Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 831/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce F. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému S. A. N., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 82.958,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 25. října 2006, č. j. -346, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 25. října 2006, č. j. -346, kterým byl potvrzen (v pořadí třetí ve věci vydaný) rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. března 2006, č. j. -311, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 82.958,90 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 1. 6. 2000 do zaplacení, není přípustné podle (dále jen „“). I předchozími rozsudky, tedy rozsudkem ze dne 18. prosince 2001, č. j. -55, který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 12. března 2002, č. j. -75, a rozsudkem ze dne 14. dubna 2005, č. j. -236, který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 11. října 2005, č. j. -267, bylo totiž žalobě v rozsahu částky 82.958,90 Kč s příslušenstvím vyhověno, a nelze tudíž dovozovat, že by soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. března 2006, č. j. -311, rozhodl jinak, než ve svých předchozích rozhodnutích. Dovolání není přípustné ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn.

, a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná

v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Dovolací výhrady žalovaného, že odvolací soud nepřihlédl ke skutkovým zjištěním o výši přijatých záloh a jeho výdajích, že téměř veškeré zálohy čerpal na nákup materiálu, jenž byl následně spotřebován ve prospěch žalobce, a jen malou část z nich fakturoval žalobci za práci provedenou v roce 2000, jsou z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť vystihují dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění , omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle a b) ].

Je tedy zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

Podle věty prvé, , a je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ , ve znění ], stanovená podle , bodu 4., , , a , ve znění , ve výši 5.350,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle a 3 v citovaném znění ve výši 300,- Kč, obě zvýšené o sazbu daně ve výši 19 % představující částku 1073,50 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. dubna 2009

JUDr. Václav   D u d a , v. r.

předseda senátu