Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 94/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal k Vrchnímu soudu v Praze odvolání (č. l. 44) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. .

V odvolání žalobce taktéž namítl podjatost Vrchního soudu v Praze, kterou na žádost soudu konkretizoval podáním ze dne 13. 3. 2009 (č. l. 49) tak, že námitku podjatosti uplatňuje vůči senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze ve složení Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková. Uvedl, že jmenované soudkyně ve vztahu k jeho osobě vykazují „patologickou nenávist“ a s ohledem na „nenávistné postoje“ k jeho osobě a „s ohledem na svojí minulost si vždy našly nějakou záminku k stranění represí“ vůči žalobcově osobě, čímž mu upírají práva dle a 38 d.

Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením jmenovaných soudkyň. Z písemného vyjádření členek dotčeného senátu se podává následující. Soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková uvedla, že k účastníkům řízení a jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou ji známy žádné okolnosti, které by ji vylučovaly z projednání a rozhodnutí dané věci, a žalobce zná toliko jako účastníka řady sporů, na jejichž vyřizování se podílela a z jejichž projednávání nebyla vyloučena. Soudkyně JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Ludmila Říhová učinily obsahově totožná prohlášení. Z opatrnosti se k námitce podjatosti vyjádřila též zbývající členka dotčeného senátu 1 Co JUDr. Romana Vostrejšová, která od 1. 1. 2009 nahradila JUDr. Zdenku Ferešovou. Shodně uvedla, že k věci a k účastníkům nemá žádný vztah, na výsledku řízení nemá zájem a nezná okolnosti, které by ji vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde tedy vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že zákonný pojem „zákonný soudce“, tak jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením d, je do praxe konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. V dané věci je určující rozvrh práce Vrchního soudu v Praze platný od 1. 1. 2009, který byl vydán pod č. j. S 1/2009 a je veřejně přístupný na serveru českého soudnictví portal.justice.cz. Z jeho obsahu se podává, že senát 1 Co ve složení JUDr. Naděžda Žáková, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Romana Vostrejšová rozhoduje o odvoláních ve věcech uvedených v ustanovení , f), g), h) , tj. ve věcech ochrany osobnosti podle a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích. Dále ve věcech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Senát rovněž rozhoduje ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky a konečně tento senát rozhoduje ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že typově stejné spory je povinen v odvolacím řízení rozhodovat senát 1 Co, přičemž okolnost úspěšnosti či neúspěšnosti výsledku sporu je pro přidělení věci takto určeným zákonným soudcům zcela irelevantní.

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň Vrchního soudu v Praze. Z jeho podání je patrno, že žalobce podrobuje kritice postup dotčených soudkyň v jeho věci resp. jeho věcech a je přesvědčen, že u Vrchního soudu v Praze se mu nedostává nestranného rozhodování. Podle 14 odst. 4 však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení

Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , byly vyloučeny výše jmenované soudkyně tohoto soudu. Za tohoto stavu proto senát Nevyššího soudu rozhodl podle , tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Šabata