Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5166/2008

U S N E S E N Í

I.   Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný 1) V. P. je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalobci a) K. J. částku 3.225,- Kč a žalobkyni b) E. B. částku 3.225,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. I. S.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se u Okresního soudu v Břeclavi (dále „soud prvního stupně“) domáhali žalobou, aby soud žalovaným v souladu s , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „ “), uložil povinnost „vydat souhlas k stavební úpravě prodejny textilu za účelem změny užívání na kavárnu s hernou v B. č. p. 3223, S. 82, na pozemku parc. č. st. 5372, zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. 6710 pro k. ú. a obec B..“

Podáním z 10. července 2006 žalobci navrhli, aby za použití (dále jen „OSŘ“) do řízení na straně žalované přistoupilo S. v. j. p. d. č. p. 3223 v B., na ul. S.–H. (dále „společenství vlastníků“).

Podáním z 18. srpna 2006 vzali žalobci žalobu proti všem žalovaným 1) až 9) zpět a navrhli, aby s ohledem na podání z 10. července 2006 stálo na straně žalované pouze společenství vlastníků a aby soud  řízení ve věci proti žalovaným 1) až 9) zastavil.

Soud prvního stupně usnesením z 10. dubna 2007, č. j. -61, rozhodl  pod bodem I. výroku: „Soud podle připouští, aby do řízení vstoupil jako žalovaný S. v. j. p. d. č. p. 3223 se sídlem B., S. 3223.“ Pod bodem II. výroku zastavil řízení proti žalovaným 1) až 9) a pod bodem III. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení. Opravným usnesením z 11. července 2007, č. j. -76, soud prvního stupně usnesení z 10. dubna 2007, č. j. -61, ve výroku I. opravil tak, že místo ve výroku původně uvedeného , uvedl .

Proti usnesení soudu prvního stupně z 10. dubna 2007, č. j. -61, podal žalovaný 1) včas odvolání, ve kterém uvedl, že pouhé podání návrhu se žádostí

o přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované a zpětvzetí návrhu proti původním žalovaným nelze považovat za právní skutečnost podle , neboť jiné právní skutečnosti, na jejichž základě by došlo k převodu nebo přechodu práv nebo povinností na jiného žalovaného, podkladem pro rozhodování nebyly. Navrhl proto zrušení napadeného rozhodnutí. Žalovaný 1) podal následně 17. srpna 2007 odvolání i proti opravnému usnesení z 11. července 2007, č. j. -76, a opět navrhl jeho zrušení s odůvodněním, že soud prvního stupně rozhodl podle bez souhlasu žalovaných.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání prvního žalovaného usnesením z 3. července 2008, č. j. -94, pod bodem I. výroku odmítl odvolání žalovaného 1) ze dne 17. srpna 2007. Pod bodem II. výroku usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení jednak změnil pouze v tom směru, že připustil, aby do řízení jako další žalovaný vstoupilo „S. v. j. p. d. č. p. 3223, ul. S.-H., B., se sídlem v B., S. 3223“ [odstavec 1) výroku II.] a jednak potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení „ve výroku II. o zastavení řízení a III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.“ [odstavec 2) výroku II.]. Pod bodem III. výroku rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Změna rozhodnutí soudu prvního stupně provedená odvolacím soudem tedy spočívala pouze v uvedení správného názvu společenství vlastníků podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek a ve vynechání ustanovení, které soud prvního stupně na jeho přistoupení aplikoval

a nesprávně je uvedl již ve výroku svého usnesení, kam nepatří.

K měnícímu výroku odvolací soud uvedl, že v daném případě žalobci neučinili návrh podle , ani podle , nýbrž že ve skutečnosti navrhli, aby na straně žalované přistoupil další účastník do řízení, tedy přistoupení do řízení ve smyslu . Toto ustanovení nepředpokládá souhlas dalších účastníků řízení ani toho, kdo má do řízení na straně žalované vstoupit. Odvolací soud uvedl, že byly splněny i další podmínky pro přistoupení dalšího účastníka do řízení, neboť soud prvního stupně ke dni svého rozhodnutí dosud řízení vůči původním žalovaným pravomocně nezastavil, a ti proto stále byli k okamžiku rozhodování účastníky řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu, a to proti výrokům pod body I., II., 1) a III. (nikoli tedy proti výroku II. 2) podal žalovaný 1) včasné dovolání. Přípustnost dovolání proti výroku pod bodem I., jímž bylo jeho odvolání odmítnuto odůvodňoval tím, že rozhodnutí v této části má po právní stránce zásadní význam ve smyslu . Ve vztahu k výroku ad II. bod 1) má dovolatel za to, že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobci obchází institut záměny účastníků ve smyslu . Přitom poukázal na nález Ústavního soudu z 8. března 2005, sp. zn. . Navrhl, aby dovolací soud zrušil výroky I., II, 1) a III. usnesení Krajského soudu v Brně z 3. července 2008, č. j. -94, rovněž výrok I. usnesení

z 10. dubna 2007, sp. zn. ve znění opravného usnesení, a aby věc vrátil Okresnímu soudu v Břeclavi k novému projednání a rozhodnutí.

Žalobci uvedli, že odvolací soud věc řádně posoudil a na případ aplikoval správnou právní normu. Nesouhlasí s argumentací žalovaného 1) ve věci pasivní legitimace a tvrdí, že dovolání je nedůvodné. Navrhli, aby dovolání bylo jako bezdůvodné odmítnuto nebo zamítnuto.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) po zjištění, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, se nejprve zabýval dovoláním z hlediska jeho přípustnosti.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v , , a . Žádné z těchto ustanovení nepřipouští podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým tento soud odmít odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 1) proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jím podané odvolání proti opravnému usnesení z 11. července 2007, č. j. -76, podle a jako nepřípustné odmítl (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. , publikované pod č. C 4704 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu – dále jen Soubor rozhodnutí). S ohledem na obsah dovolání dovolací soud poznamenává, že rozhodnutí, jímž se odmítá odvolání, není rozhodnutím ve věci samé, a proto poukaz na v tomto ohledu nebyl na místě.

Z obdobných důvodů není přípustné dovolání proti výroku III. rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod pořadovým č. 4.

Dovolání prvního žalovaného proti výroku II. pod bodem 1) je subjektivně nepřípustné.

Okamžikem, kdy usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu ve vztahu i k dovolateli nabylo právní moci, bylo řízení v dané věci vůči němu ukončeno. V důsledku této skutečnosti přestal být dále účastníkem řízení. Dovolatel ostatně proti rozhodnutí o zastavení řízení vedenému vůči němu ve svém dovolání nebrojí – výrok rozhodnutí odvolacího soudu II. bod 2) dovoláním nenapadl a ani

(z hlediska přípustnosti) dobře nemohl. Zaniklo-li definitivně účastenství dovolatele v posuzované věci, není pak s ohledem na oprávněn podat dovolání proti výroku, který se týká pokračování v řízení, jehož již není účasten. K tomuto závěru lze poznamenat: kdyby mělo být dovolání žalovaného 1) ve vztahu k výroku rozhodnutí odvolacího soudu II. bod 1) vyhověno, nezměnilo by to nic v jeho poměrech jako osoby stojící již mimo řízení. Bylo-li řízení vůči žalovaným 1) až 9) s konečnou platností zastaveno, pozbylo by nové rozhodování o přistoupení do řízení jakýkoli smysl, neboť by již nebylo ke komu přistoupit. Z tohoto pohledu lze dovolání prvního žalovaného považovat i za zjevně bezdůvodné ve smyslu .

Z uvedených důvodů proto dovolací soud dovolání žalovaného 1) podle a za použití a c) odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného 1) bylo odmítnuto a žalobcům vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalobcům představují odměnu advokátky za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , ,

, , a ve znění pozdějších předpisů částku 5.850,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 600,- Kč podle ve znění pozdějších předpisů. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Nesplní-li žalovaný 1) dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na výkon rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. května 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu