Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 41/2009

U S N E S E N Í

Z a m í t á s e návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky R. C h. , rozsudkem německého lidového soudu při Obvodním soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 17. 6. 2003, vedeným pod sp. zn. 3 Ls 2 Js 10367/02, s právní mocí ode dne 31. 7. 2003, pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § I bod 1, bod 6, 92 a I bod 1, bod 2 cizineckého zákona a § II, 53 Spolkové republiky Německo, kterým byl jmenovaný odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 2 (dvou) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem byl R. Ch. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců tím, že

přijal nabídku ruského státního příslušníka jménem V. , žijícího v P. , aby za hraničním přechodem vyzvedl osobním vozem cizince bez cestovního pasu a potřebného povolení k pobytu v N. , kteří byli dopraveni přes česko-německou zelenou hranici a dovezl je do N. , přičemž obviněnému za každou provedenou jízdu slíbil odměnu ve výši 300 euro.

Při realizaci této dohody vyzvedl obviněný v době od srpna do října 2002 svým osobním vozem ve čtyřech případech vždy dospělé cizince – Moldavce a Indy, jednou čtyři a třikrát po třech osobách, vždy na lesním parkovišti na spojnici mezi W. a G. a dovezl je k výjezdu dálnice u N. V minimálně dvou případech obdržel obviněný po návratu od svého zaměstnavatele V. v P. přislíbenou odměnu 300 euro, v jednom případě pouze 100 euro, v dalším případě vyšel obviněný naprázdno.

Pro další převod získal obviněný na příkaz V. jinde stíhané Čechy P. K. a J. V. jako vedlejší řidiče pro vyzvedávání a se svým zaměstnavatelem dohodl, že jim vždy zaplatí 200 euro. Při realizaci jejich společného záměru jeli obviněný a V. v noci z 30. 10. na 31. 10. 2002 z P. k poslední čerpací stanici před hraničním přechodem na dálnici R. – W. , kde se setkali s K. V noci na 31. 10. 2002 vcestoval obviněný svým osobním vozem Š. O. , P. K. s osobním vozem F. M. , a J. V. osobním vozem Š. O. kolem 01,50 hod. přes česko-německou hranici do Německa a jeli do P. , přičemž obviněný fungoval jako navigátor. Kolem 02,30 hod. jel nejprve obviněný k lesnímu parkovišti na spojnici W. –G. , kde vzal do svého osobního vozu 3 dospělé moldavské státní příslušníky. Pak uvědomil obviněný přes sms- zprávu K. a V. , kteří ho sledovali v časovém odstupu asi 10 minut a nabrali vždy 4 dospělé cizince, 2 moldavské a 6 indických státních příslušníků. Zatímco obviněný 3 cizince, o nichž věděl, že nemají ani pas ani povolení k pobytu, mohl dopravit k dálničnímu výjezdu do N. , byli K. a V. každý kolem 03,00 hod. na spolkové silnici 14 u S. ve směru W. stavěni policií a spolu s jimi transportovanými cizinci zatčeni, obviněný se vrátil zpět do P. a od V. obdržel jako odměnu za převod 300 euro.

Posléze byl obviněný na základě zatykače Obvodního soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 25. 11. 2002 zatčen na dálničním výjezdu W.

Tedy v uvedených případech se obviněný R. Ch. dopustil trestného činu ilegálního převádění cizinců podle ust. § I bod 1, bod 6, 92 a I bod 1, bod 2 cizineckého zákona a § II, 52 Spolkové republiky Německo, za což mu byl vyměřen úhrnný trest odnětí svobody v délce trvání dvou let a dvou měsíců.

Dne 4. 5. 2009 bylo Nejvyššímu soudu ČR (dále jen „Nejvyšší soud“) doručeno podání Ministerstva spravedlnosti ČR pod č. j. 326/2009-MOT-T/5 s návrhem na zapsání odsouzení občana České republiky R. Ch. rozsudkem lidového soudu při Obvodním soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 17. 6. 2003, vedeným pod sp. zn. 3 Ls 2 Js 10367/02, a to podle , o Rejstříku trestů.

Na základě tohoto podání Nejvyšší soud předloženou věc přezkoumal a dospěl k následujícímu závěru.

Podle , v platném znění, může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nicméně Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení R. Ch. rozsudkem lidového soudu při Obvodním soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 3 Ls 2 Js 10367/02, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ust. § 4 odst. 2 již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 24. 11. 2005, vedeným pod sp. zn. . Citovaným rozhodnutím bylo návrhu zcela vyhověno, tzn. že údaje o odsouzení R. Ch. se výše uvedeným rozhodnutím lidového soudu do evidence Rejstříku trestů zaznamenají.

Pokud byl Nejvyššímu soudu opětovně předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím (tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle , v platném znění), tak za této situace byl Nejvyšší soud nucen konstatovat, že o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již bylo v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto. Z tohoto důvodu přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení již nepřipadá v úvahu, neboť opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je vyloučeno.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 28. 4. 2009, č. j. 326/2009-MOT-T/5, nevyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. května 2009

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman