Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 69/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce: A. Z., bytem Třebíč, J. Haška 647/23, PSČ 674 01, proti žalovaným: 1) Česká republika – Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, PSČ 118 10, 2) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, se sídlem Praha 1 - Malá Strana, Sněmovní 4, PSČ 118 26, 3) Senát Parlamentu České republiky, se sídlem Praha 1, Valdštejnské nám. 17/4, PSČ 118 01, 4) Prezident České republiky, se sídlem Praha - Hrad, Praha 1, PSČ 119 08, o náhradu škody způsobené členům a klientům H. d. z. T., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení  t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dne 26. 4. 2007 u Okresního soudu v Třebíči návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci.

Okresní soud v Třebíči následně usnesením ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. , vyslovil svou místní nepříslušnost v příslušné věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému.

Proti usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. , podal žalobce odvolání, ve kterém mj. navrhl, aby věc byla podle delegována Okresnímu soudu v Třebíči. Žalobce ve svém návrhu poukázal na skutečnost, že je v plném invalidním důchodu, po čtyřech srdečních kardioverzích a cesty z Třebíče do Prahy na soudní jednání, příp. nahlížení do spisu, by pro něj byly vzhledem k jeho zdravotnímu stavu velmi obtížné, neboť jeho zdravotní stav vykazuje velké výkyvy a v období zhoršeného zdravotního stavu by se nemohl jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 účastnit, přičemž nemá dostatek finančních prostředků na to, aby se v takovém případě nechal zastoupit advokátem. Dle názoru žalobce pokud by jednání probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 1, bylo by zřejmě nutno využívat institutu dožádání jak v jeho případě, tak i v případě některých svědků – členů představenstva H. d. z., kteří jsou rovněž již v důchodu či invalidním důchodu, což by však bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti řízení.

Žalovaná č. 1 ve svém vyjádření návrh žalobce na delegaci věci Okresnímu soudu v Třebíči označila za opožděný, žalovaný č. 2 a žalovaný č. 3 ve svých vyjádřeních uvedli, že s delegací věci Okresnímu soudu v Třebíči nesouhlasí s ohledem na skutečnost, že sídlo všech žalovaných se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, proto místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 1 a žalovaný č. 4 ve svém vyjádření k návrhu na delegaci věci Okresnímu soudu v Třebíči sdělil, že ponechává na úvaze soudu, zda věc bude delegována či nikoli.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 1) a Okresnímu soudu v Třebíči, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Třebíči odůvodňuje výhradně svým špatným zdravotním stavem s tím, že cesty z Třebíče do Prahy na soudní jednání, příp. nahlížení do spisu, by pro něj byly vzhledem k jeho zdravotnímu stavu velmi obtížné, neboť jeho zdravotní stav vykazuje velké výkyvy a v období zhoršeného zdravotního stavu by se nemohl jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 účastnit.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však skutečnosti uváděné žalobcem není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.

Navíc je nutno přihlédnou k tomu, že s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Třebíči nesouhlasil žalovaný č. 1, 2 a 3, a to z toho důvodu, že sídlo všech žalovaných se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, proto soudem příslušným k projednávání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 1. Delegací věci Okresnímu soudu v Třebíči by tak mohl být navozen stav pro žalované nepříznivý.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení Okresnímu soudu v Třebíči nepřikázal.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2009

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal