Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1344/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovolání P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze 7.11.2006, sp.zn. , vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp.zn. (žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti žalovanému M. L., o určení vlastnického práva k nemovitosti), takto :

I. Zrušují se rozsudek Krajského soudu v Praze ze 7.11.2006, sp.zn. , i rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi z 19.4.2006, čj. -84 (ve znění opravného usnesení téhož soudu z 26.9.2006, čj. -98).

II. Věc se vrací k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalujícího P. f. ČR, podané u soudu 21.12.2005, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi z 19.4.2006, čj. -84 (ve znění opravného usnesení z 26.9. 2006, čj. -98). Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobce, aby bylo určeno, že Česká republika je vlastníkem a P. f. ČR správcem pozemku parc.č. 713/

(o výměře 5.054 m2) v katastrálním území B., a aby  bylo také určeno, že smlouva č. 64 PR 05/66 o převodu uvedeného pozemku, uzavřená mezi žalujícím fondem

a žalovaným dne 1.7.2005, je neplatná. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze z 19.4.2006, sp.zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi z 19.4.2006, čj. -84 (ve znění opravného usnesení z 26.9.2006, čj. -98), potvrzen. Bylo rovněž rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a že jej také správně posoudil po právní stránce, takže odvolací soud neshledal odvolání žalobce důvodným.

Odvolací soud poukazoval na to, že v tomto soudním řízení bylo nutno především vyřešit předběžnou otázku platnosti smlouvy, uzavřené mezi prodávajícím P. f. a žalovaným, jako kupujícím z 1.7.2005, ohledně pozemku parc.č. 713 v katastrálním území B. (o výměře 5.054 m2) za kupní cenu 27.151,- Kč, o níž žalující fond tvrdí, že byla uzavřena „v režimu již zrušeného usnesení presidia P. f. ČR ze 7.6.2005, které představovalo exses z dosavadní praxe P. f. ČR a umožňovalo převod náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku“. Na základě této smlouvy žalovaný takto realizoval, podle názoru žalobce uspokojení svých nároků „nadstandardním postupem nejen z hlediska časového, ale i z hlediska výběru pozemku, a to i mimo seznam veřejných nabídek žalovaný realizoval převod náhradního pozemku, přičemž žalovaný není přímým restituentem, nýbrž postupníkem); žalovaný M. L. byl takto přednostně uspokojen svým nárokem za situace, kdy ostatní oprávněné osoby byla opomenuty; žalující fond je toho názoru, že uvedená smlouva je proto i v rozporu s dobrými mravy; podle názoru žalujícího fondu smlouva z 1.7.2005 odporuje ustanovení i ustanovení .

Odvolací soud však (shodně se soudem prvního stupně) byl toho názoru, že ve smyslu ustanovení má postupník stejné nároky jako samotný restituent, který potupníkovi své nároky postoupil. Žalovaný také při uzavírání kupní smlouvy s žalujícím P. f. ČR nejednal v rozporu s dobrými mravy a už vůbec tu nejde o to, že by zneužil jakéhosi úniku informací o usnesení presidia P. f. ČR ze 7.6.2005, připouštějícího převod náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku“, jak to uváděl žalující P. f. ČR. Odvolací soud byl toho názoru, že uváděná smlouva z 1.7.2005 nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením , ani a 7 ; nešlo tu o smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a tato smlouva neodporovala dobrým mravům, ani principu rovnosti účastníků, uplatňujících nárok na získání náhradních pozemků.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalující P. f. ČR v řízení zastupoval, dne 11.12.2006 a dovolání ze strany tohoto žalobce bylo dne 9.2.2007 podáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, tedy ve lhůtě stanovené v . Odvolatel navrhoval, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu (a případně i rozsudek soudu prvního stupně) ve výroku o zamítnutí žaloby o určení, že Česká republika je vlastníkem

a P. f. ČR správcem pozemku parc.č. 713 (o výměře 5.054 m2)

v katastrálním území B., jakož i ve výroku o nákladech řízení, a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolatel má za to, že je jeho dovolání přípustné podle ustanovení a jako dovolací důvod uplatňoval, že rozhodnutí odvolacího soudu, napadené jeho dovoláním, spočívá na nesprávním právním posouzení věci.

Dovolatel poukazoval zejména na to, že smlouva z 26.5.2005, uzavřená mezi P. f. ČR (který tu postupoval podle již zrušeného usnesení presidia P. f. ze 7.6.2005) a žalovaným, který nárok na náhradní pozemky nabyl jako postupník od původních restituentů, odporovala ustanovení § 11 odst. 2 zákona

č. (zákona o půdě); uzavření smlouvy nepředcházelo žádné výběrové řízení a ostatní potencionální zájemci o náhradní pozemek nebyli o tomto zvažovaném převodu informováni. Žalovaný se sice žalobou, podanou dne 20.6.2005, domáhal

u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp.zn. (uplatněnou poté, když se M. L. dověděl o zmíněném usnesení presidia P. f. ČR ze 7.6.2005) převedení pozemku parc.č. 713 v katastrálním území B., ale této žalobě stejně nemohlo být vyhověno, když se žalobce takto domáhal převedení jím samotným vybraného konkrétního pozemku.

Dovolatel poukazoval i na to, že v době, kdy došlo k uzavření smlouvy z 1.7.2005 mezi žalobcem a žalovaným, mělo být postupováno podle ustanovení , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. V tomto ustanovení byla stanovena povinnost veřejně oznámit záměr převést pozemky z vlastnictví státu a byl také stanoven postup v případech, kdy se o stejný pozemek uchází více oprávněných osob. Nelze tedy považovat za správný, spravedlivý a dobrým mravům neodporující postup, kdy si jedna z mnoha oprávněných osob vybere pozemek a podanou žalobou žádá o jeho převedení do vlastnictví, aniž by ohledně získání téhož pozemku (ve vlastnictví státu a ve správě P. f. ČR) byla dána stejná šance k získání pozemku i jiným oprávněným osobám, jak tomu bylo třeba i v daném případě. Nelze tu tolerovat upřednostňování mezi skupinami subjektů, které mají nárok na převod pozemků. Ustanovení (zákona o půdě) neumožňuje při uspokojování nároků oprávněných osob postupovat mimo veřejnou nabídku.

Dovolatel poukazoval i na to, že nestandardním postupem bez veřejné nabídky, v důsledku uplatnění (do 1.7.2005) usnesení presidia P. f. ČR ze 7.6.2005, bylo celkem P. f. ČR uzavřeno 39 smluv s 27 oprávněnými osobami. Tyto převody byly pak ze strany  P. f. ČR napadeny žalobami u soudu, které byly řešeny různými okresními a krajskými soudy rozhodnutími, vydanými v roce 2005 a 2006, rozdílně.

Přípustnost dovolání dovolávajícího se fondu tu bylo třeba posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání i proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jestliže ovšem dovolací soud dospěje k závěru že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu, nebo právní otázku, která je rozhodována rozdílně, odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, anebo řešil-li odvolací soud svým rozhodnutím, napadeným dovoláním, některou právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V daném případě posuzoval odvolací soud projednávanou právní věc zejména podle ustanovení (v němž je upravena možnost pozemkového fondu převést oprávněné osobě do vlastnictví jiné pozemky z vlastnictví státu) v souvislosti i s ustanovením (podle něhož s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená).

V nálezu Ústavního soudu ČR z 13.12.2005, P1. ÚS 6/05 (vyhlášeném pod č. 531/2005 Sb. a uveřejněném i pod č. 226 ve svazku 39 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR) byl v části VII/g uveden ohledně postavení postupníka (ve smyslu ustanovení ) i právní závěr, že „nelze dovodit závěr, podle něhož by účely zákona o půdě, jak jsou zakotveny v jeho preambuli, dopadaly i na postupníka“.

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí

a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo, že právo oprávněné osoby na převod náhradního pozemku ve smyslu ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) lze realizovat i prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního náhradního pozemku, ovšem jde-li o pozemek vhodný, který byl nabídnut k převodu ve veřejné nabídce.

Vzhledem k těmto právním závěrům z uveřejněné judikatury obecných soudů ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané  Nejvyšším soudem a z nálezů Ústavního soudu ČR, z nichž dovolací soud vychází i v daném případě, nebylo možné přisvědčit výslednému právnímu závěru odvolacího soudu, že „smlouva o převodu pozemku parc.č. 713 v katastrálním území B., uzavřena dne 1.7.2005 mezi P. f. ČR a žalovaným M. L., nebyla uzavřena v rozporu se zákonem, neodporuje žádnému konkrétnímu zákonnému ustanovení, ani neodporuje principu rovnosti účastníků restitučních právních vztahů a ani dobrým mravům, takže k převodu pozemků parc.č. 713 v katastrálním území B. došlo, podle názoru odvolacího soudu, platně. Nebylo tu možné dospět k závěru, že tu v rozhodnutí soudu došlo k řešení právní otázky (výkladu ustanovení ) v rozporu s hmotným právem, když si odvolací soud vyložil zejména ustanovení (ale i jiná hmotněprávní ustanovení, např. ustanovení

a ) odlišně od závěrů z uveřejněné judikatury soudů

i z nálezů Ústavního soudu ČR. Šlo tu zejména o to, že v řízení před soudy obou stupňů nebyly objasněny a vyvráceny pochybnosti o platnosti převodu pozemku smlouvou z 1.7.2005 ze žalobce na žalovaného.

Shledal tedy dovolací soud u dovolání dovolatele přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení a odst. 3 a zároveň bylo třeba přisvědčit tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu, ze 7.11.2006 (sp.zn. Krajského soudu v Praze) spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jak to má na zřeteli ustanovení .

Nezbylo proto dovolacímu soudu než přikročit podle ustanovení ke zrušení uvedeného rozsudku odvolacího soudu, neboť tento rozsudek nebylo možné za uvedených okolností považovat za správný.

Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud podle ustanovení , věta druhá, i rozsudek soudu prvního stupně z 19.4.2006 (čj. -84 Okresního soudu v Mladé Boleslavi ve znění opravného usnesení z 29.9.2006, čj. -98) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení bude soud prvního stupně vázán právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ) a posoudí žalobní návrh žalobce na určení vlastnictví (a správy) pozemku parc.č. 713 v Katastrálním území B. znovu ve smyslu ustanovení i .

V dalším řízení rozhodne soud prvního stupně i o nákladech řízení (včetně řízení odvolacího a dovolacího) podle ustanovení , věta druhá, .

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle

V Brně dne 22. dubna 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu