Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 415/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně P. s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalovanému T. B., zastoupenému advokátem, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 4. 2008, č.j. -304, a Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2008, č.j. -335, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Právní předchůdkyně žalobkyně B. G. s.r.o. se domáhala na žalovaném zaplacení částky 86 828,- Kč jako náhrady škody, sestávající z náhrady hodnoty pronajatého zásobníku zkapalněného plynu ve výši 71 980,- Kč, náhrady nákladů vynaložených na dopravu zásobníku ve výši 1 848,- Kč a náhrady ušlého zisku ve výši 13 000,- Kč.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 9. 4. 2008, č.j. -304, rozhodl, že v řízení bude pokračovat namísto původní žalobkyně B. G. s.r.o. se společností P. s.r.o., jelikož na základě smlouvy o fúzi společností sloučením ze dne 28. 5. 2007, sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. V. L., notářkou v P., přešlo na žalobkyni s účinností k 15. 6. 2007 veškeré jmění, práva a závazky při sloučení zanikající B. G. s.r.o.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 10. 2008, č.j. -335, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud poukázal na výpisy z obchodního rejstříku společností P. s.r.o. a B. G. s.r.o. a na stejnopis smlouvy o fúzi, ze kterých vyplývá právní nástupnictví žalobkyně ve vztahu k zaniklé společnosti B. G. s.r.o. Shodně se soudem prvního stupně proto dovodil, že B. G. s.r.o. svým zánikem ztratila způsobilost být účastníkem řízení ( ) a že žalobkyně je v tomto řízení její procesní nástupkyní ve smyslu a 3

Proti usnesením soudu prvního stupně a odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které považuje za přípustné podle a jako dovolací důvody uvádí ustanovení a b) Dovolatel soudům obou stupňů vytýká, že učinily závěr o procesním nástupnictví společnosti P. s.r.o. pouze na základě výpisu z obchodního rejstříku, aniž by tato společnost prokázala, že skutečně je právním nástupcem společnosti B. G. s.r.o. Z uvedeného výpisu z obchodního rejstříku lze přitom vyvodit pouze to, že původní žalobkyně zde již není jako subjekt zapsána a že tedy právně neexistuje. Jelikož společnost P. s.r.o. neprokázala své právní nástupnictví a společnost B. G. s.r.o. již není ve sporu aktivně legitimována, řízení mělo být soudem prvního stupně (případně odvolacím soudem) zastaveno. Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud obě napadená usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud je soudem funkčně příslušným k projednání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ( ). V případě, že dovolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně (proti němuž je zásadně přípustné odvolání), funkční příslušnost k jeho projednání není upravena; přitom nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. rozhodnutí publikované pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Protože usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 4. 2008, č.j. -304, je rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli odvolacího soudu), dovolací soud z uvedeného důvodu řízení o dovolání proti tomuto usnesení podle a věty první zastavil.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou – účastníkem řízení ( ), řádně zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 , Nejvyšší soud přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu podle a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , není opodstatněné.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1 věta první). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3).

Jestliže původní žalobkyně po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení ( ), nastává procesní situace předvídaná ustanovením a je povinností soudu posoudit, zda lze v řízení pokračovat, a případně rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. K objasnění otázky, kdo je procesním nástupcem zaniklé právnické osoby ohledně práv a povinností, o něž v řízení jde, soud provede, a to z úřední povinnosti, potřebná šetření; protože jde o postup soudu v řízení (a nikoli o dokazování o skutkovém stavu věci), soud není vázán případnými návrhy účastníků o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, ani navrhovanými prostředky ke zjištění tohoto procesního nástupce (srov. Bureš, J. a kol. . Komentář. I. díl., 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 487-488, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. ). Neprovádí-li soud při zkoumání podmínek pro postup podle dokazování o skutkovém stavu věci a je-li soud povinen provést šetření o skutečnostech rozhodných pro posouzení procesního nástupnictví z úřední povinnosti, nesvědčí procesnímu nástupci zaniklého účastníka řízení břemeno tvrzení ani důkazní břemeno o jeho právním (procesním) nástupnictví, jak dovolatel mylně usuzuje.

Rovněž námitka dovolatele, že soudy obou stupňů rozhodly o procesním nástupnictví pouze na podkladě  výpisu z obchodního rejstříku, z něhož údajně vyplývá jen to, že společnost B. G. s.r.o. neexistuje, není opodstatněná. Podkladem pro rozhodnutí byly (jak je zřejmé z odůvodnění usnesení odvolacího soudu) nejen výpisy z obchodního rejstříku, nýbrž i stejnopis notářského zápisu ze dne 28. 5. 2007, a ze všech těchto dokladů jednoznačně vyplývá nejen zánik společnosti B. G. s.r.o., nýbrž i skutečnost, že k zániku došlo fúzí se společností P. s.r.o., na niž přešlo s účinností k 15. 6. 2007 veškeré jmění, práva a závazky zanikající společnosti  B. G. s.r.o., a která se tak stala právním nástupcem dosavadní žalobkyně. Protože v řízení bylo možné pokračovat s tímto právním nástupcem zaniklé původní žalobkyně, nebyly dány podmínky pro zastavení řízení podle

Z těchto důvodů odvolací soud nepochybil, pokud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který na základě učiněných zjištění rozhodl podle a 3 o procesním nástupnictví společnosti P. s.r.o. Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacího námitek správné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného zamítl podle části věty před středníkem

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto procesním rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. března 2009

JUDr. Robert  Waltr, v. r.

předseda senátu