Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1397/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně A. P., a. s. v likvidaci, 0, zastoupené JUDr. M. O., advokátkou, proti žalovaným 1) Ing. M. D., , 2) L. Š., , oběma zastoupeným JUDr. A. R., advokátem, a 3)  Ing. J. B., , o zaplacení částky 6,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání prvního a druhé žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2007, č. j. -124, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 13. července 2007, č. j. -114, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 - odkazuje   na ustanovení (dále též jen „“) - připustil,     aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstoupila společnost G. D. A. S. A., (dále jen „společnost“).

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že přechod práv a povinností k pohledávce, jejíž zaplacení je předmětem sporu, byl doložen smlouvou o postoupení pohledávky z 10. října 2006 uzavřenou mezi dosavadní žalobkyní a společností, přičemž společnost se vstupem do řízení souhlasila.

Proti usnesení odvolacího soudu podali první a druhá žalovaní dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení , namítajíce, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíce dovolací důvody podle ustanovení   a b)

Dovolatelé soudům obou stupňů vytýkají, že rozhodly o procesním nástupnictví, aniž se vypořádaly s otázkou cizího prvku v řízení. Konkrétně mají za to, že nebyla dostatečně zjištěna právní subjektivita společnosti, neboť společnost je zahraničním subjektem založeným podle cizího práva. Soudy tak měly před rozhodnutím o návrhu žalobkyně nejprve zkoumat způsobilost společnosti k právům a právním úkonům, protože tento závěr je podstatný i pro způsobilost být účastníkem řízení. Právní subjektivitu společnosti bylo dle názoru dovolatelů třeba posoudit podle právního řádu B. P. o. a odvolací soud měl provést dokazování nejen žalobkyní předloženými listinami, ale také zjištěním obsahu příslušného cizího práva. Namítají, že o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť smlouva o postoupení pohledávky byla za postupníka podepsána zmocněncem, aniž by bylo prokázáno, že M. St. byl oprávněn jménem společnosti jednat a udělit tak zmocněnci plnou moc k podpisu smlouvy o postoupení pohledávek a k procesním úkonům.

Proto navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení ; není však důvodné.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v  řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout,               aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení   o návrhu ve smyslu ustanovení není posouzení,  zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít  na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí   či nikoliv, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,          s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (  ), je i smlouva o postoupení pohledávky    ve smyslu ustanovení   a násl. .

Odvolacímu soudu tak nelze důvodně vytýkat, že se při řešení otázky procesního nástupnictví platností smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní    a společností  nezabýval.

Nedůvodnými Nejvyšší soud shledává rovněž výhrady, jejichž prostřednictvím dovolatelé zpochybňují existenci společnosti a oprávnění M. S. jednat   za společnost a udělit zmocněnci plnou moc k podpisu smlouvy o postoupení pohledávky    a k procesním úkonům. Právní subjektivitu společnosti, jakož i  oprávnění M. S. jednat za společnost osvědčují potvrzení registrovaného zástupce ze dne 26. července 2006, jakož i osvědčení o vzniku společnosti ze dne 4. března 2004 notářsky ověřené s apostilou.

Naplněn není ani dovolací důvod podle ustanovení ,    tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soudy nižších stupňů učinily závěr o tom, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, aniž provedly řádné dokazování ke zjištění existence společnosti a její způsobilosti být účastníkem řízení. Je tomu tak již proto,                že k rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazování (viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne  27. dubna 2005, sp. zn. ).

Protože se dovolatelům správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2009

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu