Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 211/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 4. 2007, sp. zn. , byl obviněný Ing. P. L. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle § 250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na dva roky, přičemž podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo omezení spočívající v tom, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestnou činností. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o náhradě škody v adhezním řízení. Kromě toho bylo rozhodnuto také ohledně obviněných Ing. I. S. a J. Š.

Jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. posoudil Okresní soud v Šumperku skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný Ing. P. L. v období od 9. 12. 2003 do 20. 1. 2004 pod příslibem zajištění úvěru nejméně v šesti případech specifikovaných v bodech I/1 – 6 rozsudku vylákal od klientů, které předtím kontaktoval obviněný Ing. I. S. , částku 20.000,- Kč od každého z klientů jako zálohu na krytí výdajů při zprostředkování úvěrů, přestože věděl, že úvěry nezajistí, k zajištění úvěrů neučinil u bank žádné kroky, převzaté finanční prostředky nevrátil, použil je pro svoji potřebu a způsobil tak poškozeným celkovou škodu ve výši 120.000,- Kč.

Odvolání obviněného Ing. P. L. , podané proti výroku o vině a dalším výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný Ing. P. L. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolaní uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že znaky trestného činu nenaplnil po subjektivní stránce, neboť nejednal v přímém ani nepřímém úmyslu. Uvedl, že zprostředkování smluv o úvěru bylo předmětem jeho podnikání, popsal průběh jednotlivých případů a namítl, že pokud k poskytnutí úvěrů klientům nedošlo, stalo se tak v důsledku toho, že sami neposkytli potřebnou součinnost. Vytkl, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se nevypořádal se skutečností, kterou prokázal v odvolacím řízení, totiž že v letech 2003 2004 spolupracoval s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Skutkový stav, který zjistil Okresní soud v Šumperku a z kterého v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, evidentně odpovídá znakům trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. i z hlediska subjektivní stránky, k jejímuž naplnění se vyžaduje úmyslné zavinění. Oba soudy věnovaly subjektivní stránce posuzovaného činu potřebnou pozornost a na podkladě provedených důkazů učinily skutková zjištění potřebná pro úsudek, že nedostatek součinnosti poškozených rozhodně nebyl důvodem, pro který nedosáhli poskytnutí úvěrů, a že jednání obviněného bylo neseno úmyslem vylákat od klientů finanční prostředky pod pouhým slibem zajištění úvěrů, o které měli zájem. V tomto ohledu Nejvyšší soud odkazuje na podrobné, výstižné a přesvědčivé odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Šumperku a napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Dovolání obviněného je založeno na opakování námitek, s nimiž se oba soudy beze zbytku vypořádaly, a to se závěry, na kterých Nejvyšší soud nemá důvodu cokoli měnit. To se týká i namítané spolupráce obviněného s Č. z. a r. b. , která byla blíže objasněna důkazy provedenými v odvolacím řízení. V žádném případě nelze akceptovat tvrzení obviněného, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se s namítanou skutečností nevypořádal. Naopak je nutné konstatovat, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se otázkou vztahu obviněného k Č. z. a r. b. podrobně zabýval na str. 3 – 4 napadeného usnesení, v němž s odkazem na výsledky dokazování jasně vyložil, že v osobě obviněného nešlo o žádného spolupracovníka banky, že obviněný nebyl vůči bance v žádném smluvním vztahu a že s jeho postavením nebyla spojena žádná reálná možnost garantovat zájemcům poskytnutí úvěru. Průběh a výsledek odvolacího řízení tedy jen potvrdil závěry, které předtím učinil již Okresní soud v Šumperku.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného Ing. P. L. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Nad rámec samotného rozhodnutí o dovolání považuje Nejvyšší soud za nutné vyjádřit se k délce dovolacího řízení. Dovolání došlo Okresnímu soudu v Šumperku dne 7. 7. 2008, avšak ve stavu, v němž bylo možné o dovolání rozhodnout, byl spis předložen Nejvyššímu soudu až dne 23. 2. 2009. K průtahům tedy nedošlo v řízení před Nejvyšším soudem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec