Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
37D8CE161624D3DEC1257A4E0066B738.html
HTML · 10.89 KB
No categories available
33 Cdo 1563/2009
U S N E S E N Í
30 C 50/95 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne
4. prosince 2008, č. j. 14 Co 429/2008 -630, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 6. října 2006, č. j. 30 C 50/95 -552, ve spojení s usnesením ze dne 6. února 2007, č. j. 30 C 50/95 -565, uložil žalovanému a dalším žalovaným V. H. a P. H. povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 425.095,- Kč s 16% úrokem z prodlení ročně jdoucím od 30. 3. 1996 do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky 277.929,74 Kč s 3% úrokem z prodlení ročně z částky 703.024,74 Kč od 13. 10. 1993 do 30. 6. 1994, s 16% úrokem z prodlení z částky 703.024,74 Kčod 1. 7. 1994 do 29. 3. 1996 a s 16% úrokem z prodlení z částky 277.929,74 Kč od 30. 3. 1996 do zaplacení, zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III., IV., V., VI., VII.).
K odvolání všech žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. prosince 2008, č. j. 14 Co 429/2008 -630, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III., IV. a VII. ve vztahu k žalovanému potvrdil, ve vztahu k žalovaným V. H. a P. H. jej změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 425.095,- Kč s 16% úrokem z prodlení od 30. 3. 1996 do zaplacení zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Proti rozsudku odvolacího soudu žalovaný podal dovolání, které není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen „o. s. ř. “), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Výtky žalovaného, kterými zpochybňuje výhradně závěry znaleckého posudku
o výši účelně vynaložených nákladů, z nichž odvolací soud vycházel při stanovení výše nároku žalobkyně podle § 642 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , v rozhodném znění, naplňují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jehož prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat nedostatečně (nesprávně) zjištěný skutkový stav věci. Takové výhrady však nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. (srovnej výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07 ).
Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. přípustný, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. dubna 2009
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu