Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 23/2022-18

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa

o zaplacení 1 099 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 1 099 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 326,85 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 099 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 1 099 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 326,85 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 099 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 099 Kč s příslušenstvím, když v žalobních tvrzeních uvedla, že se domáhá pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Dále žalobkyně tvrdila, že dne datum byla mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec (jejímž právním nástupcem se v důsledku fúze sloučením ze dne datum stala společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo) a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Dále si žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 129 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky a dále úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Pohledávka z uvedené smlouvy byla včetně příslušenství a všemi právy s ní spojenými ze strany spol. právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 2 901 Kč. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 3 592 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 1 099 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 4 000 Kč a částkou ve výši 2 901 Kč zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 326,85 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 099 Kč od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 326,85 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl H, vložka číslo bylo zjištěno, že dnem zápisu datum na společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka H číslo, jakožto nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka H 863 (dále jen„ právní předchůdce původního věřitele“). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) postoupila předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, spol. osobní údaje žalobkyně v souladu s ustanovením a násl. , , (dále též jen „o.z.“). Žalované bylo postoupení pohledávky žalobkyni oznámeno dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem původního věřitele bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce původního věřitele žalované částku 4 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Naproti tomu se žalovaná zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 2 364 Kč vypočtený jako součet položky ve výši 800 Kč coby poplatek za anonymizováno činnost, položky ve výši 364 Kč coby úrok a položky ve výši 1 200 Kč coby poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná si ve smlouvě zvolila i poskytnutí životního pojištění anonymizována dvě slova, za což se zavázala zaplatit částku ve výši 129 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 6 493 Kč se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci původního věřitele ve 43 týdenních splátkách po 151 Kč RPSN činilo ve vazbě na dobu trvání smlouvy 90,66 %.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum ve spojení s podacím lístkem s označením zásilky jako OPP_ číslo ze dne datum bylo zjištěno, že posledně uvedeného data bylo předáno k poštovní přepravě oznámení o postoupení pohledávky z původního věřitele žalobkyni zasílané žalované.

7. Z výzvy k plnění ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

8. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

9. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

13. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

17. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně, kategorie UK3) představovala v červnu 2015, kdy byla uzavřena smlouva o půjčce číslo výši 11,02 % ročně.

18. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s 

19. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovanou a právním předchůdcem původního věřitele byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl právní předchůdce původního věřitele žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Právní předchůdce původního věřitele zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských, když v době uzavření smlouvy činila dle shora uvedené statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 11,02 % ročně, přičemž by bylo lze v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu akceptovat trojnásobek, tj. 33,06 % ročně, avšak v tomto případě činilo RPSN 90,66 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec částky půjčené, tj. navýšení úvěru ve výši 4 000 Kč o 2 364 Kč při délce trvání úvěru 43 týdnů, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 364 Kč, poplatek za administrativní činnost 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci původního věřitele v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 59,1 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o půjčce číslo jako celek uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem původního věřitele dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce původního věřitele plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 1 099 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 4 000 Kč a částkou 2 901 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. o.z. ve spojení s  a 2 a tento byl žalobkyni přiznán jednak v kapitalizované výši 326,85 Kč za období od datum do data postoupení pohledávky datum ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny, neboť i přes shledání smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné musela být žalovaná k tomuto datu již bez pochyb srozuměna s tím, že se s plněním svého dluhu ocitla v prodlení ve smyslu ust. o.z., a jednak ve výši 8,05 % ročně z částky 1 099 Kč od datum do zaplacení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 099 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

22. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle a platební místo nákladů řízení podle

23. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.