Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3443/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 23. prosince 1998, č. j. -21, k návrhu žalobců připustil, aby do řízení vstoupil další účastník P. H. na straně žalované. Poté rozsudkem ze dne 29. března 2000, č. j. -35, ve znění opravného usnesení ze dne 9. listopadu 2001, č. j. -44, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 5.000.000,- Kč s 18 % úrokem z prodlení od 17. 3. 1995 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. ledna 2007, č. j. 51 Co 386, 387/2006-138, usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. prosince 1998, č. j. -21, ve výroku o připuštění vstupu P. H. do řízení potvrdil (výrok I.) a rozsudek soudu prvního stupně ze dne 29. března 2000, č. j. -35, ve znění opravného usnesení ze dne 9. listopadu 2001, č. j. -44, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok II). Odvolací soud shledal postup soudu prvního stupně v souladu s S poukazem na dispoziční zásadu ovládající sporné řízení konstatoval, že přistoupení dalšího účastníka do řízení může navrhnout jen žalobce. Stanovisko žalovaného k takovému návrhu nemá přitom žádný význam, ať má další účastník vystupovat na straně žalobce nebo žalovaného. Souhlas toho, kdo má přistoupit na stranu žalovanou se nevyžaduje.

Žalovaný P. H. napadl potvrzující výrok usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost dovodil z , ve znění pozdějších předpisů. Oběma soudům vytkl, že nikterak neodůvodnily, z jakého důvodu připustily jeho vstup do řízení. Zdůraznil, že nikdy nebyl a není dlužníkem žalobců, a proto na jeho straně nejsou dány podmínky řízení. Z uvedeného důvodu navrhl usnesení odvolacího soudu v napadeném výroku spolu s usnesením soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté hlavy I bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „“). Odvolací soud sice o odvolání žalovaného P. H. proti usnesení soudu prvního stupně rozhodl dne 17. ledna 2007, avšak s přihlédnutím k části dvanácté hlavě I bodu 15. bylo nutno odvolání projednat a rozhodnout o něm podle dosavadních právních předpisů (usnesení soudu prvního stupně bylo vydáno dne 23. prosince 1998). Proto i v řízení o dovolání bylo postupováno podle ve znění účinném před novelou provedenou Žalovaný tudíž nesprávně v podaném dovolání odkazuje na ustanovení ve znění účinném po 1. 1. 2001.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou - účastníkem řízení, za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a ), se Nejvyšší soud dále zabýval jeho přípustností.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje a

Podle dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích, rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, odvolání odmítnuto, odvolací řízení zastaveno.

Ustanovení upravuje případy přípustnosti dovolání proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, a odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí vyslovil, že dovolání

je přípustné, příp. účastník učinil včas návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, jemuž nebylo vyhověno.

V dané věci nejde o žádný z uvedených důvodů přípustnosti dovolání z hlediska a

Ve smyslu dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami taxativně vyjmenovanými pod písm. a/ až g/. Z obsahu spisu nevyplývá a ani žalovaný konkrétně netvrdí, že by usnesení odvolacího soudu trpělo některou z vad taxativně uvedených v

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, a proto je podle věty první a odmítl. Nad rámec uvedeného závěru se sluší podotknout, že i kdyby bylo dovolání přípustné, nemohla by se prosadit námitka žalovaného o nedostatku věcné pasivní legitimace. Již v usnesení ze dne 16. 8. 2005, sp. zn. , Nejvyšší soud zaujal názor, že soud při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení neřeší otázku jeho věcné legitimace, neboť se jedná o otázku hmotněprávní, již soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci; jejím důsledkem je zamítnutí žaloby.

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí; ve věci bude vydáno ještě konečné rozhodnutí o věci ( věta první, a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. dubna 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu