Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2691/2008

U S N E S E N Í

I. Řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku  Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 2005, č.j. -75,  se  zastavuje.

II. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne

31. července 2006, č.j. -94,  se odmítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalovanému k rukám jeho zástupkyně advokátky, částku  4.820,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Stručné odůvodnění

( ):

Krajský soud v  Ostravě rozsudkem ze dne 20. prosince 2005, č.j.

-75, zamítl žalobu, aby žalovaný zaslal žalobkyni omluvný dopis

ve znění: „Omlouvám se Ti za to, že jsem v řízení před Okresním soudem v Ostravě nepravdivě uvedl, že obtěžuješ soud i mne nesmyslnými žalobami, že se Tvůj psychický stav zhoršuje a že by mělo být soudem znovu iniciováno zahájení řízení o zbavení Tvé způsobilosti k právním úkonům.“ Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.

O odvolání žalobkyně rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne

31. července 2006, č.j. -94, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení (dále jen „ “) potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud především přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný sporné výroky uvedl ve vyjádření, které podal k výzvě Okresního soudu v Ostravě ve věci sp.zn. ; plnil tak přiměřeně svoji zákonnou povinnost, takže nešlo o neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu a současně výslovně též proti rozsudku  Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 2005, č.j. -75, podala žalobkyně dovolání. Dovolací důvody spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení

a b)

Žalovaný v písemném vyjádření poukázal na nedostatky v logických souvislostech obsažených v dovolání.

Jestliže dovolání výslovně napadá rozsudek soudu prvního stupně, pak pomíjí podmínku dovolacího řízení, podle níž lze podle ustanovení v zákonem stanovených případech dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Procesní předpis nepředpokládá, že by dovoláním bylo možno napadnout též rozhodnutí soudu prvního stupně. Proto nezbylo, než řízení o  „dovolání“,  směřujícím proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení zastavit (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. ).

Podané dovolání, pokud směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. o.z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2006, č.j. -130). Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn.   ,  uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s ,  a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalovanému vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 3.750,- Kč (srovnej , ., , , , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 4.050,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaného, představována částkou 4.820,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. dubna 2009

JUDr. Pavel  Pavlík, v. r.

předseda senátu