Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 187/2021-18
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 25 815 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 6 872,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 872,22 Kč jdoucím od 1. 12. 2022 do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 6 872,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 872,22 Kč jdoucím od 1. 12. 2022 do zaplacení. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou k Okresnímu soudu okres dne 19.2.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 25 815 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 8.8.2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 25 815 Kč, avšak v dohodnuté lhůtě do dne 8.10.2020 jej řádně nesplatil, a to ani přesto, že byl k úhradě svého dluhu prokazatelně upomínán. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 nabyl pohledávku za žalovanou žalobce.
2. Usnesením ze dne 25.8.2021 vyslovil Okresní soud svoji místní nepříslušnost a postoupil věc soudu zdejšímu.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 8.8.2019 bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně, spol. právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, jejím prostřednictvím zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % z nesplacené jistiny úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Dále byl stranami dohodnut poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. ulice procentní sazba nákladů daného úvěru činila 262,91 %. Z předložených potvrzení o provedených platbách pak má soud za prokázané, že původní věřitel zaslal žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet dne 8.8.2019 a dne 10.9.2019 částku 10 000 Kč, dne 29.10.2019, 4.11.2019 a 16.11.2019 vždy částku 1 000 Kč, dne 8.1.2020 částku 1 100 Kč, dne 25.2.2020, 28.2.2020, 28.2.2020, 2.3.2020 a 5.3.2020 vždy částku 500 Kč, dne 16.3.2020 částku 1 200 Kč, dne 24.6.2020 částku 1 000 Kč a dne 25.6.2020 částku 500 Kč, celkem tedy původní věřitel zaslal postupně na účet žalovaného částku 29 300 Kč. Z vyjádření žalobkyně ze dne 5.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh před postoupením pohledávky uhradil na účet původního věřitele celkem částku 22 427,78 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou dne 27.1.2020 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn písemným oznámením ze dne 28.5.2021, kterým byl zároveň vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 3 dnů od převzetí oznámení. Z podacího lístku má soud za zjištěné, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 28.5.2021.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které činily 8,5 % měsíčně ve spojení s ujednáním o poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, když na základě těchto ujednání ve svém důsledku činila roční procentní sazba nákladů na úvěr 262,91 %, a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za i jen přiměřený úrok by bylo možno považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba u revolvingových úvěru v roce 2019 činila cca 13% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné akceptovat úrokovou sazbu ve výši 8,5 % měsíčně, tedy více než 100 % ročně. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 6 872,22 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný od postoupení pohledávky do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2021, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla téhož dne podána k poštovní přepravě. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 2. 6. 2021 a do 3. dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 7. 7. 2021. Jelikož tak neučinil, dostal se od 8. 7. 2021 do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
7. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že procesně úspěšnějšímu žalovanému by svědčilo právo na jejich přiznání. Protože však nebylo zjištěno, že by žalovanému jakékoli náklady řízení vznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.