Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 278/2021-33
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec část obce
; zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 14 740,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 440,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 440,89 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 300 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 440,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 440,89 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 300 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 740,89 Kč s příslušenstvím shora ve výroku specifikovaným s odůvodnění, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne 27. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 7 300 Kč, žalovanou částku tvoří nezaplacená jistina dluhu 7 300 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 7 440,89 Kč, který měl být vrácen do 25. 10. 2019. Žalobkyně dokladuje poskytnutí částky 7 300 Kč na účet žalovaného dne 25. 10. 2019 poukázáním na jeho účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky za žalovanou dne datum uzavřenou mezi právnická osoba jako původním věřitelem a žalobkyní jako novým věřitelem, když tato změna v osobě věřitele byla žalovanému sdělena společně s předžalobní výzvou dne datum, na kterou žalovaný nereagoval.
2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , jakož předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný zůstal nekontaktní.
4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 7 300 Kč, žalovanou částku tvoří nezaplacená jistina dluhu 7 300 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 7 440,89 Kč, který měl být vrácen do 25. 10. 2019. Žalobkyně dokladuje poskytnutí částky 7 300 Kč na účet žalovaného dne 25. 10. 2019 poukázáním na jeho účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky za žalovanou dne datum uzavřenou mezi právnická osoba jako původním věřitelem a žalobkyní jako novým věřitelem, když tato změna v osobě věřitele byla žalovanému sdělena společně s předžalobní výzvou dne datum, na kterou žalovaný nereagoval.
5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z formuláře o spotřebitelském úvěru ze dne datum, potvrzení o provedené platbě ze dne datum na účet žalovaného, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku.
6. Ze skutkových zjištění učiněných soudem z důkazů shora uvedených lze uzavřít, že žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně plnění v částce 7 300 Kč definované jako spotřebitelský úvěr, tuto skutečnost žalobkyně doložila uvedenými listinnými důkazy, že žalovanému byla uvedená částka poslána na jeho účet, dále že součástí smlouvy jsou poplatky za uzavření smlouvy 7 440,89 Kč.
7. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči ní vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.
8. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39).
9. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti jméno příjmení a další, C číslo).
10. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoli žalovaný sice se nevzpěčoval údajům ohledně uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tak předchůdce žalobkyně tyto údaje patrně neprověřil a ani žalovaného nevyzval k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, že je zaměstnán. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru nedostála své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházela toliko z neověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími doklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. O tom svědčí i plejáda úvěrových smluv poskytnutých žalovanému nebankovními subjekty. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).
11. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 7 300 Kč bez právního důvodu. Protože žalovaný finanční prostředky žalobkyni dosud nevrátil, soud přiznal žalobkyni právo na jejich zaplacení co do částky 7 300 Kč, a to jistinu úvěru, když v části 7 440,89 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru ale zamítnul. Podle § 1968 a § 1970 o. z., má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.