Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 74/2009

U S N E S E N Í

I. Řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 24. 2. 2009 došlo Nejvyššímu soudu podání žalobce označené jako „žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. “. Z obsahu vyplynulo, že žalobce napadá uvedený rozsudek z důvodu, že Nejvyšší soud dle jeho názoru jednal a rozhodoval s tím, kdo v řízení vystupoval jako účastník, ačkoliv již neměl způsobilost být účastníkem řízení. Domáhal se tak zrušení napadeného rozsudku, pokud se dotýká práv a závazků po M. V., matce žalobce, která zemřela, tedy před vydáním napadeného rozsudku. V podání uvedl, že si je vědom, že neupravuje žalobu pro zmatečnost pro dovolací řízení, nicméně dle jeho názoru je možno tuto žalobu projednat za použití analogie podle a , neboť zákon podání a projednání žaloby pro zmatečnost výslovně nezakazuje.

Žaloba pro zmatečnost je v koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, trpí zmatečností, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním nedostatkům. Žalobou pro zmatečnost se nelze domáhat nápravy případných pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nebo při jejím právním posouzení. (Bureš, Drápal, Krčmář a kol. , komentář 2. díl, 7. vyd. C. H. Beck 2006, str. 1197).

Důvody, pro které lze podat žalobu pro zmatečnost jsou uvedeny v , z něhož vyplývá, že způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou pravomocná rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoliv způsobem, jímž se podle zákona řízení končí ( – tj. pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu), nebo rozhodnutím o věci samé ( a 3 ) anebo jen určitým způsobem ( ). Z daného vyplývá, že není samo o sobě významné, zda soud rozhodoval rozsudkem, usnesením, platebním rozkazem, popřípadě směnečným nebo šekovým platebním rozkazem. Pro přípustnost žaloby pro zmatečnost není zásadně právně významné ani to, co bylo předmětem původního řízení nebo v jaké věci bylo napadené rozhodnutí vydáno. Významné je toliko, že žalobu pro zmatečnost lze podat pouze proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu a v případech uvedených v a 2 také proti pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně, a toliko z důvodů v uvedených.

Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu je rozhodnutím, jímž bylo rozhodnuto o dovolání coby mimořádném opravném prostředku. Ačkoliv ustanovení výslovně podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakazuje, výčet rozhodnutí uvedených v , proti kterým lze žalobu podat, a důvodů, pro které ji lze podat, je výčtem taxativním. V daném případě tedy nepřichází v úvahu žalobcem navrhovaná analogie podle a

Žaloba pro zmatečnost není způsobilým opravným prostředkem proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, k jejímu projednání není založena věcná příslušnost žádného soudu a řízení o ní musí být podle zastaveno.

Výrok o náhradě nákladů řízení před Nejvyšším soudem České republiky je odůvodněn tím, že žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům řízení žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Šabata