Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 336/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud   České   republiky   rozhodl   v   senátě  složeném     z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse  a  soudců  JUDr.  Františka  Faldyny, CSc. a  JUDr. Hany Gajdziokové  v právní    věci   žalobkyně  W. – s. s. a.s.,   zastoupené JUDr. I. N.,  advokátem,  proti   žalovaným 1) R. V., 2) J. V., a oběma zastoupeným opatrovníkem M. H., a 3) F. V., zastoupenému JUDr. P. G., advokátem, o zaplacení 283.515  Kč  s  příslušenstvím,  vedené  u  Okresního soudu  v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 3)  proti   rozsudku Krajského soudu  v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. května 2006, č. j. -136, takto:

I.   Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání  žalovaného 3) proti  rozsudku Krajského soudu  v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. května 2006, č. j. -136, jímž byl  potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze  dne 27. září 2005, č. j. -90, ve vyhovujícím výroku ve věci samé [jímž bylo uloženo žalovaným 1) a 2) z titulu dlužníků ze smluvního závazkového vztahu společně a nerozdílně a žalovanému 3) z titulu ručitele zaplatit žalobkyni částku 283.515 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných] a ve výroku o nákladech řízení, a jímž bylo dále rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným  ani  podle   , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda  napadené  rozhodnutí  odvolacího soudu  má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání označil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004,  sp. zn.   , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je však zřejmé, že dovolatel žádnou právní otázku zásadního významu nevymezil. I když zásadní právní význam napadeného rozhodnutí  může spočívat též v řešení procesní otázky, vymezené  dovolatelem  prostřednictvím  uplatněného  dovolacího  důvodu dle , i v tomto případě platí, že musí jít o otázku, na jejímž řešení odvolací soud své rozhodnutí založil a jejíž řešení bylo pro rozhodnutí ve věci určující. Tak tomu však v posuzované věci nebylo, neboť namítal-li dovolatel, že neměl možnost nahlédnout do spisu a že společně se žalobou mu nebyly doručeny listinné důkazy, jichž se žalobkyně dovolává, žádnou takovou otázku nevymezuje. Navíc ve smyslu , věty druhé, lze přihlížet k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jen v případě přípustného dovolání.

Za situace, kdy dovolatel žádnou konkrétní právní otázku zásadního významu v dovolání nevymezuje, na řešení žádné právní otázky zásadního právního významu není napadené rozhodnutí založeno a dovolací soud nedovodil z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalovaného 3) směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval  jednání ( , věta první,   ),  pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalovaný 3) s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. března 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu