Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6342FF98617A08F7C1257A4E0067B01F.html
HTML · 11.42 KB
No categories available
33 Cdo 4022/2007
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 23. srpna 2006, č. j. 24 C 63/2004 -154, zamítl žalobu o určení, že žalobci „vlastní ve společném jmění manželů dům v B. na pozemku parc. č. 312, pozemek parc. č. 312 o výměře 372 m² (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemek parc. č. 313 o výměře 1982 m² (zahrada) vše v k. ú. B., zapsáno na LV č. 74 Katastrálního úřadu P., katastrální pracoviště P.“; současně rozhodl o nákladech řízení.
Dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2007, č. j. 20 Co 85/2007 -179, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen „o. s. ř. “), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V rámci způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. žalobci otevřeli dovolacímu přezkumu posouzení otázky, zda vzhledem k okolnostem případu lze chování žalovaného k nim kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Řešení nastolené otázky, zda byla naplněna jedna ze zákonných podmínek pro vrácení daru ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen „obč. zák.“), však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe; úvaha, zda chování obdarovaného (zde žalovaného) lze kvalifikovat jako hrubě porušující dobré mravy, se odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuelně a závěry v konkrétním případě tak lze jen velmi obtížně zobecnit. To platí tím spíše pro danou věc, kdy chování žalovaného a žalobců bylo charakterizováno jako oboustranně konfliktní vztah, na němž mají podíl obě strany. Navíc výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, jenž je významný z hlediska aplikace § 630 obč. zák., jakož i kvalifikaci hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným ve vztahu k dárci a členům jeho rodiny, včetně jeho intenzity jako podmínky vrácení daru podle uvedeného ustanovení podal dovolací soud v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozhodnutí ze dne 27. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1708/2000 , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck /dále jen „Soubor“/, pod C 276/3, ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 33 Odo 134/2003 , publikované v Souboru pod C 1883/25, ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 33 Odo 1192/2003 , publikované v Souboru pod C 2503/28, ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 1420/2005 , ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003 , ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 33 Odo 1244/2004 , a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 33 Odo 29/2005 ). Odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil; napadené rozhodnutí tudíž nemůže mít ve věci samé zásadní právní význam pro rozpor s „konstantní judikaturou vyšších soudů“, jak namítají žalobci, a pro rozpor s hmotným právem.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za stavu, kdy žalovanému v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobcům právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. dubna 2009
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu