Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 890/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové

ve věci žalobkyně České republiky – Ú. p. z. s. ve v. m., proti žalovaným 1) J. Š. a 2) M. Š., zastoupeným  advokátem, o zaplacení 120.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. října 2006, č. j. -42, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. října 2006, č. j. -42, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha – východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. března 2006, č. j. -24, uložil každému z žalovaných povinnost zaplatit žalobkyni částku 60.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% od 9. 11. 1999

do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaní s právním předchůdcem žalobkyně (O. P.-v.) uzavřeli dne 18. 10. 1989 smlouvu o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu ve výši 120.000,- Kč, ve které se mimo jiné zavázali dokončit stavbu tak, aby kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci nejpozději do 10 let ode dne uzavření smlouvy. Vrácení tohoto příspěvku při nesplnění podmínek smlouvy bylo zajištěno omezením převodu nemovitostí. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci až 5. 2. 2002. Žalovaní požádali žalobkyni dopisem ze dne 15. 4. 2004, aby podmínky byly považovány za splněné, přičemž odpovědí jim byl dopis žalobkyně ze dne 22. 6. 2004, jímž bylo od vymáhání příspěvku upuštěno. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně neuznal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanými. Korespondenci účastníků řízení končící dopisem, jímž žalobkyně žalovaným sdělila, že upouští od vymáhání příspěvku, nepovažoval za kontraktační proces ústící v uzavření dohody o vzdání se práva podle (dále jen „obč. zák.), neboť rozhodnutím o upuštění od vymáhání vrácení státního příspěvku nedošlo ke vzniku dvoustranného právního úkonu. Požadavek žalobkyně neshledal soud prvního stupně v rozporu s dobrými mravy, jelikož žalovaní si museli být vědomi povinností, které jim ze smlouvy vznikly, včetně sankcí, jež je postihnou v případě, že podmínky smlouvy poruší.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. října 2006, č. j. -42, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně shodně s ním dovodil, že žalovaní nesplnili podmínky smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu a že nedošlo k uzavření dohody o prominutí dluhu podle § 574 obč. zák.; sdělení žalobkyně ze dne 22. 6. 2004 je pouhým jednostranným právním úkonem. Za akceptaci nelze považovat dopis žalovaných ze dne 15. 6. 2004, který nemůže být ani návrhem na uzavření takové dohody. Oproti soudu prvního stupně naopak dovodil, že „rozhodnutím“ vydaným pod č. j. SPH/1249/2004/V, Ú. p. z. s. ve v. m., Územní pracoviště S. Č., Odbor odloučené pracoviště P., účinně upustil od vymáhání příspěvku na základě ve znění Výkladem bodu 14 čl. CXVII části 117. dospěl totiž k závěru, že dnem 1. 1. 2003 přešla příslušnost hospodařit s majetkem České republiky na Ú. p. z. s. ve v. m., přičemž pojem „hospodaření“ nepochybně zahrnuje i právo upustit od vymáhání pohledávky podle ; opačný názor prosazovaný žalobkyní nemá oporu v bodu 14 čl. CXVII, části 117., Žalobkyně je úkonem, kterým upustila od vymáhání státního příspěvku, vázána a její žaloba tak nemůže obstát.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , žalobkyně (dále též „dovolatelka“) odvolacímu soudu vytýká nesprávný závěr, že mohla podle upustit od vymáhání sporné pohledávky. Podle citovaného ustanovení mohl za splnění stanovených podmínek upustit od vymáhání vrácení poskytnutého státního příspěvku příslušný úřad. Tím byl do 31. 12. 2002 O. ú. P.-v. Jeho právním nástupcem není Ú. p. z. s. ve v. m. (dále jen „Úřad“). Protože na Úřad nepřešla působnost tohoto okresního úřadu, nemohl ani upustit od vymáhání sporné pohledávky podle ; rozhodnutí o upuštění od vymáhání je neplatným právním úkonem. Žalobkyně zdůrazňuje, že povinností Úřadu je sledovat, zda příjemce příspěvku plní sjednané podmínky a v případě jejich porušení vymáhat jeho vrácení. Při této činnosti nepostupuje podle , nýbrž podle , o majetku České republiky a jejím zastupování v právních vztazích. S odkazem na vyjadřuje přesvědčení, že upuštěním od vymáhání její pohledávka nezanikla a je oprávněna ji po dlužníkovi (žalovaných) kdykoliv vymáhat. S tímto odůvodněním navrhla zrušit napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle

Žalobkyně nenamítá, že by řízení bylo postiženo některou z vad uvedených

v , a b) a , případně jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlédne, i kdyby nebyly v dovolání uplatněny. Jelikož nic takového neplyne ani z obsahu spisu, zabýval se dovolací soud pouze výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalobkyně obsahově vymezila.

Podle lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo sice aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Podle jestliže u individuální bytové výstavby zahájené na základě stavebního povolení vydaného od 20. dubna 1989 došlo nebo dojde k porušení podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku tím, že nebyla dodržena doba výstavby uvedená v , avšak kolaudační rozhodnutí nabude právní moci nejpozději do 13 let ode dne uzavření smlouvy, může příslušný úřad od vymáhání vrácení příspěvku upustit.

Podle § 574 odst. 1 obč. zák., může se věřitel s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.

Podle ve znění platném do 25. 1. 2006,

s dlužníkem, je-li fyzickou osobou, lze na jeho žádost dohodnout, že se mu dluh zcela nebo zčásti promíjí, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry dlužníka. Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu (odst. 2). Výjimku z odstavců 1 a 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí (odst. 3).

Podle ve znění ,

v případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu neplatí ustanovení odstavců 2 a 3. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než z důvodů uvedených v odstavci 1, nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh u dlužníka, který má pohledávku vůči státu.

Podle od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže

a) dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích, nebo

b) dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy,

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se

o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká (odst. 2).

Z uvedeného srovnání je zřejmé, že dohodou o prominutí dluhu podle   a obč. zák. závazek dlužníka zaniká (na rozdíl

od jednostranného upuštění od vymáhání pohledávky podle a ).

S dovolatelkou lze souhlasit v tom, že po zániku okresních úřadů přešla příslušnost hospodařit s majetkem státu, s nímž hospodařily okresní úřady do dne svého zániku, na Úřad. Samotná působnost okresních úřadů vyplývající z , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků ve vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, však na Úřad nepřešla. Ten je povinen sledovat, zda příjemce státního příspěvku

na individuální bytovou výstavbu plní podmínky sjednané ve smlouvách o poskytnutí příspěvku, a v případě, že došlo z jeho strany k porušení závazku sjednaného

ve smlouvě, vymáhat vzniklou pohledávku, tj. vymáhat vrácení státního příspěvku.

Při této činnosti se Úřad řídí výhradně

Jestliže je Úřad oprávněn hospodařit s pohledávkou vzniklou porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu (srovnej body 14 a 14a, čl. CXVII, části stosedmnácté, ), pak je oprávněn uzavřít dohodu o prominutí dluhu podle nebo podle od vymáhání pohledávky jednostranně upustit. Tuto možnost měl Úřad jak před 25. 1. 2006, tak i po přijetí , kterým se mění ; lišily se jen podmínky, za kterých mohl jednostranně od vymáhání pohledávky upustit (srovnej a nově přijatého ).

Není správný závěr odvolacího soudu, že upustila-li žalobkyně (prostřednictvím své organizační složky) od vymáhání pohledávky vzniklé porušením podmínek smlouvy o poskytnutí příspěvku, je tímto právním úkonem vázána a nemůže se úspěšně domáhat jejího zaplacení. Ať by při upuštění od vymáhání postupoval za ni jednající Úřad podle , ve znění nebo podle , nemá takový úkon za následek zánik závazku žalovaných vrátit poskytnutý příspěvek.

S přihlédnutím k výše uvedenému lze uzavřít, že dovolatelce se prostřednictvím dovolacího důvodu podle podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí. Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než napadený rozsudek podle věty za středníkem  zrušit.

Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je závazný. V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (, věta prvá a druhá, ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. dubna 2009

JUDr. Václav  Duda, v. r.

předseda senátu