Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 18/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. , b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 254 odst. 1, § 259 odst. 3 tr. řádu, a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. řádu a § 35 odst. 2 tr. zákona v neprospěch obviněného P. K.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Městskému soudu v Praze s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákona, jehož se dopustil tím, že dne 27. 1. 2008 v nočních hodinách v P., B. ulici odcizil nápravový přívěs v hodnotě 7 000,- Kč, majitele J. H., který připojil za své vozidlo Škoda Felicia, opatřené odcizenými registračními značkami a odjel do A. ulice v P., kde odcizil čtyřkolku zn. BASHAN žluté barvy, v hodnotě 32.000,- Kč, majitele J. Z., kterou naložil na odcizený přívěs a odjel do P. ulice v P., kde byl vyrušen policejní hlídkou a následně zadržen dne 29. 1. 2008 v 04.00 hod. v P., L. ulici.

Za to mu byl v sazbě § 247 odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců. Pro výkon trestu byl obviněný zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 2. 4. 2008, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný P. K. podal proti rozsudku v zákonné osmidenní lhůtě odvolání, které projednal Městský soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2008. Rozsudkem sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu zrušil výrok o trestu v napadeném rozsudku soudu prvního stupně, a za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu sám ve věci nově rozhodl. Obviněnému byl v sazbě § 247 odst. 2 tr. zákona uložen samostatný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Pro jeho výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Ministr spravedlnosti podal podle § 266 odst. 1, 2 tr. řádu proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. , stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. K. Podle jeho názoru byl tímto rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, § 259 odst. 3 tr. řádu, a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. řádu a § 35 odst. 2 tr. zákona v neprospěch obviněného.

Podle názoru ministra spravedlnosti se Městský soud mýlil pokud v napadeném rozhodnutí uvedl, že ve vztahu k rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 pod. zn. , není důvod k uložení souhrnného trestu a tento důvod není ani ve vztahu k jakékoli jiné trestní věci obviněného. Za podstatný v této věci považoval odvolací soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. , neboť „i výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu je výrokem o trestu ve smyslu platné judikatury“, přičemž protiprávního jednání ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , se obviněný dopustil přede dnem 2. 10. 2007. Tento právní názor není dle stěžovatele správný.

Z hlediska souhrnnosti pokládá ministr spravedlnosti za relevantní trestní věci obviněného, jež byly vedeny u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. a sp. zn. , jakož i trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , a u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. .

Názor odvolacího soudu, že z hlediska úvahy o ukládání souhrnného trestu je podstatný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. , je nesprávný, z hlediska souhrnnosti je naopak rozhodující moment vyhlášení odsuzujícího rozsudku v trestní věci obviněného, jež byla vedena u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , a tudíž i den 17. 3. 2008, kdy byl rozsudek vyhlášen a současně nabyl i právní moci.

Ministr spravedlnosti provedl podrobný rozbor výše citovaných předcházejících rozhodnutí, a vyslovil názor, že i některými z těchto rozhodnutí byly vadně uloženy souhrnné tresty, případně bylo od takovéhoto trestu upuštěno, aniž vždy byly dány podmínky pro tento zákonný postup. Městský soud v Praze při rozhodování o odvolání obviněného P. K. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. , zaujal nesprávný názor, že vztah souhrnnosti není dán k věci sp. zn. , ale ani k jinému rozhodnutí, a sám uložil trest samostatný. Z časového hlediska rozhodoval Městský soud v Praze jako soud poslední, a bylo na něm, aby pochybení při ukládání souhrnného trestu napravil, jež bylo v době jeho rozhodování zcela zjevné. Tím by rovněž napravil i dřívější porušení zákona, jichž se dopustily i ostatní soudy projednávající trestnou činnost obviněného P. K. Neuložením souhrnného trestu Městský soud v Praze pochybení nejenže nekonvalidoval, ale zároveň prohloubil, pokud uložil samostatný trest. Vzhledem k vztahu souhrnnosti, jenž měl být správně interpretován ve vztahu k relevantním rozhodnutím, byla pro obviněného určující trestní sazba § 238 odst. 2 tr. zákona, jejíž horní hranice činí třicet šest měsíců. Součet fakticky uložených trestů činí šedesát dva měsíců, čímž byla horní hranice sazby překročena o dvacet šest měsíců. Takovýto trest vždy nutno považovat za trest, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost v intencích ustanovení § 266 odst. 2 tr. řádu.

V petitu stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného P. K., aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek zrušil, včetně všech rozhodnutí, která na něj obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl postup podle § 270 odst. 1 tr. řádu s tím, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zákona uloží soud souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudek dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Z hlediska zásad důležitých pro úvahu, zda přichází v úvahu uložení souhrnného trestu, je především rozhodná existence vícečinného souběhu a odsuzující rozsudek za sbíhající se část trestné činnosti. Odsuzujícím rozsudkem se rozumí první odsuzující rozsudek o jiném trestném činu, který musí být pravomocný. Za odsuzující rozsudek se považuje rovněž trestní příkaz, který byl pachateli doručen (§ 314e odst. 5 tr. řádu) a rovněž rozsudek, kterým bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem podle § 26 odst. 5 věta za středníkem tr. zákona. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že za odsuzující rozsudek není považováno upuštění od uložení souhrnného trestu, jak mylně argumentuje Městský soud v Praze, a tato úvaha nemá oporu ani v platné judikatuře.

Městský soud v Praze za rozhodný odsuzující rozsudek z hlediska úvah o souhrnnosti pokládal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. . Tímto rozsudkem byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zákona a bylo jím upuštěno od uložení souhrnného trestu k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. . Aby byl tento první odsuzující rozsudek relevantní z hlediska úvah o uložení souhrnného trestu v posuzované trestní věci, pak by sbíhající se trestná činnost musela předcházet datu 13. 7. 2005, o kterýžto případ se zjevně nejedná. Obviněný je stíhán za trestnou činnost, jíž se dopustil dne 27. 1. 2008, a toto datum předchází vyhlášení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. , k němuž se naopak důvodně vztahují úvahy z pohledu aplikace ustanovení § 35 odst. 2 tr. zákona.

Posledně citovaným rozsudkem byl obviněný odsouzen pro trestné činy spáchané dne 28. 9. 2007, kvalifikované jako trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zákona a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona v souběhu s mařením výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona. V sazbě § 247 odst. 1 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s dozorem. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 3. 2008.

Další v pořadí je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 4. 2008, sp. zn. . Tím byl obviněný uznán vinným trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 a § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zákona. Skutky byly spáchány ve dnech 23. 11. 2007 až 22. 2. 2008, tudíž předcházejí datu 17. 3. 2008. Obvodní soud pro Prahu 2 tudíž důvodně ukládal souhrnný trest, který byl stanoven ve výměře osmnácti měsíců. Pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na něj navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tento rozsudek nabyl právní moci 1. 5. 2008.

Jako v pořadí třetí rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. , jímž uznal obviněného vinným trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.zákona, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zákona a pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 a § 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona. Trestných činů se dopustil dne 10. 10. 2007, tedy v době předcházející rozhodnému datu 17. 3. 2008. Úvaha tohoto soudu o aplikaci § 35 odst. 2 tr. zákona ve vztahu k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. , byla správná. Další postup soudu však již správný nebyl, neboť aniž si Obvodní soud pro Prahu 9 vyžádal tento spis a aniž zjistil, že výrok o trestu z rozsudku sp. zn. , již byl zrušen výše citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , bez dalšího upustil od uložení souhrnného trestu podle § 37 tr. zákona k rozsudku sp. zn. .

Dne 7. 5. 2008 poté rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem sp. zn. , tedy ve věci, jež je napadena stížností pro porušení zákona. Posuzoval trestnou činnost spáchanou dne 27. 1. 2008, tedy opět předcházející datu 17. 3. 2008, a správně aplikoval § 35 odst. 2 tr. zákona, kdy ukládal souhrnný trest k souhrnnému trestu, když zrušil výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 4. 2008, sp. zn. , jakož i všechna obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rovněž výměra trestu ve výši třiceti měsíců odpovídá zásadě stanovené třetí větou § 35 odst. 2 tr. zákona, že souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.

Tato zjištění měl Městský soud v Praze v postavení soudu druhého stupně k dispozici. Měl přiložen i opis rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. (čl. 123-125 spisu). Z tohoto rozsudku zjistil, že obviněný P. K. byl odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona dílem dokonané a dílem nedokonané podle § 8 odst. 1 a § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona a trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona spáchané v jednočinném souběhu s trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, jichž se dopustil v době 17. 10. do 7. 12. 2007, tedy rovněž před vyhlášením rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. . Soudkyně v tomto řízení měla k dispozici pouze tento trestní spis, neprovedla však důkaz spisy Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. a spisem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , z nichž by zjistila, že její úvaha o uložení souhrnného trestu k rozsudku ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. , je v základu správná, avšak že tento výrok o trestu již neexistuje a že je třeba ukládat souhrnný trest k jinému rozhodnutí, které však dosud není pravomocné.

Rovněž Městský soud v Praze si při rozhodování o opravném prostředku neopatřil předmětné spisy, spokojil se pouze s opisem rejstříku trestů a opisy nepravomocného rozhodnutí, a byť byl v situaci, že svým rozhodnutím mohl napravit i citovaná pochybení, neučinil tak. Odvolací soud tak neprovedl skutková zjištění v rozsahu, který mu přikazuje ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu a jeho hodnocení důkazů pak vzhledem k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu pak nekonvenovalo ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu

Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud konstatuje, že Městský soud v Praze uložením samostatného trestu v trvání dvanácti měsíců nerespektoval ustanovení § 35 odst. 2 tr. zákona o souhrnném trestu, nadto v situaci, kdy obviněnému mohl být ukládán trest v nepřísnější trestní sazbě tohoto zákonného ustanovení, jímž byl uznán vinným - § 238 odst. 2 tr. zákona – uložením samostatného trestu porušil i ustanovení § 36 tr. zákona. Povinností městského soudu bylo výše konstatovaná pochybení zjistit v rámci přezkumné činnosti vymezené v rozsahu § 254 odst. 1 tr. řádu, což se nestalo. Nové rozhodnutí odvolacího soudu, činěné v intencích § 259 odst. 3 tr. zákona je tak nezákonné.

Vzhledem k důvodům, jež jsou podrobně rozvedeny výše, Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, § 259 odst. 3 tr. řádu a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. řádu a § 35 odst. 2 tr. zákona v neprospěch obviněného P. K. Podle § 269 odst. 2 tr. řádu byl tento rozsudek zrušen, stejně tak všechna ostatní rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc byla podle § 270 odst. 1 tr. řádu přikázána Městskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

V nově provedeném odvolacím řízení si Městský soud v Praze opatří trestní spisy, jejichž posloupnost je uvedena výše, a při znalosti těchto jednotlivých rozhodnutí, nově rozhodne o podaném odvolání obviněného, když jeho povinností bude využít možnosti dané nadřízenému soudu výše citovaná pochybení správně formulovaným výrokem o trestu napravit.

Podle § 270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejich provedení Nejvyšší soud nařídil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2009

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á