Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5024/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava  Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v  právní věci žalobkyně R. – H. CZ s.r.o., , zastoupené JUDr. D. A., advokátem, proti žalovaným 1) P., a.s., ,  2) R. A. a.s., , o  nařízení  předběžného  opatření,  vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o  dovolání  žalobkyně proti  usnesení  Krajského  soudu  v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 29. července 2008, č. j. -215, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně  v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení Okresního soudu  ve Zlíně ze dne 19. května 2008, č. j.   -40, tak, že návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření zamítl (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky za řízení před soudy obou stupňů (výrok II. a výrok III.).

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení (dále též jen „ “), z důvodu nesprávného právního posouzení věci a navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání obě žalované navrhly, aby dovolací soud odmítl dovolání pro jeho nepřípustnost.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních , a

Dovolání není přípustné ani podle , upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení o nařízení předběžného opatření, které zpravidla meritornímu rozhodnutí soudu předchází, nemůže mít (již s ohledem na svůj účel) povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle , a to bez ohledu na to, zda odvolací soud usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na předběžné opatření, změnil či potvrdil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu zveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( , věta první, ), usnesením pro nepřípustnost odmítl [ věta první, ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu