Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 842/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. D., zastoupeného JUDr. B. V., advokátem proti  žalované B. R., s.r.o., zastoupené Mgr. D.M., advokátem o zaplacení částky  55.358,- Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti  rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2007, č.j. -90, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 5. dubna 2007, č.j. -70, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 55.358,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně od 13.6.2004 do zaplacení a náhradu nákladů řízení (výrok I.). Co do 0,5% úroku z prodlení z částky 55.358,- Kč od 13. 6. 2004 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

Soud prvního stupně shledal žalobu důvodnou, když vzal za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, v níž si smluvili režim obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Poté, co žalobce předmět díla převzal a zaplatil jeho cenu, reklamoval některé vady díla, které byly kompenzovány v dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 20. 6. 2003. Pokud žalobce včas a řádně reklamoval další vady v dodatku neuvedené, které nebyly žalovanou odstraněny, pak je oprávněný jeho nárok na zaplacení doložených nákladů, které na odstranění vynaložil. Soud proto žalobě vyhověl.

Odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Ztotožnil se se skutkovými zjištěními i právními závěry soudu prvního stupně, zejména, že dodatek č. 1 kompenzoval jen vady v něm uvedené a nelze z něj dovodit, že by pokrýval i případné další vady. Dále dospěl k závěru, že žalovanou předestřená otázka, zda dodatek kompenzoval smluvní pokutu tím, že ustanovení o ní bylo současně zrušeno, je irelevantní, protože může jít maximálně  o další ujednání, ze kterého též vycházela dohoda smluvních stran o kompenzaci konkrétních v dodatku uvedených vad.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, opírajíc je co do přípustnosti o ustanovení (dále jen „ “). V dovolání žalovaná namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod podle ).

Dovolatelka má za to, že žalobci byla poskytnuta sleva ve výši 300.000,- Kč, která pokrývá všechny vady díla, bez ohledu na to, zda vyšly najevo před uzavřením dodatku ke smlouvě, nebo až poté. Dovolatelka namítá, že pokud žalobce požaduje další slevu z ceny díla z důvodu existence vad, je nezbytné prokázat, že sleva již žalovanou poskytnutá ve výši 300.000,- Kč není slevou dostatečnou k pokrytí všech vad díla. Dovolatelka dále vytýká, že odvolací soud dospěl k chybnému závěru, že dodatek ke smlouvě částečně kompenzoval smluvní pokutu, když ve skutečnosti tento dodatek smluvní pokutu rušil.

Dovolatelka navrhuje zrušit rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření uvádí, že rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popřípadě zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V posuzovaném případě připadá v úvahu jen přípustnost dovolání podle ustanovení Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce řádně uplatnil (dopisem ze dne 15.3.2004) nárok na slevu z ceny díla podle § 437 odst. 1 a 5 obch. zák. a z toho titulu se v řízení domáhal zaplacení částky 55.358,- Kč. Pro posouzení oprávněnosti tohoto nároku  je rozhodující, zda dodatek č. 1 ke smlouvě kompenzoval všechny vady existující i případné další v budoucnu vzniklé. Za situace, kdy posouzení těchto otázek je odvislé od výkladu konkrétních smluvních ujednání, řešení těchto otázek nemůže mít judikatorní přesah a tudíž samo o sobě přípustnost podaného dovolání podle založit nemůže. Irelevantní je rovněž námitka žalobce, že odvolací soud nesprávně dospěl k závěru, že dodatek ke smlouvě částečně kompenzoval smluvní pokutu, když ve skutečnosti tento dodatek smluvní pokutu rušil, jelikož tato otázka není pro rozhodnutí o plnění z odpovědnosti za vady určující.

Podle , ve znění účinném od 23. ledna 2009, dovolací soud v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení,  pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Tímto způsobem postupoval dovolací soud i v projednávané věci.

Poněvadž Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelkou uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení zásadně právně významným neshledal (dovolatelka ostatně v dovolání ani žádnou právní otázku za zásadně významnou neoznačila), a to ani z pohledu případného rozporu s hmotným právem, dovolání žalované jako nepřípustné podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a  Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobci vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobce sestávají  ze sazby odměny za zastupování  advokátem  v částce 4.180,- Kč podle , , ,    a    ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  z  paušální  částky 300,- Kč  za  jeden  úkon  právní  služby  (vyjádření  k dovolání)  podle , ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 4.480,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 28. dubna 2009

JUDr. František  Faldyna,  CSc.

předseda senátu