou udělili pro dovolací řízení advokátu JUDr. J. M. (svému dosavadnímu zástupci na základě plné moci ze dne 30. 8. 2002). K odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení ve smyslu ustanovení Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 11. 2007, č. j. -139, zástupce žalobců advokáta JUDr. J. M. vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů „od obdržení“ usnesení předložil soudu „svoje dovolání, jím sepsané ve smyslu , případně podání, kterým se ztotožňuje s obsahem již předloženého dovolání, které si sepsali sami účastníci“; uvedené usnesení, které obsahuje rovněž poučení, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li dovolání v soudem stanovené lhůtě doplněno, bylo doručeno zástupci žalobců advokátovi JUDr. J. M. dne 29. 11. 2007 a žalobcům dne 27. 3. 2008. Zástupce žalobců ve stanovené lhůtě (ani dosud) na výzvu soudu prvního stupně žádným způsobem nereagoval.

Požadavku na tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání vyhoví - jak vyplývá z ustanovení - dovolatel, který je fyzickou osobou a nemá právnické vzdělání, nejen tím, že si zvolí zástupcem advokáta nebo, jde-li o věci uvedené v ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notáře, ale teprve tehdy, bude-li dovolání advokátem nebo notářem také sepsáno. Ke splnění požadavku na tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání je tedy třeba, aby zmocněnec dovolatele (advokát nebo notář) buď sám sepsal dovolání nebo, podal-li dovolatel dovolání již dříve sám, již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním dovoláním, popřípadě alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil, že se s již učiněným podáním ztotožňuje (k výkladu ustanovení ve vztahu k dovolateli, který je právnickou osobou, srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2008, sp.zn. ).

I když si žalobci v projednávané věci zvolili na výzvu soudu prvního stupně zástupcem advokáta, zmocněnec žalobců advokát JUDr. J. M. ve stanovené lhůtě (a ani do současné doby) sám dovolání proti usnesení odvolacího soudu nesepsal, žalobci dříve podané dovolání nenahradil (nedoplnil) svým podáním, a ani nesdělil, že by se s již učiněným dovoláním ztotožnil.

Vzhledem k tomu, že žalobci - jak vyplývá z výše uvedeného - přes výzvu soudu neodstranili nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení , ačkoliv byli o důsledcích své nečinnosti poučeni, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobců - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a věty třetí   zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem  , neboť žalobci nemají s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. května 2009

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu