Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 542/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců  JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně K. F. s.r.o., zastoupené Mgr. D. T., advokátem s, proti žalovaným 1) Ing. P. J, , zastoupenému Mgr. D. Z., advokátem, 2) S. V., , 3) J. L, o zaplacení částky 249.493,80 Kč s příslušenstvím,  vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. listopadu 2006, -184, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem v  záhlaví označenému, směřující pouze proti jeho II. výroku, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 4. 2001, č.j. -121 v části týkající se příslušenství pohledávky, není přípustné.

Důvodem změny rozsudku soudu prvního stupně v této části je pouze dispozice žalobou (žaloba byla ohledně příslušenství vzata zčásti zpět), svou podstatou je tedy napadená část rozsudku odvolacího soudu rozhodnutím potvrzujícím, přípustnost dovolání dle je proto vyloučena.

Podmínky v dané věci splněny rovněž nebyly, neboť předchozí rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se příslušenství byl zrušen pro nepřezkoumatelnost a soud prvního stupně byl upozorněn na zákonnou úpravu výše úroků z prodlení, ke střetu dvou odlišných právních názorů zde však nedošlo.

Dovolání konečně není přípustné ani podle ; dovolací soud totiž neshledal, že by napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé mohl mít po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolatel žádnou otázku, která by mohla založit přípustnost dovolání dle , nevymezuje. V soudní praxi není pochyb o tom (a potud nelze hovořit o zásadním právním významu rozhodnutí), že vyloučením pohledávky z uspokojení v konkurzním řízení podle , ve znění pozdějších předpisů, o konkurzu a vyrovnání (dále též jen ZKV), pohledávka, tedy ani jí odpovídající závazek dlužníka nezaniká, nedochází ani „k omezení rozsahu závazku dlužníka“, jak se domnívá dovolatel. Důsledkem situace předpokládané v uvedeném ustanovení ZKV je pouze skutečnost, že pohledávka  nemůže být uspokojena způsobem, který zákon o konkurzu a vyrovnání upravuje. Vzhledem k uvedenému není v rozporu s hmotným právem ( věta třetí a odst. 6  obch. zák., obch. zák.) závěr odvolacího soudu o povinnosti  společníků veřejné obchodní společnosti jako zákonných ručitelů právního předchůdce úpadce zaplatit úroky z prodlení, jichž se po úpadci nelze domoci cestou konkurzu.

Dovolací soud, jak z uvedeného plyne, neshledal existenci podmínek daných ustanovením , ani jiných okolností, z nichž by, s přihlédnutím k obsahu dovolacích námitek, bylo možno zásadní právní význam rozhodnutí dovodit, a proto dle věta první a dovolání jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobci, který by měl podle věty první, a na náhradu nákladů řízení právo, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2009

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu