Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2442/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobním návrhem ze dne 28. 7. 2003 domáhala na žalovaném zaplacení částky 104.000,- Kč s přísl. z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovanému uhradila částku 614.000,- Kč namísto v kupní smlouvě sjednané částky 510.000,- Kč. Předmětem kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2002 byla bytová jednotka ve vlastnictví žalovaného.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. října 2006, č. j. -99, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok II.) i vůči státu (výrok III.). Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, dle kterých celá částka ve výši 614.000,- Kč byla uhrazena při podpisu smlouvy a stvrzena dvěma příjmovými doklady, jedním na částku 510.000,- Kč a druhým na částku 104.000,- Kč, přičemž částka 104.000,- Kč představovala vrácení půjčky, kterou poskytl žalovaný žalobkyni při opakované prohlídce bytu.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. ledna 2008, č. j. -122, potvrdil rozsudek soudu I. stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.), když dospěl k závěru, že tvrzení žalovaného o půjčce sice prokázáno nebylo, ale ani tvrzení žalobkyně, že došlo k přeplacení kupní ceny omylem, nelze považovat za věrohodné. Mezi účastníky totiž došlo k dohodě o kupní ceně ve výši 614.000,- Kč, jež byla žalovanému bez problémů vyplacena a bylo na ní také vystaveno potvrzení. Jaké pohnutky vedli účastníky k tomu, že v písemné smlouvě (zmíněné v žalobě) byla uvedena částka jiná, než kterou si sjednali a vyplatili, prokázáno nebylo, avšak závěru o sjednané kupní ceně ve výši 614.000,- Kč nasvědčuje její zaplacení, vystavení potvrzení o zaplacení i doba sedmi měsíců, jež uplynula od zaplacení sporné částky do snahy žalobkyně o její vrácení. Krajský soud v Brně tedy uzavřel, že se nejedná bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., nýbrž o plnění mezi účastníky sjednané a realizované.

Proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a odůvodňuje je ust. a b) Zásadní právní význam rozhodnutí spatřuje dovolatelka v tom, že odvolací soud dospěl k závěru, podle kterého může být dohoda o ceně nemovitosti sjednána ústně odlišně od ceny dohodnuté v písemné smlouvě, dále rekapituluje dosavadní průběh sporu a uvádí, že závěr krajského soudu nemá oporu v provedeném dokazování, jeho rozhodnutí je neodůvodněné a tedy spekulativní i nepřezkoumatelné.

Žalovaný se k dovolání žalobkyně nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, se zabýval otázkou přípustnosti dovolání, které žalobkyně dovozovala z ust.

Dovolání však přípustné není.

Přípustnost dovolání podle ust. je dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost podle či b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Pro závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní právní význam, jakož i pro další dovolací přezkum v případě přípustnosti dovolání, jsou relevantní jen právní otázky s vymezením v rámci dovolacích důvodů podle Z toho je zjevné, že dovolatel je oprávněn vymezit právní otázku jen v rámci daném nesprávným právním posouzením věci.

Dovolací důvod uplatněný žalobkyní podle ust. nezakládá přípustnost dovolání, neboť se jedná o konkrétní vadu řízení a nikoliv o spor o právo. S tvrzeními, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a závěr krajského soudu nemá oporu v provedeném dokazování se nadto Nejvyšší soud neztotožňuje, neboť právní závěry v rozsudku logicky vyvěrají ze skutkového stavu řádně zjištěného ( ) po (v dostatečné míře) provedeném dokazování ve smyslu a násl. Pokud žalovaný ani žalobkyně nebyli schopni prokázat svá tvrzení a podpořit je dostatečnými důkazy, není na odvolacím soudu, aby zkoumal pohnutky, které účastníky smlouvy vedly ke změně ceny za předmětný byt. Uzavření dohody o ceně mezi účastníky a vyplacení shodné částky je pak potvrzováno dvěma účetními doklady a chováním účastníků po uzavření smlouvy, jak se podává z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že k bezdůvodnému obohacení mezi účastníky smlouvy nedošlo na základě skutkového stavu, jímž je Nejvyšší soud vázán a není oprávněn do něj jakkoli zasahovat. Posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění totiž přípustnost dovolání ve smysly založit neumožňuje ( ).

Přípustnost dovolání lze posuzovat podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu, tedy takovou, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( o. s .ř).

Žalobkyně ve svém dovolání naznačuje právní otázku zásadního významu, spočívající v tom, zda dohoda o ceně nemovitosti může být dohodnuta ústně odlišně od ceny dohodnuté v písemné smlouvě. Takto formulovaná právní otázka však přímo nesouvisí s rozhodnutím odvolacího soudu a nemůže ani představovat otázku zásadního právního významu, neboť rozsudek krajského soudu není založen na závěru o následné ústní změně kupní ceny (vymezená právní otázka navíc postrádá upřesnění o jaký typ smlouvy a druh ceny se jedná) po uzavření písemné kupní smlouvy (obsahující i kupní cenu), nýbrž na závěru o změně kupní ceny sjednané v původní písemné smlouvě, přičemž již dále nerozvádí, zdali se jednalo o dohodu ústní či písemnou. Pouze konstatuje, že cena byla účastníky smlouvy sjednána a také vyplacena a písemně potvrzena. Ze strany dovolatelky se tak jedná o vymezenou právní otázku, která však nesouvisí s rozhodnutím odvolacího soudu, jež na posouzení dané otázky nebylo založeno, a z tohoto důvodu nemůže být považována za otázku, která by měla zásadní právní význam ve smyslu Dovolací řízení není prostředkem k řešení teoretických problémů, které z hlediska konkrétního sporu nemají na jeho výsledek žádný vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2004, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu/C.H.BECK pod C 2878, sešit 30, ročník 2004).

Z výše uvedených důvodů bylo dovolání žalobkyně dle , věty první, a odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. , věty první, a s tím, že žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na jejich náhradu právo a žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. dubna 2009

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r.

předseda senátu