Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2037/2007

U S N E S E N Í

, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne

16. listopadu 2006, č. j. -100, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 29. října 2003, č. j. -49, zamítl žalobu o zaplacení 42.600,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 7. 5. 2001

do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne

15. dubna 2004, č. j. -68, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem

ze dne 27. července 2006, č. j. -85, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze poté rozsudkem ze dne

16. listopadu 2006, č. j. -100, rozsudek soudu prvního stupně opět potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před odvolacím i dovolacím soudem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné podle , ,

ve znění platném před 1. dubnem 2005 (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

Výtkou, že soud prvního stupně nerespektoval zásady uvedené v § 132 a § 157

, a že odvolací soud místo toho, aby rozsudek soudu prvního stupně

pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, jej potvrdil, uplatnil žalobce dovolací důvod podle K námitce, že soud zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ovšem dovolací soud přihlíží ve smyslu jen v případě, je-li dovolání přípustné. Samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle založit nemohou, neboť postrádají hlavní atribut zásadního právního významu podle , a to  judikatorní přesah  (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

I když žalobce dále v dovolání avizuje použití dovolacího důvodu podle , ve skutečnosti uplatnil dovolací důvod podle Námitkami, že soudy nevzaly v úvahu písemně sjednané platební podmínky, že žalovaný nepředložil důkaz ke svému tvrzení o počtu prodaných vstupenek, a že se odvolací soud nezabýval tím, zda žalovaný porušil svým jednáním obecnou prevenční povinnost předcházet škodám, jestliže neprovedl vyúčtování neprodaných vstupenek v dohodnutém termínu, ale až po skončení olympijských her, brojí žalobce primárně proti skutkovým závěrům, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vyšel. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výtek však nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Výhrada, že odvolací soud se nezabýval tvrzeným započtením nároku žalovaným, je z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť odvolací soud své rozhodnutí na řešení této otázky nezaložil. Jestliže dovodil, že žalobci nevzniklo právo na požadované plnění z právního vztahu založeného smlouvou, kterou kvalifikoval podle obč. zák., bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda (neexistující) právo zaniklo v důsledku započtení.

Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není dovolání podle přípustné,  dovolací soud je odmítl ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. dubna 2009

JUDr. Blanka  Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu